Co se stane až budeme všichni jezdit elektromobily

Pan Polesný má štěstí. Bydlí v rodinném domku a tak nemá problém kdy a kde své auto dobíjet. Prostě večer přijede, zastrčí auto do zásuvky a ráno zase odjede do práce.

Pan Stuchlý to má horší. Bydlí v paneláku, ve vyšším patře. Pokaždé když přijede z práce, tak se třese strachy, jestli v ulici bude ještě místo u lampy, odkud může své auto dobíjet. Dnes měl smůlu. Všechna místa v jeho ulici byla již obsazena. Nezbývá mu nic jiného, než odjet ke své sestře na druhý okraj města a u ní na dvorku auto dobít. Když bude mít štěstí, tak se domů tramvají dostane tak za dvě hodiny.

Paní Švarná na to jde chytře. Ví, že může dobíjet v nákupním středisku, kam stejně jednou týdně jezdí nakupovat. A autem moc nejezdí, tak jí to jednou týdně stačí. Problém je, že tam je jenom pár stání s nabíjením a ta jsou vždy obsazena. Ale paní Švarná ví jak na to. Zajede tam ještě hodinu před otvírací dobou střediska. To už jsou garáže otevřené a nikdo tam není. Stráví příjemnou hodinku v autě četbou knížky. Kdy jindy by se k tomu dostala? Pak ale musí vzít nákupní košík a sprintem vše vyřídit. Stání u nabíječky je pro velký zájem omezeno pouze na dvě hodiny a pak těžce zpoplatněno. Ale paní Švarná to poklusem zvládá.

V ulici Lososů došlo na pěstní souboj mezi dvěma řidiči, kteří se nemohli dohodnout, kdo byl u posledního volného dobíjecího místa u lampy první. Ta věc je už tak častá, že tomu místní plátek už ani nevěnuje pozornost.

Pan Nedomyl bydlí také v paneláku, ale má to štěstí, že v přízemí. Sice musí tudíž mít kvůli zlodějům zamřížovaná okna, ale proti sousedům má tu velkou výhodu, že může z okna vystrčit kabel a své auto dobíjet. Tedy pokud se mu náhodou podaří v blízkosti bytu najít volné parkovací místo.

Rodina Vyskočilova plánuje cestu do Chorvatska. Je potřeba přesně naplánovat dobíjení a vymyslet, co dělat s dětmi během několikahodinového pobytu u dobíječky. Nechtějí ani domyslet co by se stalo, kdyby tam byla fronta, nebo dokonce porucha. Pan Vyskočil již dostává první záchvaty novodobé nemoci zvané: „Dojezdová úzkost“. Ale nakonec na to přijde. Do přívěsu naloží generátor a kanystr s benzínem. V nejhorším prostě tím generátorem auto na nějaké kilometry dobije.

Rodina Suchých nemá přívěs, tak pojedou na dovolenou k Mácháči.

Pan Nedomyl ráno vychází ze svého přízemního panelákového bytu k autu a chystá se do práce. Zažívá nepříjemné překvapení. Nepojede nikam. Někdo v noci kabel přetrhl.

Pan Stuchlý volá své sestře na druhý konec města, že dnes si pro auto nepřijede a prosí jí, jestli si ho tam může nechat do víkendu. Tento týden už bude používat výhradně veřejnou dopravu. Není prostě čas se zase pro auto kodrcat.

Pan Polesný si spokojeně mne ruce. V domku nemá s nabíjením sebemenší problém. Dokonce si pořídil na střechu solární elektrárničku a libuje si, že jezdí skoro zadarmo. Radost ho přechází v okamžiku kdy si otevře zpravodajství na internetu. Ministryně financí Stehlová oznamuje, že v důsledku dramatického poklesu prodeje fosilních paliv dochází i k podstatnému výpadku v příjmech pro státní rozpočet z důvodu výpadku příjmů ze spotřební daně. Oznamuje tak zavedení daně silniční, která se bude počítat podle kilometru, protože hlídací zařízení má dnes již každý automobil a nebude tudíž problém zajistit vymahatelnost. Její výši navrhuje pro začátek na 2 koruny za kilometr. Jak k té sumě přišla, nevysvětlila.

Zdroj