Vezmeme krávy na milost?

Uveřejněno dne 20 prosince 2022 v 15:00

Již před vznikem judaismu, křesťanství a islámu se skotu, jako poskytovateli všeho potřebného a tudíž i životní jistoty, projevovala úcta spojená s oslavami. Nová nastupující filosofie potřebovala slavit jiné hodnoty a nějak se to zvrtlo a přetavilo do honu na modloslužebníky zlatého telete. Až s barokem a osvícenstvím se nevraživost k oslavám věnovaným skotu přestala jevit jako něco kvůli čemu je záslužné vraždit. Navrch začal mít pragmatismus a po staletí naši předkové s pomocí skotu, respektive jím produkovaných výkalů, zlepšovali fyzikální a chemické vlastnosti půdy a její mikrobiální poměry. A není to tak dávno, co se na školách učilo, že chov skotu je zárukou péče o krajinu, soběstačnosti v mase a mléce a prostřednictvím zúrodňování půdy i jistotou dostatku chleba.

Antonín Slavíček - U nás v Kameničkách. K vidění ve sbírce umění 19. století a klasické moderny Národní galerie. Kredit: NG.

Antonín Slavíček – U nás v Kameničkách. K vidění ve sbírce umění 19. století a klasické moderny Národní galerie. Kredit: NG.

Změnila to až éra levné energie a zemního plynu s masovou výrobou umělých hnojiv, což potřebu mít dostatek humusu v půdě odsunulo do pozadí. Jenže zanedbávání péče o humus se nám začíná vracet jako bumerang. Nejen že humus poskytuje výživné látky rostlinám, ale rozhoduje i o schopnosti udržet vláhu. Narušením této schopnosti začne o výnosech na polích rozhodovat rozšafnost počasí.

Nevraživost ke skotu má kořeny v objevu, že skot také bzdí a říhá a že je významným producentem oteplovacího plynu – metanu. Aktivisté tvrdého jádra Green Dealu si to přetavili až do jakéhosi ideologického boje, který si s tím vedeným proti zlatému teleti a modloslužebnictví, moc nezadá. Takový přístup vyhovuje i vládám. Ve snaze dostát svým klimatickým závazkům jim to umožňuje volit nejsnadnější cestu – omezit chovy skotu. Takovým příkladem je v těchto dnech i Holandsko. Nizozemská vláda rozhodla o snížení stavů o třetinu. Opakující se protesty farmářů tvrdě potlačuje. Nutno dodat, že munici byrokratům k jejich rozhodnutí dodali výzkumníci. I takovými formulacemi, jako že: „skot otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady“.

Farmáři se snaží argumentovat, že zatímco Evropa jde cestou vybíjení stád, Asie v čele s Čínou, stavy dojeného skotu navyšuje a spotřeba hovězího a mléčných výrobků zažívá k velké radosti dietologů, boom. Mají ale smůlu. Z voličského hlediska jsou málo zajímavou minoritou, a jejich protesty a argumenty rozhodnutí politiků nemají šanci zvrátit.

Obrázek slavnosti uctívání skotu, respektive zlatého telete představujícího syrsko-palestinského hlavního boha Baal-Hadada, se malíři francouzského baroka šestnáctého století Nicolasi Poussinovi už nejevilo jako něco zasluhujícího vraždit. (Kredit: Nicolas Poussin, 1633)

Obrázek slavnosti uctívání skotu, respektive zlatého telete představujícího syrsko-palestinského hlavního boha Baal-Hadada, se malíři francouzského baroka šestnáctého století Nicolasi Poussinovi už nejevilo jako něco zasluhujícího vraždit. (Kredit: Nicolas Poussin, 1633)

Ve snaze najít nějakou schůdnou cestu k uklidnění hysterie vybíjením stád kvůli klimatu, se snaží i výzkum. Cílí hlavně na snížení plynatosti. Jednou z cest měla být úprava krmné dávky ve smyslu menšího obsahu nestravitelného ligninu. Bzdění se tím kravám poněkud zarazilo, ale co čert nechtěl, podpořilo jim to říhání. Na řadu proto přišly razantnější metody. Například přikrmování aromatickými rostlinami. Nejúčinnější se ukázaly být ty, které rostou na skládkách a na kamenitých náspech železničních tratí. Výsledek se dal tak trochu očekávat, neboť čím jedovatější substance se bachorové mikroflóře předhodí, tím méně se bachořcům daří a klesá i produkce oteplovacích plynů. Zvířata se v pokusech odměnila produkcí pouhých 40 kilogramů metanu ročně, zatímco světový průměr je 45 a dobře živené kusy s vysokou užitkovostí škodí až 95 kilogramy plynu za rok. Produktům z takové technologie by náleželo označení organický bioprodukt a farmářovi právo přitlouci si na vrata cedulí šetrný klimatický hospodář. Jenže i toto řešení má chybičky. Mléko krav živených aromatickými rostlinami přebírá jejich nepříjemné aroma a vlivem silic i trochu hořkne. Ránu z milosti tomuto směru dává fakt, že se sníženou plynatosti jde ruku v ruce i pokles užitkovosti.

Příklad moderního ustájení chovu skotu v Lipicích u Pelhřimova. Kredit: Polak.cz

Příklad moderního ustájení chovu skotu v Lipicích u Pelhřimova. Kredit: Polak.cz

Když to nešlo přikrmováním rumištním plevelem, zkusili to vědci z univerzity v Dublinu přídavkem rybího tuku. Podařilo se. Dokonce ani k poklesu užitkovosti nedochází. Zda produkty nejsou tak trochu cítit po herinkách, zpráva neuvádí. Ještě kdyby se tak podařilo dořešit, kde těch potřebných několik set tisíc tun rybího tuku vzít. Aby případně nechyběl ve výživě lidí někde jinde, nebo se nemuselo přikročit k ještě většímu plundrování oceánů.

Jednou ze snah ochránců planety je náhrada škodlivého skotu farmami na výrobu „ekologického masa“, alias „in vitro masa“, nebo „ masa kultivovaného“. To poslední zní zvlášť dobře, i když ve skutečnosti jde o nepochopení, neboť nejde o kultivovanost, ale o produkt získaný kultivací. Na snímku je pohled do první z „výroben“, která v této snaze byla úspěšná. Jde o  laboratoř Marka Posta s malou částí kultivačních misek. Jsou vyrovnány do deseti vrstev a po dobu dvou let se v nich opakovaně v několikatýdenních intervalech množily buňky, aby jich ve finále bylo dost na přípravu jednoho hamburgeru. Kredit: Daan Luining

Jednou ze snah ochránců planety je náhrada škodlivého skotu farmami na výrobu „ekologického masa“, alias „in vitro masa“, nebo „ masa kultivovaného“. To poslední zní zvlášť dobře, i když ve skutečnosti jde o nepochopení, neboť nejde o kultivovanost, ale o produkt získaný kultivací. Na snímku je pohled do první z „výroben“, která v této snaze byla úspěšná. Jde o  laboratoř Marka Posta s malou částí kultivačních misek. Jsou vyrovnány do deseti vrstev a po dobu dvou let se v nich opakovaně v několikatýdenních intervalech množily buňky, aby jich ve finále bylo dost na přípravu jednoho hamburgeru. Kredit: Daan Luining

Ani u protinožců výzkum nezahálí. Australané vyvíjí vakcínu, která by vybudila imunitní systém ovcí a skotu tím správným směrem a likvidoval metanogenní bakterie. Jiná parta ve výzkumné instituci CSIRO se snaží vyrobit preparát, jehož základ tvoří bakterie z klokaního žaludku. Ty rozkládají organickou hmotu jinak, než skot. Pokud by se aplikoval býložravcům, konečným produktem metabolismu by nebyl metan, ale kyselina jantarová. Mimochodem, o tu je na trhu velký zájem. Potravináři ji například přidávají do nápojů jako sladidlo (mnohde tento tah maskují termínem kyselina butandiová). S jistou dávkou optimismu se dá říci, že při troše štěstí by náš boj s klimatickou změnou mohl mít i sladký konec.

První hamburger připravený z masa ze zkumavky přišel na 250 000 Euro. Kredit: Mark Post

První hamburger připravený z masa ze zkumavky přišel na 250 000 Euro. Kredit: Mark Post

Pokud se vám z uvedených případů začalo honit hlavou – jaké že to nesmysly zemědělský a biologický výzkum řeší, zkuste vzít v potaz, že výzkum nedělá nic jiného, než že řeší společenskou objednávku. A tou je v našem případě snížit škodlivost skotu. Třeba se pak vaše zloba nasměruje správnějším směrem – v duchu pořekadla odkud začíná být cítit ryba.

Ještě dál než výzkum zemědělský, došel sociologický. V jeho závěrech a záměrech, je změna našeho chování. Místo konzumace hovězího nám hodlá ordinovat luštěniny. Což o to, konzumací fazolí ve velkém by šlo nahradit hodně skotu. Otázkou ale je, zda by omezení pšoukání na straně jedné nevedlo k zvýšené flatulenci na druhé straně rovnice. A to by mohlo zavdat příčinu k posuzování míry škodlivosti jiných konečníků. Navíc luštěniny mají dost fytoestrogenů, které nám mužům, zrovna moc dobře nedělají.

Zcela vážně jsou míněny i snahy nahradit skot ekologičtějším chovem hmyzu. Asi bude lepší tyto vody opustit a vrátit se výzkumu zemědělskému. Najdou se v něm i směry, které se snaží najít řešení, aniž by se jak nám, tak i skotu, pletly do jídelníčků. Za zmínku stojí horká novinka od kolektivu Rebeccy Ryals. Jejímu týmu nyní vyšel v časopise Environmental Science Technology článek, který „škodlivost“ skotu výrazně snižuje. Navrhované řešení spočívá v kompostování hnoje. Starý osvědčený sedlácký přístup k mrvě jen poněkud vylepšili. K výkalům přidávají něco málo dřevěného uhlí. Tvrdí, že se tím emise metanu dají snížit o 84 %. Navrhované řešení by se mělo pozdávat i klimatickým ekologům, neboť dřevěné uhlí tu prospívá dvakrát. Kromě metanu snižuje emise CO2. Při získávání dřevěného uhlí nejde o klasické spálení dřevní hmoty na popel, i jako dřevěné uhlí v sobě stále váže uhlík, a to dlouhodobě. Navrhovaným způsobem navíc vzniká hnojivo, které je údajně ještě lepší, než to vzniklé klasickým způsobem. Mělo by se tedy dát výhodně zpeněžit.

Rebecca Ryals (ta s tácem) se svým výzkumným kolektivem. Kredit: School of Natural Sciences, University of California.

Rebecca Ryals (ta s tácem) se svým výzkumným kolektivem. Kredit: School of Natural Sciences, University of California.

Ono se ne nadarmo říkávalo, že dobrý hospodář se pozná podle toho, jak se stará o hnůj. Dbalo se na jeho správné vrstvení. Nesměl být ani studený, ani se příliš činností mikrobů nepřehřívat,…. Také za dob mocnářství se ve školách probírala řádná péče o chlévskou mrvu. Co se nového nápadu s dřevěným uhlím týče, doufejme, že to nedopadne tak, jako u štěpky. Vydává se za ekologické palivo z obnovitelných zdrojů. Často ale pochází z dřeva z pralesů, i toho amazonského.

Ne, tento článek není nostalgickým voláním po starých pořádcích, ani nemá v úmyslu si dělat vtípky z objevování něčeho, k čemu se došlo empiricky. Evoluce se taky nestydí za to, že dobré věci objevuje nezávisle vícekrát a zavádí je opakovaně. Možná znovu přijdeme i my na to, že spalování slámy na polích není to pravé ořechové, že vylepšit se dá technologie hospodaření s kejdou, a že správnou péčí o výkaly půjde snižovat produkci metanu i bez dřevěného uhlí.

V době, kdy tažení proti chovatelům skotu přitvrzuje, je potřeba věci veřejnosti vysvětlovat. Podobně, jako aktéři greendealu již začínají brát zpátečku co se jádra týče, doufejme, že vezmou na milost i býložravce i s jim vlastním způsobem trávení vlákniny. Je jedno, zda to bude kvůli hamburgerům, svíčkové, guláši,… Jen by to nemělo trvat dlouho, už teď je hovězí v porovnání s vepřovým, nekřesťansky drahé. Radost by tím udělali i zdravotníkům. Podle nich by to pro naše cévy v mozku a srdci, byl krok správným směrem. To, že jme v pondělí měli Mezinárodní den půdy, významná media jaksi pominula. Připomínat, za co všechno půdě vděčíme, by mohlo mít svou váhu a přispět ke změně v postoji veřejnosti k zemědělství. A třeba by to i obrousilo hroty nastupujícího fanatizmu. Nejspíš to mnozí z klimaalarmistů myslí dobře, jen v té své svaté válce netuší, že nám skot může být nápomocen při řešení zdánlivě tak odtažitých problémů, jakým je klesající nasákavost půdy a udržitelnost vody v krajině.

Zdroj

Reakce
  1. 1 měsícem ago

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist