EVROPA: Klimatické sektářství

Uveřejněno dne 20 listopadu 2021 000 12:28

Zelený úděl je ideologie, nikoliv záchrana planety

V souvislosti s nedávným skokovým zdražením energií na našem i celoevropském trhu se občané diví, jak je možné, že západoevropští lídři mohli dopustit spuštění Zeleného údělu, který prokazatelně snižuje životní úroveň střední třídy. Vždyť na vládních postech v Bruselu i jinde sedí rozumní lidé, někteří z nich dokonce odborníci. A s tolika tituly. Jak se to jen mohlo stát?

Odpověď je jednoduchá, nejen, že mohlo, ale v důsledku sebevražedné klimatické politiky bruselských a západoevropských elit k takovému skokovému zvýšení energií dříve nebo později dojít muselo.

Roku 2008 Brusel vyhlašuje válku sodovkovému plynu (CO2), a dochází tak k násilnému utlumování energie vyráběné z fosilních paliv a jejímu nahrazování OZE, obnovitelnými (možná přesněji občasnými) zdroji energie. OZE nejsou stabilní, musí se dotovat (naše domácí zkušenost se solárními barony), a pokud vítr nefouká, sluníčko nesvítí, je tu problém, jaký dnes zažíváme. Dalším problémem je nutnost zálohování OZE, jinými slovy potřebují zálohu tradičních zdrojů energie, což vše prodražuje.

Občané si stále myslí, že bruselské orgány EU a čelní představitelé západoevropských vlád jednají racionálně. Proto na sociálních sítích i na nezávislých platformách se od odborníků na energetiku objevují racionální argumenty ve vztahu k násilnému přechodu k OZE, navrhují řešení, dokonce se setkáváme s tvrdými fakty (měřitelné údaje a grafy), jenže problém leží úplně jinde.

Problém zdražení energií nespočívá v nedostatku informací nebo nemožnosti řešení, ale v klimatickém sektářství, které dnes tvoří hlavní náboženství bruselské byrokracie.

Původně rozumný argument postupného nahrazení fosilních paliv efektivními obnovitelnými zdroji dnes zmutoval do boje proti chudáku sodovkovému plynu, postupného omezování individuální automobilové dopravy se zákazem spalovacích motorů, omezování letecké přepravy a svobody pohybu vůbec (kromě chůze, tu nám zatím ještě neomezují).

Sodovkový plyn oxid uhličitý se stal hlavním nepřítelem zelených aktivistů sedících v kancelářích mainstreamových médií, na univerzitách i v bruselských i západoevropských strukturách. Jinými slovy klimanáboženství metastázovalo do všech intelektuálních vrstev západní společnosti.

Novodobí zelení Bobligové se zaklínají bojem za záchranu planety a čistotou, ale ve skutečnosti nenávidí svobodu jednotlivce a jde jim o zchudnutí střední třídy. A taky o miliardové projekty a tučné provize z nich.

Dalším problémem je agenda EU ve vztahu k omezování počtu emisních povolenek a jejich neustále narůstající cena (viz graf) v důsledku stále „ambicióznějších klimatických cílů EU“, což má za následek prodražování výroby a snižování konkurenceschopnosti firem působících na území EU oproti Číně a asijským trhům.

Postupný zákaz fosilních paliv uplatňovaný bruselskými byrokraty s důrazem na „cenové signály“ obyvatelstva (ještě jich zažijeme nespočet) směřují k podřadnému postavení Evropy jako ekonomického celku.

Z úst eurounijních a některých západoevropských vůdců nevidíme kroky ke zmírnění dopadů Zeleného údělu po covidových uzávěrách, ale naopak vzletná hesla o prohloubení cílů bezuhlíkové společnosti a další přitvrzování CO2 agendy. Proto v září 2020 vedení Evropské komise v čele s paní von der Leyenovou už nestačil původní závazek 40% snížení emisí oproti roku 1990, zelená revoluce vyžaduje činy, a proto schvalují snížení o 55%!

A argument, že Evropa produkuje maximálně 8 % CO2 celosvětově? Nejde přece o fakta, ale o to být lídrem v ochraně klimatu!

A že naše planeta neustále prochází oteplováním a ochlazováním již tisíce let a je na nás, abychom se přizpůsobili? Okamžitě jste zařazení mezi šiřitele fake news a škůdce planety.

Výmluvná jsou slova komisaře Timmermanse, výkonného místopředsedy pro Zelenou dohodu, který uvedl: „V tomto klíčovém okamžiku pro naše zdraví, hospodářství a globální opatření v oblasti klimatu je nezbytné, aby Evropa stála v čele zelené obnovy. V zájmu našich dětí a vnoučat je třeba konat nyní. Evropa dnes světu ukazuje, jak v příštím desetiletí posílíme blahobyt a prosperitu našich občanů při plnění cíle klimatické neutrality do roku 2050.“

Nepřipomínají vám slova eurokomisaře Timmermanse projevy komunistů na sjezdech ÚV KSČ o „plnění a překračování cílů 7.pětiletky a docílení blahobytu vybudováním socialismu“?

Zelená ideologie nahrazuje křesťanskou víru a stává se pseudonáboženstvím

Už britský spisovatel Chesterton říkával, že „pokud lidé ztratí víru, není pravda, že nebudou věřit ničemu, ale naopak budou věřit v cokoliv“. Ztratili jsme křesťanskou víru, proto vakuum vyplnili environmentalisté se svým klima náboženstvím.

Máme tu nové pseudonáboženství podložené „odbornými posudky“, nejrůznějšími bohatě zaplacenými „expertizami“, marketingovými akcemi s Grétou připlouvající přes oceán do USA a varováním o konci světa (kam se hrabou středověcí náboženští fanatici), korunované dobrozdáním „nejvyšší pozemské autority Klimatického panelu vědců“ s jediným správným názorem.

Akademik Lysenko za Stalinových časů je naprostý břídil, jeho dvojnásob rozdojené krávy nebo kozli jsou úsměvnou maličkostí oproti „odborníkům na boj s klimatem“. Ti dokáží rozdojit rozpočty vyspělých ekonomik takovým způsobem, jako to nedokázali ani rozhazovačné vlády socialistů.

Vybojovat jádro jako čistý OZE

A důsledek pro nás?

S novodobými pseudonáboženskými klima stoupenci se nedá věcně polemizovat, s těmi můžete jen bojovat. Boj v tomto případě znamená prosazení jádra v bruselských strukturách jako čistého zdroje energie a posilování naší energetické soběstačnosti nezávisle na omezeních ze strany eurounijních vládců výstavbou dalších jaderných elektráren spolu s omezením neefektivních OZE. A vzhledem k udržení stability sítě prodloužit životnost klasických zdrojů energie, nikoliv je překotně uzavírat.

V případě jádra nemusí jít o jednu obří jadernou elektrárnu, populární jsou dnes také menší modulární jaderné elektrárny, které jsou schopni vybudovat čeští odborníci a inženýři v kooperaci se zahraničními.

Ale bude mít naše příští politická reprezentace dostatek odvahy podobně jako Poláci nebo Maďaři? Anebo zase budou štěkat jen z naší ohrádky do médií a v Bruselu pokorně vše odsouhlasí, aby měli tučné granty do svých nadací a neziskovek po uplynutí mandátu?

Atraktivní kniha nyní v prodeji.

troška-kniha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist