EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA VYTVÁŘÍ PRACOVNÍ MÍSTA – V USA

Uveřejněno dne 4 října 2022 000 8:57

23. září 2022 Kalte Sonne

Co se jednou stane, už se nikdy neodestane. Zatímco ceny energií v Evropě letí vzhůru, v USA zůstávají mírné. To bude mít závažné důsledky pro energeticky náročná odvětví. Wallstreet-Journal (placený článek) si mne ruce nad ekonomikou USA. Americká ekonomika z toho těží dvojnásob, protože vývoz LNG je drahý a v budoucnu se vytvoří nová pracovní místa. Win/Win – Loose. Jedním z poražených v Německu je Areclor-Mittal. Právě se uzavírá první vysoká pec. I zde USA profitují. FAZ uvádí:

„Arcelor-Mittal, největší světový výrobce oceli, na konci září uzavře dva výrobní závody kvůli vysokým cenám energie v Německu. „Až do odvolání“ bude odstavena jedna ze dvou vysokých pecí v závodě na výrobu ploché oceli v Brémách. Z provozu má být vyřazeno také zařízení na přímou redukci oceli v hamburské dlouhé ocelárně. V odůvodnění se uvádí, že kromě již tak vysokých nákladů na plyn a elektřinu bude plánovaný poplatek za plyn od října dále zatěžovat konkurenceschopnost energeticky náročných závodů. „S desetinásobným zvýšením cen plynu a elektřiny, které jsme museli během několika měsíců akceptovat, již nejsme konkurenceschopní na trhu, který je z 25 % zásobován dovozem,“ cituje prohlášení německého šéfa Reinera Blascheka společnost Arcelor-Mittal.

Aby se zabránilo spotřebě plynu v Hamburku, nakupuje se nyní předvýrobní houba z Ameriky, aby bylo možné pokračovat ve výrobě – levněji, ale s vyššími emisemi CO2. Kvůli napjaté situaci se zkrácená pracovní doba uplatňuje také ve výrobních závodech v Duisburgu a Eisenhüttenstadtu.“

+++ Rozhovor s Vincem Ebertem v NZZ. Fyzik a kabaretiér moderoval pořad Wissen vor Acht (Vědění před osmou), ale zřejmě nebyl dostatečně aktivistický. V rozhovoru se vymezuje proti německé energetické transformaci, respektive proti jejím protagonistům.

„Když německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v červenci zahajovala Petersberský klimatický dialog, prohlásila: ruská válka přesvědčila i poslední skeptiky v Německu, „že naši energetickou bezpečnost můžeme zajistit pouze větším množstvím obnovitelné energie a energetickou účinností“. Jste o tom, pane Eberte, také přesvědčen?

Jsem přinejmenším přesvědčen, že paní Baerbocková nemá ponětí o tom, co znamená schopnost základního zatížení.

Proč?

Ani větší počet větrných turbín a ještě větší počet solárních elektráren neřeší problém, že za bezvětrné noci není k dispozici žádná elektřina. Všechny stávající přečerpávací elektrárny na

elektřinu z obnovitelných zdrojů zajišťují poptávku Spolkové republiky po dobu pouhých čtyřiceti minut.“

+++ Studie z Anglie je pravděpodobně brána jako důkaz, že na klimatickém klavíru je třeba hrát mnohem tišší tóny. Strach z klimatu proto podporuje akci. Jiná věc je, jestli pak mají smysl i akce. Vzpomínáme si na Michaela Crichtona, který to před několika lety předpověděl ve svém románu „Svět ve strachu“. Jeho knihu jsme představili (vorgestellt) již v roce 2019.

+++

Novináři se do Roberta Habecka pravidelně zamilovávají. Tina Hasselová (ARD) neodolala jeho kouzlu, už když jednou euforicky referovala z konference Strany zelených. Novinářský odstup? Žádný! Veřejnoprávní televizi však milují i mladší novináři. Moderátorka pořadu Tagesthemen Aline Abboudová požádala Habecka v pořadu Format Funk (ARD a ZDF) o ruku. Seismologové pravděpodobně zaznamenali v Hamburku mírné zemětřesení, důvod: veterán ARD Hans-Joachim Friedrich se v hrobě v Hamburku-Nienstettenu prudce otáčel, když Abboud vzdával hold ministru hospodářství. Od něj pochází legendární věta: „Dobrý novinář se nikdy nespojí s žádnou věcí, ani s tou domněle dobrou.

Mužští kolegové zřejmě nemají problém být k Habeckovi kritičtí. Jedním z takových příkladů je Hans-Joachim Vieweger, studio ARD v hlavním městě. K tomu uvedl (kommentierte):

„Na podnikatele zapůsobilo i to, že Habeck po ruské invazi na Ukrajinu začal rychle prosazovat alternativy k ruskému plynu. Nejprve rychlé schválení terminálů LNG a poté ochota nahradit plyn uhlím – a to navzdory odporu ve vlastních řadách.

S rostoucími cenami energií se však vztahy mezi Habeckem a podniky značně ochladily. Často se říká, že mnoho věcí je ohlášeno, ale neuskutečněno. „Rádi bychom šetřili benzin,“ říká člen představenstva společnosti Daimler Truck Martin Daum pro FAZ, „ale není nám to dovoleno.“ Možnost nahradit plyn ropou – odborníci hovoří o přechodu na jiné palivo – je spojena s tak velkými překážkami ve schvalovacím procesu, že ji zatím nebylo možné realizovat: Daum si stěžuje, že schvalovací procesy trvaly nejméně rok.

Podobný příběh má i Reinhold von Eben-Worlée, předseda sdružení „Die Familienunternehmer“ (Rodinné podniky). Mnohé z toho, co Habeck slíbil, například zrychlení schvalovacích procedur a snížení byrokracie, dosud nesplnil: „Tady je jeho ministerstvo prostě příliš pomalé a on je příliš pomalý.“

Frustrace se nahromadila nejen mezi rodinnými podnikateli. Mnozí zástupci podniků se ptají, zda si Habeck uvědomuje vážnost situace. Nepochopení vzbuzuje jeho prohlášení, že i přes nedostatek dodávek plynu je šance zimu dobře přečkat, pokud se bude hodně šetřit a pokud bude mít člověk „trochu štěstí na počasí“.“

+++ Čína se kvůli nedostatku energie stále více obrací k uhlí. Businesstimes uvádí:

„Čínské úřady, které loni na podzim vyděsil nedostatek energie, na jaře nařídily producentům uhlí, aby v letošním roce zvýšili těžební kapacitu o 300 milionů tun, což odpovídá měsíční produkci uhlí v zemi navíc.

Podle Greenpeace schválily regulační orgány jen v prvním čtvrtletí roku 2022 ekvivalent poloviny veškeré kapacity uhelných elektráren schválené v roce 2021.“

+++ Deník Tagesschau přinesl článek o Velké Británii a problematice frakování. Nyní je zde opět povoleno frakování.

„Britská vláda zrušila zákaz frakování. „Tváří v tvář Putinově nezákonné invazi na Ukrajinu a zneužívání energie jako zbraně je posílení naší energetické bezpečnosti absolutní prioritou,“ uvedl ministr obchodu a energetiky Jacob Rees-Mogg.

Spojené království proto musí využívat také všechny potenciální zdroje domácího plynu. Zároveň by to mělo zajistit, že se Spojené království stane do roku 2040 čistým vývozcem energie, uvedl. Zrušení moratoria by Spojenému království umožnilo hledat domácí zdroje plynu. Rees-Mogg je známý jako zastánce tvrdé linie brexitu, je považován za odpůrce obnovitelných zdrojů energie a opakovaně zpochybnil změnu klimatu.“

+++

Pošta od čtenáře Carstena Leimerta:

Můj nápad, jak ušetřit energii na vytápění a náklady na vytápění a vyhnout se stavu nouze v oblasti plynu (zhroucení státu):

Tepelná izolace: Závěsy před okny z 5 vrstev bublinkové fólie. Fólii seženete v obchodě pro kutily. Listy lze slepit pomocí lepicí pásky a vytvořit z nich závěsy. Nejvíce tepelné energie ztrácejí domy špatně izolovanými okny. Tomu lze do značné míry zabránit.

+++

Obrázek na Youtube:

„Bez jaderné energie to nepůjde“ | Prof. Dr. Fritz Vahrenholt v pořadu Viertel nach Acht

Bývalý senátor za životní prostředí v Hamburku (SPD) a odborník na energetiku Prof. Dr. Fritz Vahrenholt kritizuje postupný útlum jaderné energetiky. Říká: „Pan Habeck prohlásil, že 31. prosince 2022 budou tři jaderné elektrárny, které jsou dosud v provozu, odstaveny. Elektrárna Lingen nadobro, další dvě budou odstaveny na rezervu. V době, kdy je elektřiny nedostatek a její ceny prudce rostou, je to naprosto nepřijatelné. Průmyslové závody se již zavírají v řadách a účty za elektřinu lidem rostou. A nyní se stanou dvě věci: od 1. ledna se ceny opět zvýší, protože nejlevnější jaderné elektrárny budou odstaveny a nahrazeny drahými plynovými elektrárnami. V případě nedostatku elektřiny nelze jaderné elektrárny jednoduše převést z rezervního do ostrého provozu, to trvá několik dní. A pokud je elektřiny příliš málo, podniky a občané se nechají odpojit od elektřiny, aby nedošlo k výpadku. Ale nezajímají ho pracovní místa, která kvůli shutdownu zaniknou. Citace: „Dovedu si představit, že některá odvětví prostě na čas přestanou vyrábět,“ říká ministr hospodářství. Kdo říká ministrovi: nejprve země, pak strana? Kancléř musí zasáhnout, má k tomu kompetenci. Kancléř Scholz nesmí nechat německé zaměstnance a malé podniky na holičkách. Jsme v nouzové situaci a jaderné elektrárny potřebujeme, dokud je elektřiny příliš málo. A pokud to Zelení nezvládnou, nemají ve vládě co dělat.“ Odkaz na celé vysílání: https://bit.ly/3LlrRak

+++ Alex Reichmuth im Nebelspalter:

Korálový útes se zotavuje: změna klimatu však potřebuje „špatné zprávy“

+++

Příspěvek Dr. Rainera Linka, fyzika:

Limit CO2 v atmosféře v závislosti na době jeho života

CO2 vypouštěný lidmi do atmosféry antropogenně, zejména spalováním fosilních paliv, je po určité době zpětně absorbován vegetací a oceány. Typickým údajem pro dobu setrvání je doba života, tedy doba, za kterou se koncentrace sníží o faktor 1/e=0,3679.

Změna koncentrace CO2 je popsána jednak tímto poklesem, který je exponenciální jako u všech těchto procesů, a jednak emisemi za jednotku času do atmosféry.

dC(t)/dt = – C(t)/tau + dE/dt (1)

Kde tau je doba života CO2 v atmosféře a C(t) je časově závislá koncentrace způsobená člověkem (antropogenní). dC(t)/dt je její změna v čase.

-C(t)/dau je pokles antropogenně způsobené změny koncentrace CO2 a dE(t)/dt je množství emitované do atmosféry za jednotku času.

Zde jsou uvažovány pouze antropogenně způsobené frakce, které jsou navíc k předindustriální koncentraci CO2 ve výši přibližně 280 ppmV. Předpokládá se, že předindustriální koncentrace odpovídala rovnovážnému stavu, kdy přirozená výměna CO2 v atmosféře probíhala v podstatě s vegetací a oceány.

Řešení diferenciální rovnice (1) se zjednoduší, pokud předpokládáme,

že antropogenní emise za jednotku času jsou konstantní a rovnají se dE/dt=Ec, stejně jako doba života tau. Jedná se samozřejmě o aproximaci, ale kvalitativně dobře popisuje chování koncentrace a, jak uvidíme, i limitu.

Řešení rovnice (1) je:

C(t)=tau*Ec*(1-e-t/tau) (2).

Emise Ec(t) CO2 do ovzduší jsou již několik let na úrovni 4,4 ppmV/rok.

Ve své páté hodnotící zprávě IPCC uvádí hodnoty tau v rozmezí 30 až 100 let.

Nejpravděpodobnější hodnota tau je 50 let.

Následující grafy ukazují situaci C(t) v ppmV jako funkci času t v jednotkách doby života tau pro hodnoty Ec=4,4 ppmV/rok, tau =50 a 80 let, počínaje koncentrací 400 ppmV naměřenou do roku 2020.

Související limit je 500 ppmV (630 ppmV) koncentrace CO2, pokud zůstane životnost 50 (80) let a nezvýší se antropogenní emise 4,4 ppmV/rok.

Této podmínky 500 (630) ppmV nebude ani dosaženo. Zásoby fosilních paliv představují pouze asi 1 250 Gt uhlíku, který bude při přepočtu na emise CO2 v ppmV vyčerpán za 133 let při emisích 4,4 ppmV/rok.

Přepočet: 1 ppmV CO2 odpovídá 2,131 Gt C

Pomocí jednoduché tabulky v programu Excel lze vypočítat odpovídající mezní hodnoty i pro jiné doby života, např. tau = 30 a 80 let.

 

Životnost v letech 30 50 80

Přibližná mezní hodnota v ppm(v) 420 500 630

 

V další tabulce je pro nejpravděpodobnější hodnotu doby života 50 let s mezní hodnotou 500 ppmV podle rovnice (3) uznávané všemi klimatology uvedena globální průměrná změna teploty dT jako funkce koncentrace CO2 v atmosféře. Hodnota teploty dosažená při zdvojnásobení koncentrace se nazývá citlivost CO2. Díky tomu lze snadno vypočítat související hodnoty teploty dnes a hodnoty při dosažení limitu.

dT=f*ln(C(t) /280) (3)

Za tímto účelem nejprve určete hodnotu f z dnešní změny globální teploty dT(2018) od předindustriální doby a dnešní koncentrace C(2018). Zde f zahrnuje jak přímý vliv CO2 v atmosféře, tak všechny zpětné vazby způsobené vodní párou atd.

Dnešní změna globální teploty (teplotní anomálie) byla naměřena ve výši 1,16 °C. Předpokládá se však, že jen asi 50 % je způsobeno antropogenně vypouštěným CO2, 50 % je přírodního původu. V tabulce jsou uvedeny následující hodnoty pro 0,58, 0,8 a 1,16 °C způsobené CO2.

To udává citlivost pro CO2 při zdvojnásobení jeho koncentrace z 280 na 560 ppmV.

dT (CO2 – citlivost) = f * ln(560/280))

Podobně získáme očekávanou změnu teploty od 280 ppmV do dosažení mezní hodnoty.

dT(mezní hodnota) = f* ln(mezní hodnota/280)

dT(t=2018)/°C 0,58 0,8 1,16

C(t=2018)/ppm (v) 400 400 400

f/°C 1,63 2,24 3,25

CO2 –citlivost/°C 1,13 1,55 2,25

dT(limitní hodnota)/°C 0,94 1,3 1,88

dT(2118)- dT(2018)/°C 0,36 0,5 0,72

Celosvětově zprůměrovaný nárůst teploty do dosažení hranice 500 ppmV zůstává za předpokladu 50leté životnosti zcela pod cílem 2 °C stanoveným v Pařížské dohodě z roku 2015 (COP21) – a to i za předpokladu, že doposud naměřená hodnota 1,16 °C je způsobena pouze nárůstem koncentrace CO2.

Dokonce i IPCC předpokládá, že nejméně 30 % nárůstu teploty musí být přirozeného původu (což znamená přibližně 0,8 °C).

To znamená, že i když budeme nadále vypouštět stejné množství emisí, zůstaneme pod cílem 1,5 °C, který stanovila COP24 v Katovicích v roce 2018.

Výpočet:

dC(t)/dt = – C(t)/tau + dE/dt (1)

C(t): Antropogenní koncentrace CO2 v atmosféře.

C(t=0) = 0

Životnost antropogenního CO2 v atmosféře tau = konst.

Antropogenní emise CO2 dE(t)/dt = Ec = konst.

Rovnovážná koncentrace před industrializací Ceq(t) = 280 ppmV = konst.

Rovnice (1) má následující tvar:

dC(t)/dt = – (C(t) – tau* Ec)/tau

Zavedení nové proměnné:

A(t) = C(t)-tau*Ec

S:

dA(t)/dt = dC(t)/dt

Pro rovnici (1) platí

dA(t)/A(t) = -dt/tau

Výsledkem integrace od 0 do t je

ln[(C(t) – tau* Ec)/(C(t=0) – tau*Ec)] = – t/tau

Exponentizováno přirozeným logaritmem e^lnx=x

C(t) = tau*Ec*[(1-e^(-(t/tau))]

Qed

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist