OTEPLOVAČŮM V USA SKLAPLO

Bidenova klimatická agenda se zadrhla. A už to začíná vypadat, že definitivně. Demokratický senátor za Západní Virginii Joe Manchin koncem minulého týdně vyhlásil, že nezvedne ruku pro Bidenův ekonomický balíček, který obsahuje nové výdaje na změnu klimatu. Tím zřejmě padne pod stůl „příležitost radikálně transformovat zemi, snížit znečištění, motivovat k čistší a ekologičtější energii a dát na silnice více elektrických vozidel“, jak Americe slibovali pokrokáři od Demokratů.

Jde o to, že Demokraté i Republikáni mají nyní v Senátu shodně po 50 senátorech. Doposud bylo alespoň teoreticky možné uvažovat, že by tuhle patovou situaci mohli Demokrati zvrátit na svou stranu hlasem vicepresidentky Harrisové a „klimatický balíček“ tak s odřenýma ušima protlačit. Od čtvrtka minulého týdne už to nepůjde.

Demokraté také patřičně zuří. Jeden z nejohnivějších revolucionářů partaje, Bernie Sanders, mluví přímo o sabotáži: „Senátor Joe Manchin záměrně sabotuje prezidentovu agendu, to, co chce americký lid, co chce většina z nás v demokratickém klubu.“ Manchinova zrada prý, podle něj, představuje existenční hrozbu pro lidstvo…  A právě podle jeho silných, expresivních slov lze usuzovat, že jde o zásah na komoru. O smrtelnou ránu globalistickému „oteplovacímu“ experimentu s euroamerickým obyvatelstvem.

Nebyli by to ovšem opravdoví Demokraté, kdyby se nepokusili na Manchina zavčas a preventivně „zapůsobit“.  Klasickými, pokrokářskými metodami, známými i od nás. Skrze tak zvané aktivisty. Tedy prostřednictvím takových těch podivných týpků, placených bůhví odkud, kteří mají v pravou chvíli dostatek času, aby mávali transparentem u úřadu vlády, přivázali se k rypadlu v lomu, nebo zdolali komín elektrárny. U Manchinova sídla drželi „protesty vsedě“, tedy hromadně překáželi a prudili, okolo jeho hausbótu pak činili totéž na kajacích, s transparenty „nepotopte náš účet“. Ale všecko marno.

Teď Demokraté bědují, naříkají a vzájemně se obviňují. „Historická příležitost reformovat Ameriku“, prostřednictvím uvedení obyčejných lidí do bídy a znásilněním přírodních zákonů se jim rozplývá, jak pára nad hrncem. Zatím toho (naštěstí) mnoho neprosadili. Od teď už neprotlačí vůbec nic. A na podzim jsou „midterm elections“, ve kterých se jim americký lid chystá spočítat inflaci, problémy s potravinami, spotřebním zbožím a perspektivou dalšího chudnutí. Demokratický koník globalistů selhal. Totálně.

Většina současných progresivních šíleností, které nás v EU obklopují, má svůj původ v Americe. Proto je tu určitá naděje, že se časem i tady, v Evropě, projeví americká (faktická) rezignace na globalistické „oteplovačství.“ Ano, všelicí Timmermansové a podobní věrozvěstové Zelené bídy budou tu káru ještě po nějaký čas tlačit dál sami. Ale složenky, potvory nenažrané, dokážou probudit jak vztek lidu, tak i záchvat zdravého rozumu u některých, dosud ideologicky velmi konformních politiků. Jak jsme toho právě teď svědky v Americe.

Zdroj