Pohádky o elektroautíčkách
Uveřejněno dne 7 listopadu 2022 000 13:18
Viděli jste snad někde pohádku o dlouhém, velkém či pyšném elektroautíčku? Šlo by si někde v teple ušáku počíst o nějakém úplně maličkém nebo neposlušném elektroautíčku? Nebo třebas o zlomyslném elektroautíčku, které nechtělo jezdit po obyčejných silnicích, načež chutě hodilo blinkr do lesa? Jestlipak je taky někde za Smíchovem tajemná silnička ke zlému černokněžníkovi, jenž nejvyššímu panu řidičovi na zakázku zkonstruoval nejlepší elektroauto na světě?
Tuhle jsem vypsal heslo „pohádky o elektroautíčkách“ do internetového vyhledávače, ten dobrák to nejprve rozdělil na „pohádky o elektro autíčkách“ a vzápětí za 0,22 sekundy našel 89.000 odkazů. Z toho v 88.000 případech o elektroautíčku nepadlo ani slovo a ve zbytku případů na elektromobilech (už ne na elektroautíčkách) nezůstala nitka suchá. A to ještě píšu hodně slušně.
Koneckonců, jde vůbec pohádku o elektroautíčku napsat? Myslím pohádku, aby z ní dítka měla radost a poučení; nikoli depresi či vývojovou vadu. A pohádku takovou, aby vzorný rodič, čtoucí ji potomstvu před spaním, neumusel zděšenému posluchači zdůvodňovat, proč mu předčítá tak příšernou kravinu.
Tak vidíte, ona to asi opravdu není žádná pohádka, vymyslet pohádku o elektroautíčku.
Což třeba pohádkáře zadotovat? Pokrokový pohádkář by za pohádku o elektroautíčku dostal kromě honoráře i dva střešní fotovoltaické panely a roční lítačku na tramvaj, kdežto pohádkář-zpátečník by z honoráře za bajku o dieselovém esúvéčku zacvakal takovou daň, že by si příště psaní pořádně rozmyslel.
Ač mne samotného manželka občas častuje povzdechem „zase ty tvoje pohádky …“, a tedy nejspíš jsem velkým pohádkářem, tak výše uvažované pohádkové dotační příležitosti velkoryse přenechávám jiným, angažovanějším kolegům. Já prosím už nadosmrti zůstanu u oněch Pohádek o mašinkách.
Nuže, uvědomělí elektroautíčkoví pohádáři – kde jste?
