Kůrovcové ohýbání reality

Uveřejněno dne 5 května 2011 000 13:41

kurovecZahoďte noviny a o následujícím prodlouženém víkendu obujte pohorky. Realitu je vždycky nejlepší spatřit na vlastní oči. O Velikonocích navštivte Trojmeznou, Mokrůvku nebo Černohorský prales. Projděte se kolem Plešného jezera, vyšlápněte si k pramenům Vltavy, vylezte na Luzný… To, co spatříte, nebude „velkolepé divadlo přírody“, ale hřbitov mrtvých stromů. „Kůrovcová kalamita je už u konce,“ říkají zastánci přírodních procesů za každou cenu.

„Příroda se teď sama od sebe vzpamatuje a začne se broukovi bránit, uvidíte.“ Říkají to už patnáct let, každý rok pořád dokola… Po šumavských lesích se teď jejich další obětí má stát Jan Stráský. „Je to agent dřevařské lobby blízké ODS, která chce vykácet Šumavu,“ volají. Každý, kdo se o šumavský problém zajímá dlouhodobě, přitom prožívá silný pocit déja vu. Přesně takhle totiž před pár lety útočili na tehdejšího ředitele Ivana Žlábka.

Přesná řeč čísel

Během Žlábkova působení klesl objem kůrovcových těžeb ze 187 351 stromů v roce 1996 na 13 276 stromů v roce 2003. Nutno ovšem dodat, že Žlábek dřevo z 1. zón neodstraňoval a neprodával. Napadené stromy byly poraženy a odkorněny, aby tak byl kůrovec usmrcen. Zůstávaly ležet na místě, kde zetlely. Žlábkovi se tedy podařilo dostat brouka pod kontrolu. Jenže to právě aktérům nečisté hry vadilo. Začátkem roku 2004 byl Žlábek na žádost Hnutí Duha ministrem Ambrozkem odvolán a nahrazen „ekologickým“ Aloisem Pavlíčkem. Kůrovcové těžby okamžitě vyskočily na dvojnásobek (35 166 stromů v roce 2004).

V březnu 2007 pak do vedení parku nastoupil další „ekologický“ expert František Krejčí. Od té doby míří graf kůrovcových těžeb strmě vzhůru. V loňském roce Krejčí vytěžil 347 000 stromů, tedy absolutně nejvíc v celé dvacetileté historii parku. Důležitá je přitom perspektiva: Krejčí loni vyporážel skoro dvakrát víc než Žlábek ve svém těžebně nejvyšším roce 1996 a šestadvacetkrát (!) víc než Žlábek v roce 2003 – těsně předtím, než ho Ambrozek vyhodil jako „dřevožrouta“. „Žlábkův program je pařez!“ hřímali do Silvestra 2003 zastánci bezzásahovosti. Taky byste čekali, že nejpozději v létě 2004 začnou křičet? Že sepíšou petice, zorganizují blokády, uspořádají tiskové konference a pozvou na Šumavu televizní štáby? Kdepak, byli úplně potichu. Pařezy jim najednou nevadily. Jen za poslední dva roky přitom jejich oblíbenec Krejčí vytvořil v parku skoro 2000 hektarů holin.

Možná vysvětlení jsou dvě. Buď jsou zastánci nekácení totální pokrytci, nebo šlo od počátku o promyšlenou hru, jak se dostat ke dřevu za miliardy. Žlábek vadil právě proto, že kdyby ještě rok dva vydržel, dnešní kůrovcová kalamita by nikdy nevznikla. A ze stejného důvodu dnes vadí i Stráský. Pokud by se mu totiž podařilo prosadit svůj záměr radikálních zásahů proti kůrovci, během dvou let by kalamitu dostal pod kontrolu. Stromy by přestaly odumírat po statisících, a to by byl průšvih. Tedy aspoň pro dřevařské firmy, které dnes na Šumavě mají díky „ekologům“ žně.

Experiment nevyšel

O co méně mají milovníci kůrovce věcných argumentů, o to lépe zvládají metody „ohýbání reality“. Jasně to dokazuje tajný zápis z porady Stráského odpůrců, který v půlce března zveřejnil internetový deník Neviditelný pes. Cílem je dosáhnout Stráského odvolání – pouhé dva dny poté, co byl jmenován do funkce. Metodou má být podávání žalob a „stupňování tlaku v médiích“. Tajné porady se zúčastnili aktivisté Hnutí Duha a někteří vědci.

Slovo „někteří“ je důležité. Podle dalšího černobílého mediálního mýtu je totiž vědec jen ten, kdo stojí na správné straně barikády. Odpůrci bezzásahovosti nejsou žádní vědci, ale „fachidioti“. Jenže dnes je jisté, že šumavský experiment nevyšel. Teorie bezzásahovosti byla za cenu uschlé Šumavy falzifikována. Skutečný vědec by to uznal, ideolog to neuzná nikdy.

Někdejší králové Šumavy jsou hysteričtí proto, že ztrácejí absolutní vliv. Zatímco dva minulí „zelení“ ředitelé jim ve všem „šli na ruku“, Stráský je na nich zcela nezávislý. Bez ohledu na jejich bojovná hesla se rozhodl ukončit šílený experiment, kvůli němuž jen v loňském roce v parku uschnul milion stromů. A navíc za ním stojí i lidé, kteří na Šumavě žijí. Předseda svazu šumavských obcí Jiří Hůlka označil Stráského jmenování za „správné rozhodnutí a ideální řešení pro Šumavu“. Podporu mu vyjádřilo 13 českých občanských sdružení, ke kterým se přidaly i organizace z Bavorska.

To všechno vyvrací tisíckrát omílané lži. Taky jste četli v novinách, že suché lesy na Šumavu paradoxně přilákají víc turistů než zelené a že naši sousedé proti kůrovci nezasahují? Ale v novinách toho napíšou… Takže raději nevěřte ani tomuhle článku a vyrazte se o tom o Velikonocích přesvědčit na vlastní oči.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist