ZPRAVODAJ EP CHCE EXTRÉMNĚ ZDRAŽIT EMISNÍ POVOLENKY KAŽDOROČNÍM SNIŽOVÁNÍ JEJICH MNOŽSTVÍ O 10%

Uveřejněno dne 14 ledna 2022 000 13:02

Včera jsme v Zemědělském výboru Evropského parlamentu hlasovali o pozměňovacích návrzích k návrhu nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Podle původního návrhu Komise by EU měla nevládním neziskovým organizacím svěřit pravomoc stanovovat výši uhlíkového „kvazicla“.

Celníci členských států by podle záměru Komise měli od dovozců vybírat obdobu cla, která by teoreticky měla vyrovnávat rozdíl mezi ekonomickou zátěží, kterou firmám v EU přináší systém povolenek k vypouštění CO2 a dalších zvýšených nákladů, které firmy v Unii musí platit kvůli nařízením EU v rámci Zeleného údělu. Uhlíkové clo by mělo být placeno přímo do rozpočtu EU v Bruselu. Komise z něj chce splatit dluhy ve výši 750 miliard eur, které Brusel nadělal na dotace elektromobilů, fotovoltaických a větrných elektráren ve Fondu obnovy.


Problém původního návrhu Komise je v tom, že sazby uhlíkového cla by měly podle jakýsi příruček stanovovat nevládní neziskové organizace, které mohou být snadno zkorumpovány nadnárodními korporacemi vyrábějícími v zemích, kde se neplatí za žádné povolenky emisí CO2. Z každé miliardy eur, které „vstřícně“ stanovená sazba nadnárodní korporaci ušetří na uhlíkovém clu, obří nadnárodní firmy rády odvedou příspěvek na činnost neziskovky ve výši třeba 10 milionů eur. Nebo by mohly dát 5 milionů neziskovce a 5 milionů rozdělit formou odměny za poradenské služby přímo pracovníkům, kteří provádí výpočet. Na pracovníky neziskovek se totiž nevztahuje zákaz podnikání, který platí ve většině členských států jak pro celníky, tak i pro zaměstnance státní správy.

 

Několik členů Zemědělského výboru předložilo pozměňovací návrhy, která by pravomoc stanovovat výše sazeb uhlíkového cla odebralo neziskovkám a svěřilo ji zvláštnímu uhlíkovému úřadu EU. V novém úřadu, kteří kolegové navrhují zřídit, by měly mít své zástupce celní správy všech členských zemí EU. I když jsem zásadním odpůrcem zřizování nových unijních úřadů, v tomto případě jsem udělal výjimku, a podpořil jsem vznik nového uhlíkového úřadu ve verzi, kdy by nebyl podřízen Komisi, ale společné správě členských států. Je to přece jen méně nebezpečné řešení, než aby uhlíkové kvaziclo stanovovaly nikomu se nezodpovídající a snadno zkorumpovatelné neziskovky.

Velkým problémem, který v rámci projednávání nařízení CBAM hrozí způsobit evropskému průmyslu i zemědělcům v Unii těžké existenční problémy, je návrh na zrušení emisních povolenek, které dnes firmám přidělují státy zdarma. Jejich objem vychází z historických údajů o množství oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší v roce 1990. Firmy, které investují do snižování vypouštění škodlivin, mohou přebytečné povolenky prodat na burze, a tím si částečně vydělat na realizovaná ekologická opatření. Zrušení zdarma přidělovaných povolenek by způsobilo mimo jiné i několikanásobné zdražení hnojiv.

Kvůli růstu cen emisních povolenek na 90 eur/t v posledních dvou letech došlo letos k dramatickému zdražení hnojiv. Ceny hnojiv ženou do extrémních hodnot i problémy s růstem cen plynu, který způsobil třetí energetický balíček EU, jež nařídil kupovat plyn na plynové burze v Rotterdamu, místo dosavadních přímých nákupů od těžařů. Část států si z balíčku vyjednala výjimku a kupují nadále plyn na základě dlouhodobých smluv – např. s ruským Gazpromem za mnohem nižší ceny než na burze. Vláda ČR bohužel výjimku nevyjednala. Navíc před lety neprodloužila výhodnou mezistátní smlouvu s Ruskem, kterou na dodávky plynu za vládu tehdejšího premiéra a dnes prezidenta Miloše Zemana vyjednal bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Na české výrobce hnojiv i na české spotřebitele proto růst cen plynu dopadá v plné výši.

Spolu se zpravodajem Zemědělského výboru polským poslancem Zbigniewem Kuźmiukem z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) jsem po konzultaci s hnojivářskou sekcí Asociace chemického průmyslu navrhl naopak ponechat zdarma přidělované povolenky i po roce 2030 v původním nesníženém objemu. Náš návrh bohužel o pouhých 5 hlasů neprošel, i když jej podpořila část poslanců z probruselských frakcí lidovců a RENEW. Na plénum jej tedy budeme muset předložit znovu.

Přesně obrácený postup zvolil za Holandsko zvolený marocký zpravodaj Výboru pro životní prostředí (ENVI) Mohammed Chahim (na obrázku) z frakce Socialistů, který navrhl přímo nařízením snížit každý rok objem emisních povolenek o 10%. S tím, že od roku 2030 by přidělování povolenek nebylo vůbec možné. Snížení objemu přidělovaných povolenek by při jejich rostoucí potřebě vyhnala ceny do astronomických výšek. Extrémně by si na tom „nahrabali“ burzovní spekulanti. Pro průmysl a zemědělství v EU by to však bylo zničující, protože během 10 let není možné postavit tolik atomových elektráren, aby bylo možné vypnout všechny uhelné a plynové. Při účinnosti 10%, kterou vykazují fotovoltaiky a větrníky, není možné jimi uhlí nahradit. Zvláště proto, že nedodávají elektřinu, když je na trhu potřeba, ale jen když svítí slunce a fouká vítr.

Kolega Chahim nepochopil, že smyslem nařízení CBAM je stanovit způsob, jakým mají být formou dodatečného uhlíkového cla na dovoz zboží ze zemí, kde se neplatí za emisní povolenky, vyrovnány podmínky pro výrobou v EU ve srovnání podmínkami výrobou ve třetích zemích v případě vícenákladů vyvolaných Zeleným údělem. Zpravodaj ENVI návrh nařízení pojal jako prostor, jak Zelený úděl ještě více přitvrdit. Pokud by jeho návrh byl schválen, znamenalo by to, že už od příštího roku zrychlí přesun výroby z EU do Asie a že bude krachovat čím dále více výrobních podniků v Unii. Na konci jím navržené procedury by členské státy EU byly zcela bez průmyslu a i bez zemědělců. Bez hnojiv totiž nelze udržet ani rostlinnou ani živočišnou výrobu.

Zpravodaj ENVI europoslanec Chahim svůj návrh představil v pondělí 10. 1. 2022, kdy už v našem výboru bylo po uzávěrce pro předkládání pozměňováků. Po hlasování v našem výboru jsme se spolu se zpravodajem našeho výboru Kuźmiukem včera radili se zástupci výrobců hnojiv jak reagovat na šílený návrh zpravodaje ENVI. Vzhledem k tomu, že ve výboru ENVI je stále ještě otevřena lhůta k předkládání pozměňovacích návrhů jsme se dohodli, že společně předložíme návrh, podle nějž by jakékoli snižování objemu přidělovaných povolenek podléhalo předchozímu souhlasu Rady ministrů.

Po konzultaci s právními experty na unijní právo jsme zjistili, že to je zřejmě jediná možnost, jak Komisi zabránit, aby svévolně přiškrcovala evropský průmysl a zemědělství formou snižování objemu dostupných emisních povolenek. Ministři průmyslu jako členové vlád, které musely získat důvěru parlamentu svých zemí, mají mnohem více legitimity rozhodovat o tak zásadní otázce, jako je snižování objemu povolenek, jež by způsobilo zdražení těch stávajících a mohlo potenciálně ohrozit existenci podniků a pracovních míst v členských státech EU. Na rozdíl od eurokomisařů se ze svého rozhodování a hlasování v Radě musí voličům zodpovídat ve volbách.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist