„Green Deal. Zelený fanatismus!“ Zeman a Klaus si notovali na Zemi živitelce. Toto jsme pak slyšeli mezi stánkaři

Uveřejněno dne 5 září 2022 v 11:13

Prezident Miloš Zeman, exprezident Václav Klaus, premiér Petr Fiala, ministr zemědělství Zdeněk Nekula, hejtman Martin Kuba a mnozí další, nejen z české politické scény, přijeli na letošní ročník agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Premiér Fiala vysvětlil, proč prý není možné, aby byla ČR potravinově soběstačná. Šéf Madety Milan Teplý nám prozradil, kolik by stála kostka másla, kdyby do ní promítl současné ceny energií. Promluvil i zemědělec Miroslav Vondruška.

„Green Deal. Zelený fanatismus!“ Zeman a Klaus si notovali na Zemi živitelce. Toto jsme pak slyšeli mezi stánkaři
Foto: David Hora
Popisek: Agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích

 

 

„Měli bychom zemědělcům poděkovat za celoroční mimořádně náročnou práci, která se nedá dělat z home office. Vypadá to, že letošní úroda bude dobrá, ale nevíme, jaká bude v budoucnu dostupnost zdrojů a surovin,“ uvedl na zahájení výstavy exprezident Václav Klaus, který se agrosalonu zúčastňuje pravidelně. Zdůraznil také, že růst cen potravin nezpůsobují čeští zemědělci.

„Inflaci způsobila nezodpovědnost vlád, které roztáčejí obří deficity státních rozpočtů. Způsobilo to nadměrné tisknutí peněz centrálními bankami. Způsobila to zelená ideologie EU a její Green Deal, a přidává se k tomu nešťastná a tragická válka na Ukrajině,“ řekl exprezident.K enormnímu růstu cen energií se pak dostal i současný prezident republiky Miloš Zeman. Zmínil mimo jiné „zelený fanatismus“. „Jako konkrétní příklad bych uvedl, podle mého názoru, nesmyslné emisní povolenky, které se na růstu cen energií podílejí minimálně dvaceti procenty, možná o něco více,“ vysvětlil a dodal, že máme možnosti například v zastropování cen, které by sám podpořil.

„Je samozřejmě pohodlné nedělat nic, ale je to také nebezpečné, škodlivé a svým způsobem bychom tím dokazovali, že nejsme ani schopni rozhodovat,“ řekl Zeman.

 

 
 
Fiala: Není možné, aby byla ČR potravinově soběstačná…

Premiér Fiala kromě jiného promluvil o dopadech ruské agrese na Ukrajině na zemědělství a na světový trh s potravinami. „Má zásadní dopad na zemědělství a na světový trh s potravinami. Vede k růstu cen, k menší dostupnosti zboží. Například světová produkce pšenice se podle aktuálního odhadu sníží o téměř 11 milionů tun, a to se zákonitě projevuje na cenách,“ vysvětlil. „Rusko a Ukrajina patří do první desítky světových producentů pšenice, dohromady tvoří až třetinu světového exportu. A to, co je zvlášť důležité – některé africké země a země Blízkého východu jsou na jejich obilí do velké míry závislé. A podstatná část těch dodávek je buďto ničena, ohrožena nebo zablokována. Určitou naději představuje teď ta dohoda o vývozu obilí, která byla uzavřena. Ale s těmi riziky, které z této situace vyplývají, se budeme potýkat ještě dlouho,“ poznamenal Fiala.

Dostal se i k potravinové soběstačnosti České republiky. „Je potřeba si říct, že absolutní soběstačnost je v českých podmínkách nereálná. Jednak kvůli společnému evropskému trhu ale také proto, že zákazník není připraven zaplatit ceny, které by přinesla. A je přirozené, že ta míra samostatnosti se samozřejmě u různých potravin liší. Tak v produkci jablek jsme z 80 procent soběstační, zatímco u vepřového masa je to třeba jen ze 40 procent. Liší se to podle toho, co jsme schopni pěstovat, ale hlavně také, za jakou cenu jsme to schopni pěstovat. A je potřeba říct, že spolupráce a obchod nám zajišťují větší výběr a nižší ceny. Proto také naše potravinová soběstačnost v posledních letech klesla. Neklesla z rozhodnutí vlády, ale klesla proto, že o tom hlasují zákazníci tím, jaké zboží si vybírají,“ vyjádřil se Fiala.

 

 

Premiér dodal, že důležitým úkolem pro vládu je zajistit potravinovou bezpečnost. „To například znamená, abychom si zajistili dostatek rezerv, abychom neměli kritický nedostatek základních potravin v případě nouze. Abychom zabránili kritické degradaci půdy nebo nedostatku vody, který by vlastně v ČR pěstování plodin znemožnil nebo ztížil.“

Politici prošli areálem výstaviště. Lidé zdravili prezidenta

Po slavnostním úvodu v Pivovarské zahradě prošli politici areálem až do pavilonu Potravinářské komory. I přesto, že se pohyboval na vozíčku, projel mezi stánky i prezident Zeman. Lidé ho zdravili, předávali mu i dárky. Přímo v pavilonu pak poseděl například s exprezidentem Klausem a se šéfem Madety Milanem Teplým.

„Chtěl jsem panu prezidentovi podat ruku, ale přes ochranku se mi to nepodařilo. Škoda. Vypadá ale dobře,“ usmíval se jeden ze stánkařů. „Nestihl jsem si zajít poslechnout, co říkali v té Pivovarské zahradě. To mě mrzí. Přečtu si to ale v novinách.“

„Pan prezident Zeman mě mile překvapil. Vypadá to, že je na tom dobře. A mluvil velmi rozumně,“ pochvaloval si návštěvník, který se představil jako Vladimír Lanč s tím, že neváhal prezidentovi po jeho projevu zatleskat. Stejně dobře pak hodnotil i slova exprezidenta Klause. „Musím souhlasit s tím, co říká. Dřív jsem ho moc rád neměl, ale víte, když to srovnám s dnešními politiky, tak na něj vzpomínám,“ pokýval skoro smutně.

Šéf Madety Teplý: Jak budeme vyrábět? Vždyť nezaplatíme proud! A jak to vidí zemědělci?

K projevům politiků na tribuně se vyjádřil i šéf jihočeské Madety Milan Teplý. „Oba dva prezidenti měli nejlepší projevy,“ pochválil Miloše Zemana a Václava Klause. Vývoj cen prý považuje za katastrofu. „Jak budeme vyrábět? Vždyť my nezaplatíme proud. Místo 17 milionů měsíčně platím 56 milionů. Kdybych to promítl do výrobku, tak kostka másla bude stát 111 korun,“ řekl pro ParlamentníListy.cz.

„Pokud jde o skot, ten není tolik energeticky náročný. Horší to mají chovatelé prasat, hlavně ti, co mají prasnice a odchovávají selata, nebo ti, co chovají drůbež. Tam je to na teplotu, a tedy na energie, náročné. Takže tito chovatelé to budou mít v zimě těžké. Kdo to nemá zateplené, tak přes zimu prostě nebude vykrmovat. Zimní turnusy se prostě zruší,“ vysvětlil nám zemědělec Miroslav Vondruška s tím, že si spotřebitelé v tu dobu budou muset tedy asi kupovat maso dovezené z Polska, kde, jak uvedl, mají energie levnější.

 

„Zeptám se vás takto. Je český spotřebitel ochotný platit víc za české maso? Proč myslíte, že došlo k omezení pěstování brambor? Protože nechtěli zemědělci? Ne! Protože je nechtěl spotřebitel. Spotřebitel nechtěl platit vyšší ceny za české brambory a raději chtěl brambory z dovozu. A naše české brambory se tady potom zaorávaly, zahrabávaly,“ sdělil.

Vyšší ceny českých potravin jsou prý důsledkem systému dotací. „Když se podíváte na vepřové maso, tak minimálně doprava vám dnes udělá osm korun na kile vepřového. Jak je možné, že se sem přesto dostává vepřové levnější než naše?“ položil otázku zemědělec Vondruška.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist