Němečtí Zelení porušili omertu. Povolali školáky
Uveřejněno dne 20 listopadu 2021 000 12:34
Když se novináři nedočkavě shromáždili před místnostmi, v nichž úřaduje poslanecká frakce liberálů z FDP ve Spolkovém sněmu, věděli s pravděpodobností hraničící s jistotou, že odtud žádné podrobnosti o stavu rokování o možné německé vládní koalici neuniknou.
Berlínský volební plakát německých zelených s kandidátkou na kancléřku Annalenou Baerbockovou. Foto: Christian Mang, Reuters
A tak se i stalo. Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová (63), odbornice na obranné a bezpečnostní otázky, prosvištěla na koloběžce kolem kamer a mikrofonů bez jediného slůvka.
Dvě věty uklouzly Wolfgangu Kubickému (69), šedé eminenci strany, jemuž se médií zželelo, když procházel kolem. „Nebojte se,“ utrousil, „koalici se téměř jistě podaří sestavit.“
Tři strany tzv. semaforu – červená sociální demokracie, žlutá FDP a Zelení – si téměř přísahou slíbily, že dokud nebude nade vši pochybnost ruka v rukávě, budou ctít omertu, zákon mlčení sicilské mafie. Až na nepatrné výjimky se svého předsevzetí držely.
Citrus nevydržel
„Shrneme-li dojmy, je zřejmé, že euforie a spokojenost se současným stavem vyjednávání se rozložily velice nerovnoměrně. Zatímco SPD a FDP vyzařují uspokojení, mnozí Zelení se netají rozčarováním,“ všimla si televize ARD.
Přitom Zelení odstartovali tak sebevědomě. Začátek měl citrusové kouzlo žluté a zelené. FDP a Zelení zvolili bezprostředně po volbách zdánlivě chytrou strategii. Vytvořili mocenskou dvojici, jež chtěla společnými silami čelit SPD – s mladšími voličskými vrstvami za zády.
Šéf FDP Christian Lindner (42) hovořil o „progresivním středu“ a selfie na Instagramu stvrdilo nečekané spojenectví. Na tiskové konferenci po sondážním oťukávání se Robert Habeck (52), spolupředseda strany zelených, uchýlil k řečnickému obratu na pomezí filozofie a kutilství. „Zašroubujete-li šroubek šikmo, už nikdy nebude rovný. V každém případě jsme šroub v prvních dnech nasadili velice rovně.“
Čím sveřepěji však Zelení tlačili na pilu ve své stěžejní agendě – ochraně klimatu –, tím rychleji se začala karta obracet. SPD, byť, řečeno starosvětskou terminologií, stejně jako levicoví Zelení, se sblížila s liberály.
Tlačí přes aktivisty
„Je to vskutku dva na jednoho, přičemž Zelení svou tvrdošíjností zapřáhli zbylý pár do tandemu,“ vylíčil týdeník Focus. Naznačil, že ekologická strana bezvýsledně lpí na požadavku, aby nové klimatické superministerstvo dostalo právo veta vůči všem státním úřadům, dojde-li k závěru, že zelené záležitosti podle něho šolíchají.
Zhrzení Zelení jako první, alespoň veřejně, přikázání o zámku na ústech odhodili. Nejdál zašel Winfried Hermann (69), ministr dopravy Bádenska-Württemberska. „To, co slyším, nezní moc dobře. Všichni si musí udělat jasno: pokud se v nejbližších dnech nespojíme v otázce klimatu, hrozí nové volby. To nemůže nikdo chtít,“ řekl listu Süddeutsche Zeitung.
Nepřímo přiznal, že FDP se zatím postavila proti všem třem návrhům Zelených. „Pokud odmítáte zelené dotace, zákaz aut se spalovacími motory i omezení rychlosti, musíte prostě předložit jiné návrhy, které povedou k omezení skleníkových plynů v dopravě,“ vzkázal.
Aby nenechali nic náhodě, Habeck, Annalena Baerbocková (40), spolupředsedkyně Zelených, a spol. nejspíš pohovořili se svými spojenci – aktivisty. A výsledek? Školáci z hnutí Fridays for Future demonstrovali před Domem Willyho Brandta, berlínskou centrálou SPD. Zazněl tam slogan používaný ve třicátých letech nacistickou NSDAP: „Kdo nás zradil? Sociální demokracie!“
„V rozhovorech o sestavení vlády si vedli tak špatně, že se nyní spoléhají na své spřízněné organizace, ekologická sdružení. Na jednání mají vyvíjet tlak zvenčí – což ve vládní čtvrti a před sídlem SPD ihned a s velkou pompou učinili. To odhaluje nebezpečné chápání politiky a ukazuje, že Zelení neovládají politické řemeslo,“ hodnotil to list Die Welt.
