Fit for 55

Kromě něj naše vedení EU pochválil i premiér ČR Petr Fiala:

„Podařilo se nám přijmout řadu evropských řešení vysokých cen energií, která budou mít pozitivní dopad na všechny naše občany, dokázali jsme vyjednat mnoho věcí, které analytici označovali jako nemožné.“

Zkrátka poplácali nás po ramenou, sami jsme se poplácali do stehen. O pozitivním dopadu na všechny naše občany jsem samozřejmě přesvědčen, kroky naší vlády, a to zdaleka nejenom na evropském kolbišti, vidím denodenně všude kolem nás.

V Bruselu jsme udělali tečku za půlrokem, v jehož průběhu Česko dotáhlo do konce především vyjednávání o řadě návrhů z balíčku norem známého pod názvem Fit for 55. Ten má unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

Zástupci českého předsednictví se s europoslanci shodli mimo jiné na zásadním omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035, reformě trhu s emisními povolenkami nebo závazném cíli pro pohlcování oxidu uhličitého při hospodaření s půdou a lesy.

Myslím, že si to budeme pamatovat.

„Domácnosti budou od roku 2027 platit více za benzin,“ píší Novinky.cz, „naftu i topení plynem nebo uhlím. V dopravě a vytápění totiž mají být kvůli ekologickým cílům nově zohledněny emisní povolenky. Za ty zatím platí jen velké výrobní podniky vypouštějící CO2. Na změně pravidel se v neděli dohodli zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu.

V témže článku najdete ale hned pod perexem „drobný“ protimluv:

„Povolenky budou platit dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce, nikoliv domácnosti a koncoví zákazníci. Projeví se to v cenách fosilních paliv, tedy i pohonných hmot,“ řekla k tomu mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Jak chce ale ministerstvo životního prostředí zabezpečit, aby to ze svých peněženek nesanovali domácnosti a koncoví zákazníci?

To je prostě nesmysl. Žádný dodavatel paliv na začátku dodavatelského řetězce to ze svého platit nebude, samozřejmě se to promítne do cen všeho, co je kolem nás. Zdraží pohonné hmoty, zdraží topení. S tím vším i ceny většiny zboží, protože to je ke koncovému zákazníkovi nutno nějak dopravit.

Patrně za největší úspěch našeho předsednictví v Radě EU, kromě jiných úspěchů, je označována dohoda z nedělního rána na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami.

„Musíme umět tyto věci řešit, protože příroda nepočká, klimatická změna nepočká,“

zdůvodnil „aktivní“ český přístup ke klimaticky šetrné politice ministr životního prostředí Marian Jurečka. Nenazval bych ten přístup aktivním, ale doslova servilním: podlézavým, poklonkujícím, patolízalským! Na úkor našich lidí!

Kdyby se to nelíbilo jenom mně, žádný problém by nebyl. Varovný prst ale vztyčují i odborníci. Podle kritiků přicházejí změny v nejméně vhodnou dobu, protože pořizování čistých technologií přidá k vysoké inflaci další náklady.

„Považuji to za velice špatné rozhodnutí. Spíše se domnívám, že by v současnosti mělo být obchodování s povolenkami pozastaveno. Ukazuje se, že to prodražuje klíčové statky, a v případě, že jej budeme dále rozšiřovat, hrozí, že i v nových odvětvích vyvoláme zbytečné inflační tlaky.“

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček

„Nic revolučního se neodehrálo (Pozn.: rozšíření povolenek je naplánováno již několik let, nyní jen došlo v rámci harmonogramu k dalšímu potvrzovacímu kroku). Překvapivé snad je jen to, že známý harmonogram nenaznal žádných změn ve světle nové energetické situace na příští léta. Přijatý krok má motivovat k šetření s energiemi, k čemuž už ale nyní dochází v důsledku vysokých cen. Ty tak sníží v Evropě emise mnohem více, než by bývalo zabezpečilo samo naplánované rozšíření působnosti povolenek. Bylo proto myslitelné, že by se rozšíření odložilo.“

Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň

A ještě jednou pan ministr:

„Ta dohoda pamatuje na to, aby byly na transformaci finanční prostředky. Aby ji zvládl průmysl, veřejný sektor i domácnosti.“

A odkazuje na pomoc, která je součástí dohod a ze které jen Česku připadne bilion korun. O jakou pomoc jde? Hovoří se o klimatickém sociálním fondu:

Dopady na spotřebitele by měl kompenzovat klimatický sociální fond, pro který se počítá s 86 miliardami eur (téměř 2,1 bilionu Kč). Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov.

A tady mi to hodně nesedí… Česku připadne bilión? A zbytku evropské sedmadvacítky to, co zůstane (1,1 biliónu)?

To jsme opravdu machři!

Zdroj