Vstali noví bojovníci

Uveřejněno dne 27 ledna 2022 000 13:35
V jedné komunistické revoluční písni se zpívá „I kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje.“ Myslím, že se její text naplňuje. Komunisté padli a noví bojovníci vstali. Jen barva toho praporu je jiná…

Když po loňských parlamentních volbách poprvé po 32 letech od roku 1989 vypadli komunisté z parlamentu, řadě lidí blesklo hlavou úlevné: „Konečně…“ Jde však o radost poněkud předčasnou, protože extrémní levice ve sněmovně zastoupena zůstane. Stále tam totiž sedí Piráti. Byť v sestavě značně oslabené.

Někdo nejspíš namítne, že je to pro tuto partičku označení přehnané. Nicméně kroky a výroky některých jejích členů hovoří o opaku. Je jich celá řada. Už před lety se například otevřeně přihlásili k názorům řeckého marxisty Janise Varufakise (zde). Před nedávnem pak vyšlo najevo, že jejich kandidátka na post předsedkyně strany Jana Michailidu se poněkud oxymóronicky označila za „demokratickou komunistku“. Její smýšlení přitom členům strany zase až tak proti srsti evidentně není. Jinak by totiž jen těžko mohla v prvním kole volby šéfa strany získat téměř čtvrtinu hlasů. Konkrétně tedy 285 z 1200 možných (zde).

A připomeňme si také radostnou reakci pražského zastupitele za Piráty Adama Zábranského na to, že podle posledního sčítání lidu u nás ubývá věřících (zde): „To není špatná zpráva“. Podpořil ho jeho spolustraník Vojtěch Pikl, který vyjádřil „…pozitivní pocity nad poklesem věřících obecně“. Prostě reakce jak od členů komunistického politbyra poté, co jim StB v dubnu 1950 nahlásila, že se jí podařilo v rámci „Akce K“ zlikvidovat řadu klášterů a řeholních řádů (zde).

Mnozí se snaží tyto projevy extrémismu zlehčovat tím, že jde o výroky jednotlivců, které neurčují charakter celé strany. Podle mne je to ovšem to samé jako tvrdit, že komouši jsou prima týpci, kterým to kazí jenom Marta Semelová a Josef Skála.

Zkrátka a dobře pozvání Pirátů do Strakovky je velkou kaňkou na působení vlády Petra Fialy. Byť si osobně nemyslím, že by chtěli nějak zásadně „zlobit“. Díky volebnímu výsledku je totiž zbylé strany vládní koalice vlastně k ničemu nepotřebují, čehož si jsou vědomi především sami Piráti. A protože si chtějí uchovat všechny teplé fleky, na které upíchli některé své členy, budou kušovat jen symbolicky. Tedy s výjimkou těch, na které žádné teplé místečko nezbylo.

Jedno je však u nich třeba ocenit. Se svým viděním světa a plány na jeho uspořádání šli do otevřené politické soutěže a chtěli tak demokratickou cestou získat k přetvoření společnosti k obrazu svému od voličů mandát. A kdyby jej dostali, tak přestože by se to řadě z nás pramálo líbilo, jejich právo na vládnutí a realizaci změn by bylo legitimní. Stejně jako má legitimní právo vládnout kabinet současný a jako ho měla i vláda Andreje Babiše.

Ne všichni však chtějí dosáhnout změn ve společnosti touto cestou. V poslední době se nám tak množí uskupení a spolky, které pod pláštíkem „boje proti změnám klimatu“ usilují ve skutečnosti o změnu politického, ekonomického a společenského uspořádání. Jedním z konkrétních projevů jejich aktivit je třeba výzva „Nová dohoda“ (zde). Vychází pochopitelně z mezi klimatickými aktivistami pevně zakořeněné teorie o „zavinění klimatické změny člověkem vypouštěnými emisemi CO2“ a jako již tradičně úplně ignoruje fakt, že i kdyby tomu tak bylo a snižováním emisí CO2 by ji bylo možné zmírnit či zastavit, tak pokud tak neučiní největší světoví znečišťovatelé, nezmění se vůbec nic, i kdybychom se na hlavu stavěli.

Dále v ní najdeme i politické proklamace, za které by se nemuseli stydět ani nejkovanější marxisté v řadách KSČM. Jako třeba tato:

Společným kořenem naší dnešních krizí je ekonomický systém, který je závislý na stálém růstu výroby a spotřeby. Systém, který upřednostňuje soukromý prospěch na úkor veřejného zájmu.

A v textu samozřejmě nechybí ani dokola omílané utopické vize klimatických aktivistů založené na bezmezné víře ve všespásné schopnosti „občasných zdrojů energie“ (zkratka OZE) zajistit dodávky elektřiny v dostatečném množství a v době, kdy bude potřeba:

Výpočty prokazují, že díky úsporám a obnovitelným zdrojům můžeme u nás skončit se spalováním uhlí pro výrobu energie nejpozději do roku 2030 a s ostatními fosilními palivy je potřeba skoncovat brzy poté (nejpozději však do poloviny století), aniž bychom potřebovali jediný nový jaderný reaktor.

To jsou však jen jakási východiska, na jejichž základě autoři „Nové dohody“ deklarují své programové cíle (zde). A to je teprve počteníčko. Za nositele veškerého zla je označován samozřejmě zisk a univerzálním receptem na řešení problémů je „demokratizace“ všeho možného. Včetně ekonomiky a soukromého vlastnictví. Do představenstev soukromých společností mají třeba být dosazováni volení zástupci zaměstnanců, čímž se omezí majitelům možnost se svými firmami „špatně“ nakládat. Dalším geniálním nápadem je pak například vytváření „bezúročných bank a podniků“. Prostě co odstavec, to perla.

Je to zkrátka změť ujetých představ z hlav myslitelů přesvědčených o tom, že elektřina vzniká v zásuvce a peníze v bankomatu. Přičemž absenci vědomostí dohánějí revolučním zápalem. Ten vpravili i do grafické úpravy stránek, na kterých je výzva zveřejněna. Tolik revolučně zaťatých pěstí na jednom místě jsem totiž neviděla od doby, kdy jsem před časem navštívila výstavu plakátů z 50. let.

Aktivisté stojící za „Novou dohodou“ odmítají vstup do politiky a svoje požadavky plánují prosadit přesvědčováním našich politiků. Nakloněni jim budou nejspíš právě Piráti. Při vytváření dokumentu se totiž aktivisté nechali inspirovat myšlenkami levicového hnutí DIEM25 (zde), ke kterému se před časem tato strana připojila (zde). Chtějí se také obracet na veřejnost, aby vytvářela na politiky tlak. Nemyslím si však, že by ji pro svoje poněkud fantaskní záměry dokázali získat. Takže na to nejspíš půjdou jinak a budou spoléhat na tlak ze strany evropské vrchnosti prosazující program „Green Deal“. Jinak řečeno, když to nepůjde „po dobrém“, tak to dostaneme nařízeno…

Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že loňský neúspěch v parlamentních volbách uštědřil komunistům ránu, ze které se již nevzpamatují. Bojovnici proti nim tak připomínají generály, kteří se připravují na minulou válku, a přitom jim unikají hrozby aktuální. Výzva „Nová dohoda“ je totiž dokladem toho, že noví bojovníci už vstali. Jenom přitom nemávají praporem rudým, ale zeleným a černým. Nenechme se tou barvou zmást…

Zdroj

Reakce
  1. 2 roky ago

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist