PODÍL FOSILNÍCH EMISÍ CO2 NA SKLENÍKOVÉM EFEKTU ČINÍ POUZE 1 %

Uveřejněno dne 10 září 2022 v 13:35

Zbývajících 99 % obstarává vodní pára, mraky, přírodní emise CO2 , aerosoly, metan a další skleníkové plyny. Vyplývá to ze studií NASA, IPCC a dalších, které zde budeme citovat.

Emise oxidu uhličitého se však staly biliónovým byznysem, na kterém vydělává mnoho lidí, institucí i firem. Podařilo se jim vytvořit ideologii, která se pro mnoho lidí Západu stala novým náboženstvím, které podporují zcela nezištně, avšak hlavní protagonisté vydělávají tolik, že si mohli koupit vědecké týmy, média i univerzity, které je podporují a tuto ideologii vědecky zdůvodňují.

Nejdříve citujme z trestního zákoníku, § 209 :

„ Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán…Příprava je trestná „

Jedná se tedy o to, že zelený úděl, uhlíková neutralita, emisní povolenky, atd. je obrovský byznys, ve kterém se někteří lidé obohacují na úkor ostatních tím, že uvádějí lidi v omyl a předstírají, že se jim jedná o záchranu klimatu, a přitom je evidentní, že doposud vynaložené prostředky žádnou změnu klimatu k lepšímu nezajistily.

Jsou to zejména emisní povolenky a dotace na OZE (obnovitelné zdroje energie ), rušení uhelných i atomových elektráren, což nám zdražuje elektřinu mnohonásobně.

Podnikatele, kteří podnikají v OZE ovšem není možno vinit z tohoto podvodu, protože oni neuvádějí nikoho v omyl, oni pouze využívají dotace, které jim někdo nabízí.

Hovoříme-li o podvodu, je třeba ho také prokázat

Kvůli názornosti zde budeme rozlišovat pouze emise přírodní a fosilní. Ještě si zopakujme, co to jsou přírodní emise CO2 :

Dýchání živočichů i rostlin, aerobní rozklad odumřelých rostlin i živočichů, sopečná činnost, odpařování vody, ve které je CO2 rozpuštěn, lesní požáry, spalování dřeva a ostatní biomasy, bioplynu a bionafty, oxidace metanu v atmosféře, kompostování ( to je také aerobní rozklad), výroba piva, vína i kynutého těsta.

Fosilní emise vznikají spalováním uhlí, ropných produktů, zemního plynu a při výrobě cementu. Někdy se k nim připočítává odlesňování a změny  užívání půdy.

Protože fosilní i přírodní emise jsou v ovzduší docela dobře promíchány – v observatoři na Jižním pólu zhruba za rok a půl naměří stejné střední hodnoty CO2 jako na severu Aljašky v Barow nebo na Mauna Loa v Tichomoří, můžeme atmosféru považovat za homogenní směs plynů.

Uhlíkovou bilanci ukazuje následující obrázek podle (1):

Jsou to průměrné globální emise a absorpce v letech 2010 – 2019 v GtCO2 za rok.

Přírodní emise: Fosilní emise:

Sopečná činnost ……..0,5 Fosilní CO2 ………35
Vegetace a biomasa…440 Změna užití půdy…6
Oceány ………………330 Celkem …………..41
Celkem ……………770,5
Podíl fosilních emisí CO2 z celkových emisí…..35 / 811,5 x 100 = 4,31 %

Absorpce:

Vegetace ………….440
Biosféra ……………13
Oceány ……………339
Celkem ……………792

Rozdíl mezi emisemi a absorpcí je roční nárůst CO2 v atmosféře:
N = 770,5 + 41 – 792 = 19,5 Gt CO2

V atmosféře tedy zůstává 19,5 / 811,5 x 100 = 2,4 % z celkového množství emisí CO2.
Jestliže se jedná o homogenní směs, pak to znamená, že z každé její složky zůstává v atmosféře 2,4 %, tedy i z fosilních emisí.

Ovšem vědci z Mezivládního panelu IPCC tvrdí něco jiného: „polovina člověkem vyprodukovaného CO2 zůstává v atmosféře (2).

Anebo ještě lépe: „Dnes vypuštěné emise CO2 vydrží v atmosféře několik tisíc let …(3)

A došli k tomu velice snadno, oni totiž do svých výpočtů přírodní emise a absorpce nezahrnují. Nějakých 770 miliard tun CO2 ročně je nezajímá, oni řeší pouze fosilní emise. To však odporuje fyzikální realitě, protože příroda nerozlišuje mezi fosilními a přírodními emisemi. Zelené rostliny a kapky deště absorbují stejně dobře fosilní i přírodní molekuly CO2 , protože jsou fyzikálně totožné. Tedy nemohou zůstávat v ovzduší v takovém množství, jak tito vědci tvrdí.

Jediný rozdíl je v tom, že přírodní emise obsahují jednu bilióntinu izotopu 14C, zatímco fosilní nikoli. To je ovšem pouze 1 kg v jedné miliardě tun CO2 , a zde řešíme desítky procent, tedy jednu bilióntinu můžeme pominout.

Někteří vědci zmíněné tvrzení vylepšují tak, že říkají: „ V atmosféře zůstává množství, které odpovídá polovině fosilních emisí. Proti tomu již nelze nic namítat. Neznamená to ovšem, že kdybychom snížili fosilní emise o polovinu, nárůst CO2 v atmosféře by skončil.

To tito vědci určitě vědí, protože to nikde netvrdí, a přesto podporují směrnici Fit for 55, která toto požaduje.

Klimatická legislativa s názvem Fit for 55 byla Evropskou komisí připravena s tím, že Evropská unie by měla do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o alespoň 55 % oproti roku 1990.

Kvůli ochraně klimatu a dodržení evropského závazku z Pařížské dohody se mají tedy snížit emise tak, aby se podařilo udržet globální nárůst teploty o 1,5 °C do konce století a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Toto opatření nás má připravit o 1 bilión Kč, přičemž není nikde řečeno, jaký to má mít dopad na obsah CO2 v atmosféře, takže je jasné, že žádný. Navíc když víme, že největší emitenti jako Čína, Indie a dalších asi 120 zemí se podle něj řídit nebude. Pařížskou dohodu o klimatu tyto země podepsaly z toho důvodu, že jim bohaté země slíbily dávat 100 miliard USD ročně, což ovšem stejně neplní.

Podobně je to i v následujícím grafu emisí (4), kde ty přírodní vůbec nejsou. Potom světle modrý nárůst CO2 v ovzduší zde vychází zhruba jako polovina fosilních emisí. Nebo-li tvrdit, že příroda si své emise absorbuje, zatímco těch lidských absorbuje jen polovinu, je zmíněné uvádění v omyl. Je to asi jako kdyby se někdo napil 40-tiprocentní slivovice a tvrdil, že pil čistou vodu, protože té je tam přece 60 %.

Tento graf nám ale také umožňuje vysvětlit, co se stane se zbývajícími 2,4% , když 97,6 % už bylo v průběhu roku absorbováno.

Hromadí se v atmosféře podobně jako se pesticidy z potravin hromadí v lidském těle?

Je zde patrné, že lidské fosilní emise vytrvale narůstají a Země na to reaguje tak, že zvyšuje své absorpce, to je samoregulace podle teorie Gaia, kterou vytvořil britský vědec James Lovelock : „Systém Země se chová jako jednotný samoregulační systém složený z fyzikálních, chemických, biologických a lidských komponentů.“

Tedy v roce 1970 byly fosilní emise včetně odlesnění 20 GtCO2 , zatímco země a oceány absorbovaly pouze 6,4 GtCO2 . Ale v roce 2000 už byly absorpce 20 GtCO2 , takže to přírodě trvalo 30 let, než absorbovala veškeré fosilní emise z roku 1970. Obdobně to bylo v roce 1982, kdy byly lidské emise 23 GtCO2 , zatímco absorpce dosáhly hodnoty 23 GtCO2 až v roce 2018, tedy to trvalo už 36 let.

 

Z tohoto grafu je také patrné, co by se stalo, kdyby se globálně uskutečnil požadavek Fit for 55 na snižování fosilních emisí. V roce 2020 totiž klesly globální emise asi o 7 % v důsledku covidu-19. Zde je vidět, že Země snížila spotřebu CO2 tak, že jeho nárůst nerušeně pokračoval beze změny a potom i v roce 2021, což na tomto grafu už není.

Nakonec citujme jednu zprávu z NASA:

Oxid uhličitý způsobuje asi 20 procent skleníkového efektu Země; vodní pára představuje asi 50 procent; a mraky tvoří 25 procent. Zbytek je způsoben malými částicemi aerosolů a dalšími skleníkovými plyny, jako je metan.“

Z celkového množství emisí CO2 je však pouze 4,31 % fosilního původu, jak je uvedeno výše. Takže podíl fosilních emisí na skleníkovém efektu je pouze 20 x 0,0431 = 0,86 %.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist