Copak nám nadělil ježíšek z Bruselu
Uveřejněno dne 31 prosince 2022 000 10:52
Nechci tady probírat všechny aspekty našeho předsednictví v Radě EU, ale chci se podívat na jeden jeho „úspěch“, který nám byl naservírován těsně před vánocemi. Jedná se o uzavření dohody o rozšíření trhu s emisními povolenkami a vytvoření sociálního fondu, který by měl zmírnit dopady uzavřené dohody na běžné občany. Náš ministr Jurečka jásá, jak bude moci rozdělit 50 mld. korun mezi stávajícími i novými klienty jeho ministerstva, otázkou ovšem je, zda nadšení jsou i ti, kteří pomoc budou potřebovat. Dohoda má dva aspekty. V prvé řadě zavádí povinnost nakupovat emisní povolenky i pro provozovatele námořní a silniční dopravy, což samozřejmě povede k zvýšení ceny přepravovaného zboží, a tedy i k vyšší inflaci se kterou Evropa i naše vláda tak udatně bojuje. Tlak na omezení fosilních paliv se však dotkne i osobní dopravy, kdy litr benzínu má zdražit asi o 3 až 5 korun. Oficiální cíl je jasný, tlak na přechod k elektromobilitě, tedy k údajně bezemisní osobní přepravě. Ten neoficiální je pak návrat vynaložených prostředků automobilkám, které do vývoje aut investují a omezení individuální dopravy. Dopady na motoristy? Pro ty movitější to nebude asi nic katastrofálního. Pořídí si auto za milión, až klekne baterka, tak si koupí za pár stotisíců novou, nebo auto půjde na recyklaci a místo k benzínce si budou jezdit „tankovat“ do garáže svého rodinného domku. Ti, co na to nebudou mít si budou muset zvyknout na hromadnou dopravu, kterou nám fondy z Bruselu pomohou dotovat, na elektrická kola a koloběžky. Některé aspekty života, především důchodců, ovšem tato zelená budoucnost přehlíží. Ono je totiž docela problém tahat basy s minerálkami v autobuse, či na zádech a taky víra, že lidé se dostanou výše uvedenými způsoby vždy tam, kdy a kde to budou potřebovat je poněkud iluzorní.
Druhým aspektem dohody je rozšíření trhu s povolenkami i na paliva pro vytápění rodinných a bytových domů, které nejsou napojeny na centrální výtopny. Povolenky mají zvednout ceny uhlí pro tyto odběratele až o desítky procent, u plynu se má pak jednat o jednotky procent a uvažuje se, že do budoucna by se trh s povolenkami měl vztahovat i na pelety, štěpku i dřevo. Člověk by se pomalu zasmál, když si vzpomene, jak ještě nedávno stát podporoval dotacemi, v řádech sta miliónů, výměnu starších kotlů na uhlí za kotle 4 a 5 třídy, za kotle na plyn. Je to již delší dobu, co jsem tady publikoval článek o úvahách o zavedení tzv. uhlíkové daně https://alesmerta.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=724678, což tehdejší vládní představitelé dementovali. No, uhlíkovou daň tedy nemáme, ale zato máme povolenky, a to je holt rozdíl. Jako budoucnost vytápění rodinných domků a malých bytových domů se rýsuje kombinace vytápění pomocí tepelného čerpadla a fotovoltaiky, což vypadá bezchybně, ale i to má háček. Ti, co na to mají, ti, co mají nové, pasivní domky, už takové vytápění většinou mají, těm, žádné placení povolenek nehrozí. Horší je to s těmi, kteří by k tomu, aby tento systém fungoval, potřebovali celkovou rekonstrukci svých obydlí. Tedy nejen výměnu oken a dveří, nejen zateplení stěn a střechy, ale i výměnu radiátorů za podlahové topení, protože to má při využití, výše uvedeného systému vytápění, nejvyšší účinnost. K tomu musíme připočíst pořízení tepelného čerpadla s akumulačními nádobami, kompletní fotovoltaiku, no prostě náklady v řádu minimálně miliónu korun. Máme tady modernizační, inovační, sociálně klimatický fond, takže zdroje tu jsou, řekl by klasik. Ovšem jaká bude spoluúčast, kdo pomůže s vyřízením žádostí, budou chtít někteří lidé chtít vrážet peníze do přestaveb své nemovitosti ve které si ale dnes žijí docela spokojeně? No a pak, kde vezmeme tu armádu úředníků, která bude žádosti vyřizovat, kde vezmeme ty topenáře, elektrikáře, instalatéry, zedníky a podlaháře, kteří ty stavební úpravy musí provést?
Nadšení vytrysklo v Bruselu, nadšení ovládlo i naši vládu (povolenky mají v budoucnu vynést až 1,25 biliónů korun), nadšení jsou zelení aktivisté i někteří komentátoři, ale ne všichni si malují věci na růžovo. Mnozí ekonomové, kritizují dohodu již jen z toho důvodu, že přišla v nevhodnou dobu. Mnozí komentátoři a odborníci varují, že cíle jsou v krátké době nerealizovatelné, že dopady na některé skupiny obyvatel budou, i přes avizovanou podporu, drtivé a povedou jen k dalšímu dělení společnosti. Energetická bezpečnost, zelená budoucnost, jsou jistě cíle, ke kterým máme směřovat, ale tlak na urychlené dosažení těchto cílů zavání diletantstvím, přílišným idealismem a někdy se přidává i podezření o snaze prosadit zájmy některých průmyslových skupin, které se na zelených technologiích snaží profitovat. Kostky jsou ale již vrženy a není cesty zpět. Evropské a naše vládní elity rozhodly, žádné referendum o smlouvě, které se dotkne všech našich občanů se konat nebude, a to i přes to, že před volbami o emisních povolenkách pro domácnosti nebyla řeč. Takže k zářným zítřkům vstříc.
https://www.lidovenoviny.cz/ctecka.aspx?d=21.12.2022&e=LN-PRAHA#object=11742805
