Další a další prognózy do budoucna ukazují, že lidstvo na celé planetě bude podrobeno velmi těžkému období, což ovšem zcela jistě souvisí s celkovou přeměnou světa. Globalisté už dlouho tlačí na značné snížení populace na celé planetě, přičemž nejvyšší číslo, u něhož se zastavili, jsou 2 miliardy.
V současné době je na celé planetě 7 miliard lidí, což by znamenalo vyhynutí většiny, tedy 5 miliard zhruba do roku 2030. Globalisté však tlačí i na demografické změny, což je patrné z jejich podpory výměny obyvatel.
Asi nikdo soudný už dnes nepochybuje, že záměrné covidové restrikce, k nimž se uchýlila větší část zemí světa (ovšem ne všechny) měly především za cíl likvidaci ekonomiky. A to se povedlo. Dalším, co má ekonomicky zdevastovat celý Západ, je i klimaalarmismus, spojený s údajně nutným omezením uhlíkové stopy. Na podobné šílenosti se však tlačí jen v západních zemích, jejichž obyvatelstvo se má svojí životní úrovní srovnat s životní úrovní obyvatelstva rozvojových zemí (viz Agenda 2030).
Tato témata se zde ovšem již velmi obšírně probírala, dnes se podíváme na to, co má vést k vyhladovění asi 3,8 miliardy lidí, tedy zhruba poloviny populace planety.
Probíhající energetická a logistická krize postihuje většinu zemí světa. Mnozí začínají pociťovat „bolest“ z nedostatku zboží a raketově rostoucích cen energií. Další nedostatek, který se nyní objevil, by však mohl být smrtící pro globální zajišťování potravin: Hnojiva.
Výroba hnojiv se z různých důvodů zastavila a ceny dosáhly rekordních maxim.
Závratně vysoké ceny elektřiny a dopravy budou mít zásadní dopad na ceny potravin, ale hrozí, že nedostatek hnojiv vyřadil velkou část celosvětové produkce potravin. Následky by mohly být vážné.
Extrémní počasí, v neposlední řadě srážky a chladné jaro, narušilo letošní sklizeň do té míry, že má významný vliv na globální produkci potravin, což samo o sobě vytváří růst cen a nedostatek některých potravin. V Číně se vypíná vše od pouličního osvětlení města až po celé továrny, zatímco Komunistická strana Číny se snaží zakrýt mizernou podzimní sklizeň. Nedávné záplavy v Číně opět zasáhly provincii Che-nan, která je považována za čínskou sýpku, a vážně ovlivnily čínskou produkci potravin.
Chudí lidé v zemích, jako je Brazílie, jsou na tom ještě hůře a již si musí vybrat mezi tím, zda si budou moci dovolit jídlo nebo energii, jako je elektřina a palivo. Například na Filipínách vzrostly ceny pohonných hmot za pouhé tři týdny téměř o 40 procent, ale tyto země z tropických a subtropických oblastí se nemusí obávat chladných zim.
Zima je skutečnou hrozbou pro severní zeměpisné šířky, přičemž prognózy věští velmi dlouhou a mrazivou zimu. V prosinci 2019 naše planeta vstoupila do Grand Solar Minimum (GSM) a pro nadcházející zimu to nevěstí nic dobrého.
Nedostatek potravin a komodit vždy vytvářel chaos. Příkladem, který může být stále v čerstvé paměti, je takzvané arabské jaro roku 2010, které začalo chlebovými nepokoji. V zemích, jako je Libanon, již také začal úpadek společnosti. Po měsících týdenních výpadků elektřiny, nedostatku potravin a prudce rostoucích cen komodit, se země dostává do chaosu s hrozícím opakováním občanské války.
Nedostatek energie a zboží již několik měsíců ovlivňuje rozvinuté země a postupně se šíří a zhoršuje. Průzkum veřejného mínění provedený atlantskou průzkumnou společností Trafalgar, který byl představen 22. října, ukázal, že více než polovina všech Američanů již byla postižena nedostatkem zboží. Přibližně 54 procent odpovědělo „ano“ na otázku, zda trpí „zpožděním nebo nedostatkem při pokusu o nákup běžných spotřebních výrobků“.
Evropa, která dováží 90 procent svého zemního plynu především z Ruska, byla dosud postižena největším nedostatkem energie. Jen v úterý 19. října vzrostly ceny za jediný den o více než 20 procent. Ceny se od začátku roku zvýšily pětinásobně, z 19 eur na 96 eur za ekvivalentní megawatthodinu (MWh).
Zemědělci v celé Evropě jsou tím těžce zasaženi, což zase ohrožuje celý potravinový řetězec. Příkladem je Itálie, kde se ceny metanu zdvojnásobily, což zvýší ceny obilovin, jako je pšenice, a tím mimo jiné chleba a těstovin. Je to proto, že metan, propan a zemní plyn se používají k sušení sklizených plodin tak, aby nehnily.
Postiženo je také maso a mléčné výrobky, neboť ceny krmiv pro zvířata v průběhu roku výrazně vzrostly. Valentino Miotto z obchodního sdružení Aires Association, které zastupuje obilnářství, popisuje stále obtížnější situaci italských zemědělců slovy: „Od října jsme začali trpět obrovským nedostatkem.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu 20. října varovala, že továrny v EU mohou být nuceny zavřít kvůli vysokým cenám energií. „Jsme svědky růstu cen, který mnoha rodinám ztěžuje získání dostatku financí, a také vidíme, že existuje riziko, že společnosti budou muset zavřít,“ uvedla von der Leyenová.
Evropská komise má pro roky 2019–2024 šest stanovených priorit. První je, že Evropa by se měla „stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem“ na planetě a druhým je „digitální strategie“, kde budou muset evropští občané žít s novou generací technologií, která do roku 2030 promění Evropu během digitální dekády.
Do té doby musí být také odstraněno nejméně 55 procent emisí oxidu uhličitého, což vyžaduje úplnou úpravu všeho a v neposlední řadě průmyslu, který nyní riskuje, že bude muset být uzavřen kvůli nedostatku energie. EU sama je tak se svojí proklamovanou uhlíkovou neutralitou hlavním původcem nedostatku energie v zemích EU a rychlého poklesu životní úrovně obyvatel.
EU nyní připravuje za zavřenými dveřmi plány na příděl elektřiny ve všech zemích EU, podobně jako v Číně, v případě chladné zimy. Existuje mnoho náznaků, že Evropané skutečně budou čelit rekordně chladné zimě.
Jediná věc, která je horší než nedostatek energie s prudce rostoucími cenami elektřiny a pohonných hmot, je nedostatek potravin. Již na podzim roku 2019 upozornil komisař EU pro zemědělství Janusz Wojciechowski na krach mnoha zemědělských podniků napříč EU.
Výrobci hnojiv v poslední době utrpěli nespočet nezdarů. Jedná se o různé důvody – od politických rozhodnutí souvisejících s klimatem přes neúspěšné dopravní kapacity až po přírodní katastrofy a vlnu podivných nehod, k nimž došlo během roku. Po celém světě bylo při explozích zničeno mnoho hnojiva díky „podivným nehodám“ od explozí továren na hnojiva či jejich nezbytné složky až po vykolejené vlaky naložené hnojivem. V některých případech existuje podezření na sabotáž.
Jedna z ničivých nehod se stala v americkém státě Iowa 16. května tohoto roku. Nákladní vlak převážející hnojivo ve 47 vagonech vykolejil a několik vagonů také začalo hořet. Necelý den předtím v Minnesotě vykolejil další nákladní vlak s 28 vagony. Vezl mimo jiné kyselinu chlorovodíkovou, která je důležitou složkou hnojiva.
Nehody s nebezpečnými chemickými látkami vedly jak k evakuaci okolních obyvatel, tak k časově náročným úklidovým pracím, které narušily logistiku i nabídku právě v době, kdy byla vysoká poptávka. To jsou jen dvě z neobvykle vysokého počtu nehod, které v uplynulém roce postihly výrobce a přepravu hnojiv. Americký strojvedoucí s více než 30 lety zkušeností poznamenal, že „letos máme více vykolejení s vlaky převážejícími hnojiva než za celou dobu mého profesionálního působení“.
Příkladem přírodní katastrofy, která vážně ovlivnila dostupnost hnojiv, je hurikán Ida, který se 29. srpna přehnal přes jižní Spojené státy a Louisianu, druhý nejsilnější hurikán po Katrině, který zasáhl jižní část Spojených států. CF Industries z Louisiany (viz titulní obrázek) je největší továrnou na hnojiva na světě a právě v době hurikánu musela být na delší dobu uzavřena.
Když se zprávy o dlouhé sérii podivných nehod dostaly na veřejnost, již závratně vysoké ceny hnojiv prudce vzrostly. V mnoha ohledech tato událost vyvolala negativní spirálu nekontrolovatelného nárůstu cen, což následně vyvolalo panické nákupy a prohloubilo nedostatek hnojiv.
Továrny na hnojiva také nedávno začaly uzavírat své provozy kvůli vysokým nákladům na zemní plyn, který se používá ve výrobě.
Takovým případem jsou dvě továrny ve Velké Británii, jedna v Billinghamu a jedna v Cheshire, která byla uzavřena v polovině září. Tyto dva závody představují nejméně 45 procent domácí poptávky. Zasvěcenci z oboru poukázali na to, jak jim přišlo divné, že je vlastní CF Industries z Louisiany.
Místo toho, aby CF kompenzoval zpoždění způsobená hurikánem, rozhodl se o dva týdny později uzavřít další dvě továrny.
Totéž se stalo v mnoha evropských zemích kvůli příliš vysokým cenám zemního plynu. Rakouský výrobce hnojiv Borealis AG a německá společnost SKW Piesteritz, která je největším německým výrobcem amoniaku, snížily výrobu o 20 procent. Německá společnost v prohlášení uvedla, že „úroveň, které bylo nyní dosaženo, již neumožňuje ekonomicky zdravou produkci, takže musíme podniknout tento krok“.
To by mohlo být zničující pro příští sezónu a sklizeň 2022 na severní polokouli. Hermann Greif, farmář z vesnice Pinzberg v jižním Bavorsku, agentuře AP řekl, že byl šokován, když zjistil, že si nemůže ani objednat hnojivo na příští rok. „Neexistuje žádný produkt, žádná cena, ani smlouva. Je to situace, kterou jsme nikdy předtím neviděli,“ řekl Greif. „Pokud nedám svým plodinám potřebnou výživu, výnos bude mnohem nižší. Je to tak jednoduché.“
Je ironií, že jeho sklizeň kukuřice nespadá do potravin, které se brzy stanou globálně vzácnou komoditou, ale do biopaliv pro výrobu takzvané bezemisní elektřiny. Globalisté požadovali, aby národní státy nutily své zemědělce přejít právě na tyto plodiny, které nejsou určeny ke konzumaci, ale k uspokojování cílů zelené politiky.
Čína je největším výrobcem hnojiv s 37 miliony tun (2019) ročně, na druhém místě je Indie, číslo tři USA a čtyři Rusko. Po Rusku je Čína také druhým největším vývozcem hnojiv. Společně tvoří čtvrtinu veškerého vývozu. Pokud by jeden z nich pozastavil vývoz, zasáhlo by to velmi tvrdě zbytek světa.
Přesně to se stalo 30. července, kdy Komunistická strana Číny nařídila svým výrobcům fosfátů pozastavit svůj vývoz na rok, až do června 2022. Čína je největším světovým vývozcem fosfátových hnojiv a měla čas dodávat v první polovině letošního roku, před zákazem vývozu.
Stalo se tak poté, co Komunistická strana Číny již snížila výrobu, údajně kvůli problémům s emisemi ve výrobních zařízeních. Globalisté tedy požadují snížení emisí oxidu uhličitého a výrobci hnojiv snižují produkci natolik, že si pak uvědomují, že již nemohou vyvážet. Účinek těchto rozhodnutí měl okamžitý dopad na ceny, protože Čína představuje téměř třetinu světového obchodu s fosfáty.
Podle studií (Erisman a kol.) Publikovaných ve vědeckém časopise Nature, 48 procent světové populace v roce 2008 bylo závislých na dusíkatých hnojivech pro jejich každodenní přístup k potravinám. „To znamená, že dusíkatá hnojiva v roce 2015 zajistila potravinovou bezpečnost pro 3,5 miliardy lidí, kteří by jinak zemřeli hlady.“
Josh Linville je analytik a expert mimo jiné na hnojiva. Má téměř 20 let zkušeností s jednáním s americkými a mezinárodními trhy s hnojivy. 29. září komentoval vývoj: „Už jsem to řekl a stále to říkám: Není to jako v roce 2008… je to děsivější.“
Přeloženo na dnešní údaje o populaci by nedostatek chemických hnojiv vedl k tomu, že 3,8 miliardy lidí by zůstalo bez jídla, s masovým hladověním, hromadným umíráním, válkou, chaosem a společenským úpadkem…
