Šumava nás má spojovat, nikoliv rozdělovat

Uveřejněno dne 21 dubna 2011 000 11:03

sumava2V letošním roce to bude 20 let od chvíle, kdy byl za účelem zachování přírodních krás vyhlášen Národní park Šumava. Na území, které tento park představuje, bychom měli být právem hrdi. A myslím, že většina z nás opravdu je, vždyť Šumava je jedním ze skvostů naší země.

Ovšem již delší dobu se okolo tohoto národního parku a jeho budoucnosti vedou také názorové spory, které postupem času výrazně eskalovaly. Dnes proti sobě stojí dvě opravdu velmi názorově odlišné skupiny, které se v prvé řadě přou o možné kácení stromů v tzv. bezzásahových zónách z důvodu napadení kůrovcem. Na celém vyhroceném sporu mě nejvíce mrzí to, že znesváření obou táborů dosáhlo takového stupně, že vzájemná diskuse přináší více emocí a vzájemného napadání než racionálních argumentů.

Do atmosféry totální rozhádanosti a sporů byl 16. února letošního roku jako krizový ředitel povolán šéf rady šumavského parku a předseda Klubu českých turistů Jan Stráský. Měl před sebou nelehký úkol – dovést znesvářené strany ke kompromisu a obnovit ztracenou důvěru. O tom, jak těžký je to úkol, svědčí vzedmutá vlna protestů hned při jeho jmenování do funkce.

Jan Stráský je ale člověk, který zná Šumavu jako málokdo. Na tom se snad shodnou i ekologové a vědci, kteří s ním jinak souhlasí v míře minimální. Obstál v řadě veřejných funkcí a je vnímán jako schopný krizový manažer. Ostatně již to, jak si vedl při jednom ze svých prvních velkých úkolů v čele NP Šumava, svědčí o jeho schopnosti nalézt kompromis a spojit zdánlivě nespojitelné. Jeho nový návštěvní řád podpořilo na přelomu února a března tohoto roku všech 22 starostů šumavských obcí, což je věc do nedávné doby nevídaná.

Pak již ale Stráský přistoupil k tomu hlavnímu – k otázce kácení nebo nekácení v bezzásahových zónách národního parku za účelem zastavení kůrovcové kalamity. A zvedla se další mohutná vlna odporu, jelikož nový ředitel NP Šumava tuto variantu podporuje. Chce vyhlásit kalamitní stav a plán boje proti kůrovci již zaslal ministrovi životního prostředí. Vědci, ekologové a různá sdružení se proti tomuto postupu ohrazují se slovy, že bezzásahové zóny v parku by měly být naprosto ponechány přírodě, která si sama se situací poradí.

Jsem velkým milovníkem šumavských lesů, dovolené na Šumavě jsou pro mě jedny z nejhezčích. Strávit takovou dovolenou na Šumavě a procházet se místními lesy, o to bych byl nerad, kdyby byly moje děti ochuzeny. Myšlenka ponechání části přírody jejím přirozeným zákonům, bez zásahů člověka, se mi také zamlouvá. Mé přání je však jediné – zachovat Šumavu budoucím generacím.

Nechci zde vynášet soudy nad variantami, které jsou obhajovány ať už jedním, nebo druhým táborem. V čem osobně spatřuji největší problém dnešního Národního parku Šumava, je nesmiřitelnost obou názorových skupin a jejich neochota ustoupit byť jen o píď. Obě znesvářené strany mezi sebou postupně vykopaly zákop, který se nyní těžko zahazuje. Jejich názory a způsob jejich obhajoby se dostaly do fáze extrémního protikladu. Jenže lidé se mohou zastavit a říct si, že teď se bude diskutovat a jednat a po čase snad dojdeme k řešení, ale příroda se nezastaví. To bychom si měli především uvědomit a v zájmu národního parku se konečně snažit najít optimální řešení.

Také bych rád zdůraznil, že v celém sporu nesmí zvítězit politické zájmy a politikaření, ale snaha zachovat přírodní krásy Národního parku Šumava. Za sebe k tomu mohu dodat, že ač byl Jan Stráský dlouholetým členem ODS a jmenoval jej současný ministr životního prostředí za tu samou stranu, není to pro mě překážkou ho podpořit v jeho snaze celou situaci konečně vyřešit. Protože jestli je v tuto chvíli pro Šumavu něco důležité, tak je to především rychlé a rozumné řešení a nikoli nekonečné diskuze a spory.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist