Klimatická politika je daleko větší hrozbou než klimatická změna

Uveřejněno dne 19 září 2022 v 12:26

Globální finanční krize už vře. Snadno se to svádí na Putina. Ale všude, kam se podíváte, je největším problémem politika…

Nejapná klimatická politika

Ve hře je rozhodnutí Německa vyřadit své jaderné reaktory dříve, než bude mít náhradní zdroje energie.

V dubnu se pak britský premiér Boris Johnson chlubil, že jeho Strategie energetické bezpečnosti „přinese lidem čistou, dostupnou a bezpečnou energii pro příští generace“.

 

V USA v Kalifornii probíhají s požehnáním prezidenta Bidena pochody za nesmyslné cíle vytčené pro elektromobilitu, aniž by jejich tvůrci měli nejmenší tušení, odkud se ty nerosty berou a co těžba pro výrobu těchto baterií vlastně obnáší.

 

Globální krize klimatické politiky

The Wall Street Journal komentuje Nadcházející globální krizi klimatické politiky.

Krize teprve nepřichází, ta už tu evidentně je.

Americká centrální banka Federální rezervy, britská Bank of England a Evropská centrální banka, mimo jiné, chtějí vědět, jak by už dnes mohly ovlivnit kapitál a rizikové ukazatele bank jako Citi nebo Barclays nebo Deutsche změny globálních teplot, co prý přijdou za sto let. Zavedenou módou je např. s absurdně falešnou přesností kvantifikovat náklady na zajištění povodňových rizik nebo požárů nebo zhroucení firemních zisků v antiutopicky vysněné rozžhavené budoucnosti.

No ale, pokud hledáte „klimatické riziko“ pro finanční stabilitu, rozhlédněte se kolem sebe už teď. To riziko sice už dopadlo, ale přesně opačným způsobem, než předpovídali naši současní eko-finančníci tyjící ze situace. Současná zkáza Evropy vypráví příběh, kterého bychom si v USA mohli brzy až příliš užít také.

 

Spojené království bude asi čelit vlně obchodních bankrotů, které přesahují vše, čeho jsme byli svědky během paniky a recese po roce 2008. Přibližně 100 000 firem by mohlo být v nadcházejících měsících donuceno k insolvenci, varovala tento týden poradenská společnost Red Flag Alert. Jsou to jinak zdravé firmy s ročním příjmem alespoň 1 milion liber. Obchodní neúspěchy v tomto měřítku by zastínily těch zhruba 65 000 firem jakékoli velikosti, které zanikly v letech 2008-10.

 

Situace je pravděpodobně ještě horší v Německu, tj. v největší ekonomice eurozóny. V jednom průzkumu přibližně 73 % malých a středních podniků uvedlo, že pociťují silný tlak z cen energií, a 10 % z nich uvedlo, že věří, že se v příštích šesti měsících budou potýkat s „existenčním“ hrožením svého podnikání. A to je uvedený průzkum od sdružení malých podniků BMD ještě optimistický. Samostatný průzkum zveřejněný tento týden BDI, tj. hlavní průmyslovou asociací, zjistil, že 34 % respondentů popisuje ceny energií jako „ohrožení existence“. Obchodní neúspěchy se budou v dodavatelských řetězcích šířit všemi směry a rychle se přelijí do bank.

Ví snad někdo, co přesně to bude znamenat pro finanční systém? Samozřejmě že ne. Nikdo se vážně neobtěžoval „zátěžovým testem“ katastrofálního nárůstu cen energií, i když se Bank of England holedbá, že modelovala ekonomický dopad toho, kdybychom dopustili růst globálních teplot o 3,3 stupně Celsia během několika příštích desetiletí. Mimochodem, BOE také „předpověděla“, že ekonomický dopad přechodu na budoucnost s nulovými čistými emisemi CO2 bude jen mírný.

Inflační šílenství

Politická rozhodnutí nejapných hlav států se klaní Svaté Grettě, klimatický šílené kongresmance Cortéz a prezidentu Bidenovi.

To oni spustili to inflační peklo, s jehož zastavením si centrální bankéři nevědí rady.

Ještě směšnější je to, že prezident Biden, Elizabeth Warren a další chtějí, aby Fed převzal ještě třetí mandát, a dělal zátěžové testy ekonomických dopadů pokračujícího nárůstu teplot.

Tím, co je třeba zátěžově testovat, je naopak inflační dopad tlaku na čistou energii dříve, než bude existovat technologie pro ukládání baterií, než proběhne transformace rozvodných sítí a provedou se studie, zda jsou kovy pro všechny baterie, které budou potřeba, vůbec fyzicky dostupné.

 

Během těžkých dopadů energetické krize rozvolňuje Německo insolvenční předpisy

 

Německý ministr spravedlnosti v pátek řekl, že plánuje dočasné uvolnění pravidel pro platební neschopnost, aby tak pomohl udržet nad vodou společnosti, které mají sice v zásadě zdravé obchodní modely, ale potýkají se s dluhy kvůli vysokým nákladům na energie.

Marco Buschmann, jehož portfolio zahrnuje i insolvenční předpisy, uvedl, že podle jeho plánu budou firmy osvobozeny od povinnosti podat návrh na insolvenci, pokud odborník zjistí, že mají „pozitivní prognózu pro pokračování činnosti“ po dobu čtyř měsíců, což je méně než současných 12 měsíců.

Jen tento týden podali návrh na insolvenci výrobce toaletního papíru Hakle, prodejce obuvi Goertz a dodavatel automobilů Dr. Schneider, načež ministr hospodářství Robert Habeck řekl, že nemůže vyloučit, že kvůli rostoucím cenám energií různé části ekonomiky zastaví výrobu.

To je můj fór dne!

V Kalifornii…

Mezitím Kalifornie požaduje větší inflaci a zakazuje prodej nových vozů na benzín do roku 2035.

https://pbs.twimg.com/card_img/1565447074782580736/9–WYtAA?format=jpg&name=small

Otázky o budoucnosti

  • Budou výroby lithia, kobaltu, manganu a niklu dostatečné, aby se všechny ty baterie vyrobily? A za jakou cenu?
  • Může elektrická rozvodná síť tu zátěž vydržet?
  • Bude dost nabíjecích stanic?
  • A kdo všechny ty nabíjecí stanice zaplatí?

To jsou sice správné otázky, ale odpovědi na ně nemá nikdo. Já ale mám odpověď na jednu řidičskou otázku.

Otázka: Udělá se tím do roku 2035 pro životní prostředí hodně dobrého?

Odpověď: Ne a nejspíš ani do roku 2050.

Centrální bankéři dosud mívali v zádech dezinflační vítr globalizace. Nyní jim ale do tváře fučí drsný vichr de-globalizace a dekarbonizace.

Tak hodně štěstí s řešením.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist