Zelená úsporám

Nevábný konec politicky nezvládnutého dotačního programuProgram Zelená úsporám (ZÚ) provázely odpočátku problémy. Předpokládám, že původním záměrem bylo motivovat občany k ekologičtějšímu přístupu k životu, respektive ke stavění.

Protože byl program ZÚ odpočátku spjat s penězi, které stát získal prodejem nevyužitých emisních povolenek, celkem pochopitelně se zaměřil převážně na již existující stavby. Tedy na jejich majitele, s cílem motivovat je ke snižování tepelných ztrát a též ke snižování emisí produkovaných těmito stavbami.

Těch problémů bylo tedy víc než dost. Pokusím se je krátce připomenout:

Nejprve velmi rozpačitý start, kdy podmínky byly nastaveny pro občany absolutně nezajímavě a bylo nutné je upravit, aby program pro nezájem neskončil ještě dříve, než začal.

Poté velmi problematický postupný rozjezd, kdy řada nejasností, řada zbytečných složitostí a též nelogičností provázela ty, kteří se o program ZÚ zajímali.

V průběhu programu (ZÚ) se přidalo velmi podivné „chvilkové“ připuštění veřejných budov, které najednou obrovsky odčerpávalo prostředky, kterými program ZÚ disponoval. Vedle občanů dosud žádající o dotace v řádech desítek tisíc pro své rodinné domky se najednou objevily veřejné stavby s mnohonásobně řádově většími částkami na jeden objekt.

I další průběh a konec programu ZÚ nebyl od podivností odproštěn. Po velmi „překvapivém“ ukončení ze dne na den se začaly dít také velmi podivné a zajímavé věci.

Šlo především o opakované vyjádřování odpovědných osob z vedení Státního fondu životního prostřední (SFŽP) a ministerstva životního prostředí. Nejprve byli občané ujišťováni, že program ZÚ bude dozajista opět spuštěn. Poté jsme se dozvěděli, že přijímání žádostí probíhalo takovým způsobem, že nikdo neví, o kolik peněz žadatelé vlastně celkem požádali.

A následovalo postupné ujišťování o opětném spuštění programu ZÚ doprovázeného „přepočítáváním a kontrolováním“ a hlavně mlčením. A absolutně žádná odezva znejistělým žadatelům. Jen „přepočítávání a kontrolování“, žádné obvyklé výzvy o doplnění žádostí, žádné výzvy k opravám.

Postupné naznačování jistého „převisu“ připravovalo občany na konečné a tušené oznámení o nedostatku peněz.

A naznačování vlastně pokračuje dodnes. Ministr životního prostředí oznámil, že v současné době je sestavena „časová osa“ přijímání žádostí, že přijaté nevyřízené žádosti jsou rozděleny na perfektní a neperfektní.

Čeho se tedy občané dočkají? To prý bude oznámeno v nejbližších dnech. Ve hře je několik variant a pro občana jsou všechny víceméně nepřiznivé.

První: Všichni žadatelé dostanou dotaci sníženou úměrně zbývajícím finančním prostředků (to je sice pro žadatele nepříznivé, ale ve světle dalších možností ještě asi nejméně nespravedlivé).

Druhá: Nastoupí do hry ta sestavená „časová osa“ a peníze budou rozdělovány systémem „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Jak k tomu přijdou ti, na které se nedostane? Ti, kteří na poslední chvíli investovali své peníze do projektů a svůj čas a energii do podání žádosti o dotaci? Ti v nečekaně ukončeném programu ZÚ přijdou zkrátka?

Třetí: Nastane „kádrování“ žádostí. Perfektní, čistí budiž blahoslaveni. Neperfektní, nečistí (rozuměj ti, kteří mají v žádosti nějakou možná drobnou chybičku či neúplnost) budiž zatraceni. K této možnosti jenom poznamenávám, že dosavadní průběh přijímání žádostí byl vždy doprovázen připomínkami, výzvami k opravení a doplnění žádostí ze strany pracovníků SFŽP. Je to dáno jež zmíněnou složitostí podmínek programu ZÚ. Nyní nic, jen mrazivé ticho z úřadů SFŽP.

Tato třetí varianta by asi pro občany byla ta nejméně spravedlivá. Bylo by ovšem možné hodit odpovědnost na projektanty, kteří žádosti a potřebné projekty zpracovávali. A o to se tu zřejmě dnes hraje: na koho hodit odpovědnost za zpackaný začátek, zpackaný průběh a zpackaný neslavný konec slavného programu Zelená úsporám. Jestě je tu jedna možnost, na koho nebo spíše na co je možné odpovědnost přehodit. A to na zemětřesení v Japonsku. Nebýt této přírodní katastofy, Japonci by jistě ještě pilně nakupovali emisní povolenky a program Zelená úsporám by zachránili. Ten program Zelená úsporám, který byl zřejmě od počátku určen převážně k tomu aby zajistil politické body jeho duchovním otcům a též umožnil někomu disponovat obrovskými finančními prostředky, z nichž se část cestou jaksi „ztratí“. Tak jako vždy.