Zasazení stromu jako dárek nedává smysl. Více by pomohlo vysekávání keřů, říká ekolog

Uveřejněno dne 27 prosince 2022 v 13:57

Chcete pomoct přírodě nebo zastavit klimatickou změnu? Darujte blízkým na Vánoce zasazení stromu, láká nyní v reklamách několik iniciativ, u kterých si může člověk za pár desítek i stovek korun zakoupit certifikát o sazenici. Podle ekologa a experta na biodiverzitu Davida Storcha je však takový dárek zbytečný. Existuje spousta lepších způsobů, jak pomoct přírodě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Mnoho lidí letos najde pod stromečkem certifikát o zasazení stromu, který prodává několik iniciativ a organizací. Koupil byste vy, profesor ekologie, takový dárek svým blízkým?

Určitě ne. Vysazování stromů nepovažuji za nějaký zvláště dobrý recept na řešení ekologických problémů. Zeleně je hodně, dřeviny na celé planetě přibývají na úkor nelesních typů prostředí, které jsou dnes extrémně cenné, jak u nás, tak jinde ve světě. Šíření stromů na takovou půdu může i škodit. Vysazování stromů na místech, kde byl dříve les, mi nevadí, ale je to zbytečné. Vlastník jej musí stejně ze zákona obnovit.

Iniciativy argumentují tím, že jejich výsadba mimo jiné zajistí, aby na místě po kůrovcové kalamitě vznikl odolnější a druhově bohatší les.

Ano, tyto iniciativy mají smysl jen v případě, když by jinak majitel lesa z lenosti nebo kvůli ceně plochu zaplnil monokulturami smrku. Finanční podpora lesníků k tomu, aby pěstovali druhově bohatší lesy, je v pořádku. Ale jako paušální recept na problémy naší přírody to nefunguje.

V reklamách těchto iniciativ lidé slyší, že do několika desítek let vlivem klimatických změn vyhynou například nosorožci nebo sloni a že právě vysazováním stromů můžeme pomoct to zvrátit. 

Je to nesmysl. Říkají to relativně opatrně, nejdříve mluví o tom, jak vymírají druhy, pak řeknou, že je přírodě potřeba pomoct třeba právě sázením stromů. Ale tento vztah je strašně nepřímý. Ano, spousta druhů vymírá a je to zásadní problém, ale vysazování stromů, zvláště u nás, s tím nic neudělá.

Kde se tato myšlenka vzala?

Lidé z jedné z těchto iniciativ mi říkali, že je k tomu přimělo, když viděli následky kůrovcové kalamity. Je pravda, že se stala mimo jiné kvůli extrémnímu suchu a klimatickým změnám. Ale souvislost s vymíráním zvířat v Africe není žádná.

Plyne to z poměrně běžné představy lidí, že je tady nějaká jedna příroda a cokoli pro ni uděláme, tak jí pomůžeme jako celku. Ale takto to nefunguje. Každé prostředí vyžaduje něco jiného.

Takže sázení může být i užitečné, s výhradou, že je spousta lepších způsobů, jak pomoci přírodě, než tím, že se budou sázet stromy v lese, kde je stejně musí majitel vysadit. Ale je to jen malý problém ve srovnání s jinými věcmi, jež se u nás dějí.

Industrializované zemědělství a také postupné převládání monokultur. Nejde ovšem jen o smrky, ale třeba i o řepku nebo kapry v rybnících. Dominuje jeden druh, který má z hospodářského hlediska největší výnos, a nic jiného tam není.

Obzvláště velkým problémem je ale zarůstání planety. Z naší krajiny mizí hmyz a ptáci vázaní na otevřenou krajinu. Jde o polní druhy, ale i luční. U těch polních za to může zejména industrializace zemědělství, spousta druhů ale mizí i kvůli zarůstání, třeba břehů rybníků. Například čírky nebo břehouši zmizeli proto, že byli vázaní na to, že rybník plynule přecházel do louky. A teď je to vše zarostlé vrbičkami.

Hmyz a jiní bezobratlí často mizí, protože stepi už nejsou stepi, ale plochy porostlé křovím. Před druhou světovou válkou spousta lidí pracovala a hospodařila v krajině. Kosili louky, protože potřebovali seno, brali si dřevo z lesa, využívali i dřeviny z okrajů rybníků.

Právě zánik tradičního zemědělství a nástup zemědělství průmyslového způsobil největší změny. Pracuje v něm minimum lidí, nahradily je velké stroje na polích, na kterých nežije nic jiného než jeden produkt, protože to tak chceme. A kde se to nevyplatí, tam to zarůstá, protože už tam nejsou lidé, kteří by to využívali pro svou potřebu.

V ideálním případě by tak lidé měli dostávat pod stromeček spíše opak, tedy certifikát o vysekání křovin ze stepí?

Ano, to by určitě pomohlo více. Ale vždycky záleží na tom, co potřebuje dané prostředí. 

Říkáte tedy, že lidé v otázce životního prostředí často hledají jednoduché, příliš plošné řešení, kterým vždy nemusí být zalesnění.

Ono to není řešení většinou, a to ani pro plochy, kde byl předtím les. Jsou přehnaně husté, ztratily velkou část diverzity, protože zhoustly. Mně tyto věci přijdou podobně absurdní, jako když americký prezident Donald Trump řekl, že se má covid léčit savem, protože se někde dozvěděl, že savo ničí viry. No samozřejmě že ano, ale savo ničí všechno, včetně člověka.

Toto všichni považují za absurditu, ale už se tak nedívají na to, že lidé vymýšlejí recepty na pomoc přírodě, aniž by zohledňovali, že o tom existuje věda, která říká, co je zdravé a co ne. Abychom pomáhali přírodě, musíme rozumět ekologii. Lidé to ignorují a říkají si: „Super, budeme sázet stromy, a to pomůže.“

Co tedy mohou blízkým darovat lidé, kteří chtějí pomoci přírodě?

Existuje spousta možností, jak podpořit všelijaké iniciativy. Česká společnost ornitologická třeba vykupuje pozemky a dělá z nich ptačí rezervace. Můžete třeba přispět na tento výkup. Ovšem formou certifikátu nebo dárku se dá zatím nakoupit především sázení stromů, protože se zrovna tohoto chopili lidé, kteří mají pocit, že tím zachrání svět.

Zdroj

Reakce
  1. 1 měsícem ago

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist