GLOSA: S Francií, jaká je

EU povede stát nepřehánějící klimatické ambice

O Francii se mluví jako o zemi dávající na odiv svou výjimečnost. Propagující „umění žít“. A snažící se dohnat někdejší vliv. Na tom všem něco je. Ale ve srovnání s tím, jak Anglosasové propadají ideologii woke a Němci mesiášskému komplexu zachránce planety, působí Francie jako stará známá síla. Teď povede půl roku Evropskou unii.

Je zajímavé sledovat v médiích, jak se Česko a visegrádská čtyřka k Francii v čele EU upíná, zatímco Německo ji už předem mistruje. Čteme-li text od bruselského dopisovatele listu Die Welt, pětkrát narazíme na slovo ambice či ambiciózní: ambiciózní cíle Německa a málo ambiciózní cíle Francie ohledně záchrany klimatu. Německé ambice mají svůj důvod: Německo míří k největší modernizaci státu za desítky let. Našinec se ale neubrání pocitu, že hledá-li ekvivalent výrazu ambiciózní, může jím být i staromódní slovo hochštapler.

V tomto smyslu je Francie jen málo hochštaplerská a představuje protipól Německa. Může se jevit, jak to do LN napsal europoslanec Vondra, „málem jako poslední oáza zdravého rozumu a starého dobrého světa“. Prezident Macron vyzval k obraně před šířením anglosaského pokrokářství a slavná herečka Deneuveová poslala hnutí MeToo! de facto k čertu. Podobně to může fungovat i vůči Německu. Robert Habeck, lídr Zelených a ministr hospodářství, „počítá s tím, že klimatická politika nové vlády povede k frustraci části obyvatel“. Jako bychom slyšeli Margaret Thatcherovou, když zavírala doly. Jenže ona své plány a vize nešířila do EU. A tady to nyní může narazit právě u Francie.

Francie zažila před třemi lety vlnu frustrací obyvatel v reakci na jen trošičku zelenou politiku (zdražení pohonných hmot). Pamatujete žluté vesty? I to, jak jim vláda ustoupila? Rozhodně nelze říci, že by klimatické ambice Francie převálcovaly ohledy na sociální pnutí. Spíše lze říci, že do čela EU nastupuje nejméně hochštaplerská mocnost. Což ovšem neznamená, že za nás všechno vyřeší.

Zdroj