NOHY V TEPLE, CHLADNÁ HLAVA
Uveřejněno dne 21 března 2022 000 13:44
Přichází čas, kdy bychom měli procitnout z náboženského vytržení nad klimatickou změnou a začít hledat racionální řešení
Ruské bomby zabíjející na Ukrajině vojáky a civilisty mají ještě jednu oběť, kterou ovšem není třeba vůbec litovat. Prudká změna v bezpečnosti dodávek energie v Evropě, kterou přinesla Putinova agrese, rozbíjí napadrť snění o vynulování emisí oxidu uhličitého do roku 2050. Často jsme slyšeli, že boj s klimatickou změnou máme vnímat jako příležitost, takže by nyní bylo fajn i tohle globálně politické prozření přijmout jako příležitost. K přemýšlení, a hlavně k počítání. I když se tomu zejména autoři evropského plánu Fit for 55 zuřivě brání.
Shodou okolností nedlouho před ruskou invazí vyšla v češtině pozoruhodná kniha významného dánského ekologa a statistika Bjorna Lomborga Falešný poplach, v níž už je mnoho spočítáno. Lomborg rozhodně není žádný popírač oteplování a toho, že hlavním jeho zdrojem je lidská aktivita na Zemi. Ale v současné zelené revoluci zcela jistě patří mezi kontrarevolucionáře. A to zvláště nebezpečné, protože operuje s čísly, která se hodně těžko vyvracejí a z nichž vyvozuje, že změna klimatu je opravdu vážný problém, ale rozhodně nehrozí žádná katastrofa a konec civilizace, pokud nezastavíme emise do deseti let. Je ostrým kritikem zejména médií šířících apokalyptické myšlenky vycházející z dílčích studií a krajních, málo pravděpodobných scénářů.
Apokalyptické děti
To pak vede k nepřiměřeným reakcím veřejnosti i politiků, které jsou ve svém důsledku extrémně drahé, a navíc neúčinné. Podle Lomborga vynakládáme na planetě na boj s klimatem momentálně ročně kolem 400 miliard dolarů. A Pařížská dohoda je zdaleka nejdražší smlouvou v lidské historii, neboť její náklady do roku 2030 znamenají 1,2 bilionu dolarů ročně. A nikdo neprotestuje, protože lidé jsou vyděšeni. Lomborg cituje článek z Washington Postu z roku 2019, v jehož anketě 57 procent dětí ve věku od třinácti do sedmnácti let má strach z klimatické změny a 82 procent dětí ve věku deseti až dvanácti let prožívá pocity klimatického smutku a hněvu a většina dětí sdílí apokalyptický pohled na budoucnost planety.
