JAK TEDY CHTĚJÍ TU ELEKTŘINU VYRÁBĚT?

Uveřejněno dne 6 ledna 2022 000 12:33

Elektrická energie jsou s vodou, jídlem, zdravím, kyslíkem a slunečním svitem zásadními atributy života každého moderního člověka. Samozřejmě existují další veličiny, bez kterých je naše bytí nemožné či jen těžko uchopitelné (sex, láska, přátelství, peníze), ale to už bychom zacházeli do jiné roviny. Tím vším chceme říct, že právě elektřina se stala pro naši civilizaci důležitou komoditou a hazardovat s tím, že jí nebude dostatek, je velmi krátkozraké.

Samotná výroba elektrické energie je svým způsobem stále v plenkách a dosud se lidstvu nepodařilo plně využít zdrojů, které se nabízí. Jde především o sílu Slunce a mořských proudů či přílivu a odlivu. Každou minutu tak vyrábíme obrovské množství kilowattů složitěji, než jednou budeme moci. Kdy to bude, netušíme, bohužel lidé, jakým byl třeba Nicola Tesla, se nerodí každý den. Současné technologie však dokázaly aspoň ve vyspělých oblastech vytvářet energetický dostatek a vcelku logicky se dalo očekávat, že dokud nedojde k nalezení nových zdrojů elektřiny, tak bude udržován stávající standard. Jenže to by na světě nesměli být ekoteroristé s velkým egem. Politici s nimi spolupracující a bez znalostí základních fyzikálních zákonů se rozhodli pro jednostrannou změnu. Vše se tedy zpolitizovalo, dalo se vzniknout hrozbám změny klimatu a rozjela se kampaň vyzývající k uhlíkové neutralitě. Smůlou je, že ji prosazují státy mající velkou politickou moc. Paradoxně ti nejšílenější mluví německy. Opět.

Paradoxem zůstává, že právě Rakousko patřící k nejhlasitějším zeleně uvažujícím zemím nemá dostatek vlastních zdrojů a elektřinu dokupuje. Německo se po vypnutí jaderných a uhelných elektráren dostane do stejné situace. Obě tyto země odmítají výrobu z jádra a budou šikanovat okolní státy. Rakušané to vůči nám už zkusili a dá se očekávat, že Němci udělají časem to samé. Ale až tehdy, zjistí li, že mají možnost nakupovat jinde. Do té doby jim je dobrá elektřina jak z polské uhelné, tak i z českých jaderných elektráren. Evropská komise také bere jádro jako čisté s podmínkami, které jsou jen těžko splnitelné. Což znamená nejen velmi zásadní zásah do naší energetické strategie, ale zároveň se dostáváme do situace, kdy perspektivní příměstské reaktory, které mohly časem nahradit velké elektrárny, dostaly červenou dříve, než se začaly vyvíjet. Vzhledem k tomu, že meteorologické podmínky u nás nenahrávají vodním, slunečním a větrným elektrárnám, moc jiných šancí nemáme. A když už nesmíme těžit ani uhlí a u plynu jsme si zavřeli s nákupem z Ruska dveře nesmyslem kolem Vrbětic a následným vystěhováním ruského velvyslanectví, tak pravděpodobně budeme po večerech šlapat na rotopedech s dynamem. Je evidentní, že se opět dostáváme do kleští ovládaných Bruselem a Berlínem.

V této situaci je snaha zlikvidovat osobní dopravu využívající spalovací motory totálním šílenstvím. Aby tomu nebylo vše, má být omezován letecký provoz, a dokonce některé evropské státy plánují bezuhlíkovou vzdušnou dopravu. Spoléhají na vodík, který u Airbusu již testují, jenže…si dávají předsevzetí, plánují, ale vše stojí na vodě a na často naivních představách. Podobně jako s elektromobily. U těch není problém vyrobit pohonné jednotky, převzít to nejlepší ze současných špičkových klasických vozů s výjimkou motorů, zásadní překážkou jsou naprosto nevyhovující baterie, špatná infrastruktura dobíjecích stanic a velmi brzy přibude i nedostatek a vysoká cena elektrické energie. Vodík může být skutečně budoucností dopravy, je to však dosud nedořešený technologický oříšek, na kterém konstruktéři pracují už déle a úplně zběsile se vpřed neposunují.

Co tedy celý tento Green Deal znamená pro Českou republiku? Především to lze vnímat jako ideální pobídku k opuštění Evropské unie, například i po jistých jednáních s Maďarskem, Rumunskem a Polskem. Dalším krokem by měla být snaha usmířit se s Ruskou federací. Nikoliv podlézat, ale s přispěním zkušených diplomatů se shodnout na uzavření trapnosti jménem Vrbětice a vrátit se k rozvoji vzájemného obchodu. Pro mnohé eurohujery je to podobné, jako by jim někdo sypal sůl do čerstvé rány, pro pamětníky sovětské invaze do Československa možná také, ale výhledově je Evropská unie a existence v ní cestou do propasti. V podstatě náš průmysl postavený na výrobě aut jde stejně pomalu ke dnu. Němečtí majitelé Škodovky ji pomalu posílají na druhou kolej, Hyundai by možná ve finále mohl vyrábět nadále spalovací motory se zaměřením na Rusko a čekat, jak dopadne šílenství v Západní Evropě, Toyota podobně. Navíc na Green Deal bude navázán Great Reset. Utrhnout se od tohoto tragického směřování včas je výzvou, kterou naše aktuální vláda nemůže zvládnout. Ale přiznejme si, že představa to je hezká. Rozhodně lepší než černé hodinky v klimaticky dostatečně zelené a ideologicky zpracované společnosti. Černé znamená potmě, bez topení a možná i tak trochu o hladu. A upřímně se ptáme, jak bychom tedy měli u nás za 20 let vyrábět tu elektřinu, když nám všechny elektrárny zavřou, a žít, když na nákup peníze nebudou?

Zdroj

Reakce
  1. 3 týdny ago

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist