Je to tak, zatímco před válkou byly náklady na energie asi 4 procenta HDP, tak teď je to 14 procent. Bylo by po začátku války naivní si myslet, že Rusko nepoužije své dodávky energií do Evropské unie jako nátlakový prostředek. To, co se děje, bylo nevyhnutelné a zatím se s tím země EU vyrovnávají dobře. Ale pozor, těžké chvíle teprve přijdou. Pokud válka rychle neskončí, a takové signály nejsou, tak v tomto roce bude těžké naplnit plynové zásobníky, ekonomická krize z vysokých cen energií dopadne tvrdě na firmy, protože zastropování cen pro firmy je nedostatečné a zdroje na dotace cen energií budou vládám docházet.
I když se na začátku války spekulovalo, že by mohlo jít o konec plánů s Green Dealem, opak je skutečností. Co budou nejmarkantnější dopady těchto dvou současně působících faktorů na trh a spotřebu energií v EU v nejbližších letech?
Green Deal Evropské unie je hlavní příčinou vysokých cen energií v EU. Kdyby unie dvacet let nebojovala proti uhlí, bylo by černé uhlí závěrnou elektrárnou, protože by nebylo potřeba využívat plyn tolik, jako teď, a elektřina by nestála 320 eur/MWh, ale jen 150 eur/MWh. To potvrzuje i Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Je pravda, že by bylo logické ve válce unijní zelenou fantasmagorii odložit na „lepší časy“, ale politici v EU i v členských zemích nejsou schopni této sebereflexe. Nejsou ochotni přiznat, že jejich zelená politika zavlekla EU do závislosti na Rusku, když byla likvidována domácí těžba uhlí, a tím se podporoval dovoz plynu z Ruska a růst závislosti EU na tomto palivu, jehož emisní zátěž je v součtu od vrtu po zákazníka horší než u domácího uhlí a elektrárny na patě lomu.
Vladimír Budinský
Těsně před koncem českého předsednictví EU se podařilo dotáhnout dohodu o celoevropském zastropování velkoobchodních cen plynu. Limit bude činit 180 eur za megawatthodinu a spustit ho bude možné od 15. února. Co lze od tohoto kroku, který nakonec podpořilo i Německo, ale při hlasování se zdrželo Rakousko a Nizozemsko a proti bylo jediné Maďarsko, očekávat?
Nic. Je to zcela zbytečná regulace. Jediný výsledek je znejistění trhů a znevěrohodnění EU jako odběratele a kupce plynu, který teď tak moc potřebujeme. Evropská unie kupuje plyn dráže, než ho kupují v USA, v Číně, v Japonsku nebo v Koreji. Regulace, na jejímž vyjednání bylo ztraceno několik drahocenných týdnů, by se uplatnila jen po 40 dnů v roce 2022 a v roce 2023 se asi neuplatní vůbec. Je zcela zbytečná.
Jak tím minulým turbulentním rokem prošla z pohledu zajištění energiemi z aktuálního i perspektivního pohledu Česká republika? Jak válka na Ukrajině změnila její energetické plány?
Česká republika jako v EU nejvíce průmyslová země ztrácí jednu ze svých hlavních konkurenčních výhod – levnou energii a stojí teď před vážnými problémy. Válka na Ukrajině a zejména rezignace naší vlády v době předsednictví na obhajování a prosazování národního zájmu naší vlasti, když nejen že nepozastavila Fit for 55 a aktivistické regulace z něj vyplývající, ale dokonce celou zelenou agendu z pohodlnosti a ze servility vůči Komisi EU urychlila a zesílila, povede k tomu, že řada průmyslových firem a celých odvětví u nás budou mít v letošním roce existenční problémy.
Energetická strategie ČR? Žádná v nové situaci už neexistuje. Státní energetická koncepce aktualizovaná v roce 2015 už po schválení pilířů z utopie Fit for 55 neplatí.
