JAK JÁDRO ROZDĚLUJE NĚMECKOU VLÁDU A ZELENÉ NUTÍ DOSPĚT

Uveřejněno dne 15 září 2022 v 11:30

Německý ministr hospodářství Robert Habeck má před sebou nemožný úkol: zařídit dost elektřiny na zimu a zároveň udržet smysl existence své partaje. 

Jak jádro rozděluje německou vládu a Zelené nutí dospět
Německá jaderná elektrárna Isar 2 patří mezi ty, které měly být odstaveny do konce roku 2022, ale nový plán počítá s jejich umístěním do „provozní zálohy“ až do dubna 2023 | foto Shutterstock.com

Pondělní výjev před berlínskou budovou, v níž spolková vláda organizuje své tiskové konference, nepotřeboval komentář. Ministr pro ekonomiku Robert Habeck vkráčel dovnitř co nejrychleji, se sevřenými rty. V aktovce měl plán, jenž by ponechal dvě zbývající německé jaderné elektrárny v provozu až do dubna, ačkoli zákon požaduje jejich odstavení do konce letošního roku. Habeck po cestě minul dva mladíky se žlutým transparentem v rukou. „Atomová energie? Ani den navíc!“ pravil nápis na něm.

Pikantní na té scéně je fakt, že Habeck a protijaderně naladění mladíci patří ke stejnému politickému proudu, jenž v Německu staví péči o životní prostředí do popředí pozornosti. Hoši s transparentem jsou aktivisté z Greenpeace, kdežto Habeck je ve vládě druhým nejdůležitějším zástupcem Zelených.

Problém je v tom, že odpor proti jaderné energii je od vzniku Habeckovy strany na začátku osmdesátých let jejím dlouhodobým raison d’ être: A právě zrušení jaderných elektráren je cíl, jemuž mnozí ministrovi spolustraníci zasvětili podstatnou část svého politického života. 

Habeckův gambit

Obvykle tak činili za podstatně jiné situace. Zaprvé, Německu nehrozil akutní nedostatek energie, jako je tomu dnes, kdy spor s Vladimirem Putinem vyústil, jak se nyní zdá, v trvalou absenci dodávek ruského plynu.

Zadruhé s výjimkou let 1998-2005 (kdy byli Zelení vládními partnery sociální demokracie spolkového kancléře Gerharda Schrödera, dnes proruského kolaboranta číslo jedna) měli výhodu společnou všem opozičním politikům celého světa – nenesli za nic odpovědnost. Nemuseli své požadavky konfrontovat s realitou, ať už šlo o odstřižení země od nejčistšího energetického zdroje energie, nebo třeba o zákonem stanovené dělení domácích prací v poměru 1 : 1.

Zvyku požadovat všechno možné se však lidé zbavují obtížně. Zelení tak dnes jsou nejhorlivějšími příznivci ostré konfrontace s Ruskem (vojenská podpora Ukrajině má mezi jejich sympatizanty 88 procent příznivců, nejvíce ze všech německých stran), ale zároveň kvůli tomu většinou nejsou ochotni nahradit chybějící energii energií jadernou. Ta přitom dnes obstarává zhruba pět procent veškeré německé energetické spotřeby. Opozice považuje takovou kombinaci za „šílenství“.

Ministr Habeck to potřeboval nějak vyřešit. Přišel proto na začátku září s plánem, za nějž by se žádná chytrá horákyně nemusela stydět. Podle zákona v současném znění mají být zbývající dvě jaderné elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim odstaveny do konce roku, ale nový plán počítá s jejich umístěním do „provozní zálohy“ až do dubna 2023.

Mají být připraveny v případě nespecifikované nouzové potřeby. Jinými slovy, elektrárny nebudou v normálním provozu – nebudou však ani úplně zastavené, jak to zákon přijatý po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě v roce 2011 požaduje.

Habeck si připravil půdu pečlivě. Na konci srpna unikl z jeho úřadu scénář, jenž je pravověrným Zeleným ještě nepříjemnější – elektrárny by podle něho zůstaly v pohotovosti dlouhodobě. Takové řešení má podporu nejproatomovější německé strany, liberální FDP, vládního partnera Zelených. Mezi Habeckovými stranickými kolegy však tento scénář narazil. Oficiální ministerský plán, podstatně „měkčí“, proto vypadá jako kompromis, o němž Habeck doufá, že jej kolegové skousnou.

Provozovatel ministra nechápe 

Naneštěstí pro něho se ozvala firma Preussen Elektra, která provozuje elektrárnu Isar 2. Podle ní trvá jaderným elektrárnám celé týdny, než se zapnou nebo vypnou, a nelze je proto použít k rychlému ucpání mezer v dodávce elektřiny.

„Plán poslat dva ze tří provozních reaktorů do stavu studené rezervy a v případě potřeby je zapnout není technicky proveditelný,“ napsal šéf PreussenElektry Guido Knott v dopise Habeckovu úřadu.

Ministerská reakce následně zvedla obočí všem. Habeck řekl, že firma nepochopila termín „nouzová rezerva“, což podle něj nebude znamenat uzavření a opětovné spuštění elektrárny. Plán podle něho znamenal pouze to, že vláda „v určitém okamžiku rozhodne, zda jsou elektrárny potřeba, nebo ne. K tomu může dojít v prosinci, lednu nebo únoru.“

To by znamenalo, že elektrárny technicky vzato odstaveny nebudou, ale politicky vzato ano. Jestli takový veletoč Habeckovi projde, se dozvíme brzy. 

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist