Státy EU schválily emisní reformu i omezení prodeje klasických aut
Uveřejněno dne 30 června 2022 000 11:49
Po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035.
Kvůli napojování provizorního mostu přes Svitavu se v okolí brněnského Tomkova náměstí tvořily v pondělí 2. května ráno dlouhé kolony. | foto: Anna Vavríková, MAFRA
Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na období let 2027 až 2032. Konečnou podobu všech norem budou členské státy dojednávat s Evropským parlamentem během půlročního českého předsednictví EU, které začíná v pátek.
Ministři po dlouhém celodenním vyjednávání schválili pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
Členské země našly společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, k vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory. Ministři se přes snahu několika států včetně Itálie či Slovenska o odklad termínu shodli na výrazném zpoplatnění jakýchkoli emisí skleníkových plynů z nově prodávaných aut od roku 2035, které je vnímáno prakticky jako jejich zákaz.
„V roce 2035 nekončí prodej aut se spalovacími motory, auta dál, pokud budou mít čisté alternativní palivo, mohou být prodávána,“ popsala po jednání kompromis dohodnutý na základě německého návrhu česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Termín roku 2035 navíc nemusí být definitivní, neboť unijní státy se shodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit.
Státy se shodly také na tom, že do roku 2030 by měla EU snížit produkci skleníkových plynů ze sektorů pokrytých emisními povolenkami o 61 procent. V rámci očekávaného růstu cen kvůli zpoplatnění emisí z vytápění budov a ze silniční dopravy schválili ministři vznik sociálně klimatického fondu, jehož objem patřil k hlavním sporným bodům jednání. Konečný kompromis přinese podle Hubáčkové českým domácnostem ohroženým energetickou chudobou celkem 35 miliard korun.
