Kdy se přestane lhát o plynu?

Současně Němci s ruskými penězi v zádech v EU prosazují, aby plyn byl uznán za podporovaný zdroj. Plyn si syčí a vesele zdražuje.

„Planeta hoří, a já říkám, přidej plyn,“ bylo heslo, které se nedávno objevilo v Praze na plakátech. Pod ním se usmíval miliardář Daniel Křetínský. Šlo o guerillovou kampaň ekologických aktivistů, podle nichž se uhlobaroni snaží obejít zákazy fosilních paliv tím, že se přeorientovávají na podobně kontroverzní komoditu – na plyn. „A banky, pojišťovny a státy je v tom podporují. Chtějí nás přesvědčit, že plyn je čistý a zelený,“ bylo také napsáno na plakátech.

Teprve poslední věta je zajímavá. Jsou to totiž právě banky, politici a některé země v čele s Německem a Ruskem, které se snaží prosadit tuto kardinální lež. Jde o úplně stejnou lež, jako že pálení biomasy je bezemisní. Jestli se to Křetínský bude snažit využit, těžko mu to může někdo vyčítat. Určitě by se nesnažil, kdyby mu nebránili v provozování uhelných dolů a elektráren, které si po světě nakoupil.

Jde o systém, který je bohužel vrcholně pokrytecký. Pod pláštíkem klimatu se prosazuje například plyn, který je pro klima stejnou, možná ještě větší zátěží než uhlí. Jenže na něm někdo chce vydělat. Rusové, kteří ho těží, Němci, kteří si s Rusy postavili plynovod a tak budou důležitou distribuční zemí, banky, které už jsou natěšené, jak budou financovat výstavbu nových plynových elektráren a plynovodů, pojišťovny, které všechny tyto projekty rády pojistí, a samozřejmě různí politici, kteří mají slíbené provize a dobře placená místa. Třeba bývalý německý spolkový kancléř Gerhard Schröder (nyní předseda výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, zřízeného kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream), nebo rakouská exministryně zahraničí Karin Kneisslová, nyní nezávislá ředitelka v ruském gigantu Rosněft.

My ostatní to všechno už teď platíme a ještě víc zaplatíme v budoucnu. A budeme sledovat, jak metan unikající při těžbě plynu dál zahřívá klima. Asi aby se to vyrovnalo, tak se možná každou zimu budeme třást, jestli někdo ten plyn vůbec pošle.

Ekologičtí aktivisté to asi myslí dobře, jenže to jako skoro pokaždé dělají špatně. Nemá smysl útočit ani tak na Křetínského, ale především na politiky a banky. Pokud plyn dostane od nich stejnou červenou jako uhlí, přeorientuje se Křetínský na obnovitelné zdroje, protože mu jde o byznys. Navíc by si ekologičtí aktivisté měli sáhnout do svědomí, protože ještě nedávno plyn podporovali. I oni tvrdili, že jde o most k bezemisní energetice. Někteří to možná tvrdí ještě dnes. Náhoda? Nemyslím si.

Zdroj