Green Deal není v současné podobě proveditelný

Uveřejněno dne 21 ledna 2023 v 11:48

Green Deal není v současné podobě proveditelný, spočítala
respektovaná agentura. Nemáme čas ani potřebné zdroje
Marek Kerles


07. 01. 2023 • 06:00
https://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/green-deal-neni-v-soucasne-podobe-proveditelnyspocitala-respektovana-agentura-nemame-cas-ani-potrebne-zdroje
KLIMA A ENERGETIKA
Finská geologická služba GTK, světově respektovaná organizace finské vlády, se v
tisícistránkové surovinové studii pokusila spočítat, zda jsou reálné plány tzv. Green Dealu,
tedy přechodu k bezemisní ekonomice. Závěr je jednoznačný. Výpočty GTK prokázaly, že
na Zemi není dost surovin (například vzácných kovů) k tomu, aby mohly být současné
fosilní zdroje nahrazeny těmi obnovitelnými. Pokud se chce lidstvo zbavit závislosti na
fosilních palivech, musí jít zřejmě jinou cestou.
Studie Finské geologické služby je zajímavá hned z několika důvodů. Za prvé se nejedná
o studii žádné tendenční „klimaskeptické organizace“, ale naopak široce respektované
odborné agentury, která poskytuje poradenské a výzkumné služby finské vládě od roku
1885. A to právě v oblastech, jakými jsou využívání surovin a energetických zdrojů či
budoucnosti energetiky.
Druhým unikátem je rozsah studie (1000 stran textu, výpočtů a tabulek) a třetím (a to
především) její zaměření.
Autoři studie to sami popisují jednoduše: „Tato zpráva byla sestavena na základě přístupu
zdola nahoru, zatímco předchozí studie měly tendenci provádět odhady shora dolů.“
Co to znamená? Řada odborných odhadů, týkajících se podmínek přechodu k bezemisní,
a tedy i ke klimatu vstřícné ekonomice se týkaly a týkají toho, jak velkou kapacitu
obnovitelných zdrojů je třeba k naplnění této technologické výzvy vybudovat.
Už se ale nezabývají tím, kolik a jakého materiálu k tomu bude potřeba a to nejen v lokálním,
ale celoplanetárním měřítku. A právě v odpovědi na tuto otázku je podle autorů zakopaný
pes.
Nemáme čas ani zdroje
To, k čemu se většina států světa zavázala, je obrovská technologická změna, která však,
pokud má mít požadovaný účinek, musí být dosažena během několika málo desetiletí. A to
podle autorů studie prostě není z logického i technologického pohledu možné.
„Autoři se domnívají, že tento plán je nereálný,“ píše se v závěru studie. Státy chtějí totiž
dosáhnout bezemisní ekonomiky v době, kdy máme k dispozici „relativně velmi drahou
energii, křehký finanční systém nasycený dluhy, trpíme nedostatkem nerostných surovin
a zažíváme bezprecedentní nárůst světové populace.“
Jinými slovy: počet lidí narůstá, čímž roste i celková spotřeba, včetně spotřeby energie.
Zastánci Green Dealu přitom tvrdí, že za téhle situace dokážeme vyměnit fosilní paliva jako
vysoce koncentrovaný zdroj energie za zdroje sice o něco méně „škodlivé“, ale i méně
koncentrované a hůře dostupné.

A to je podle finské GTK ryzí utopie. Jako jeden z mnoha příkladů uvádějí autoři příklad
elektromobility. Pokud by současný vozový park na zeměkouli měl být do roku 2050
nahrazen elektromobily, pak by na takřka 1,4 nových elektromobilů bylo potřeba cca 283
milionů tun lithium-iontových baterií. Surovina na jejich výrobu by se musela v naprosté
většině nově vytěžit, protože recyklace přichází v úvahu až tehdy, až se budou vysloužilé
baterie vracet ve velkém zpět k přepracování.
„Předběžné výpočty však ukazují, že celosvětové zásoby, natož celosvětová produkce,
nemusí stačit k zajištění potřebného množství baterií,“ píše se ve studii. I pokud by ale
celosvětová zásoba niklu, lithia a kobaltu nakonec pokryla potřeby elektromobility,
znamenalo by to, že by se tyto kovy už nesměly používat k ničemu jinému než na
automobilové baterie, tedy například ani k výrobě elektroniky.
„Tento výsledek naznačuje, že celé současné řešení baterií pro elektromobily bude možná
nutné přehodnotit a vyvinout nové, které nebudou tak náročné na minerály,“ tvrdí autoři
studie.
Miliardy tun materiálu
Surovinově náročné baterie jsou přitom zcela zásadní nejen pro elektromobilitu, ale také pro
bezemisní, obnovitelné zdroje energie. Kvůli tomu, že „větrníky“ i solární panely dodávají
elektřinu do sítě v nepravidelných cyklech, je nutné vytvořit zásobníky, do nichž se bude
energie ukládat a spotřebovávat v době, kdy tolik „nefouká a nesvítí“.
Ani v tomto případě však nemá lidstvo k výrobě těchto zásobníků (v podobě baterií) dostatek
surovin. Možnosti výstavby dalších vodních či přečerpávacích elektráren, schopných ukládat
přebytečnou energii, jsou totiž omezené. Autoři studie proto vytvořili konzervativní odhad
čtyřtýdenní „bateriové“ rezervy výkonu pouze pro solární a větrnou energii, aby bylo možné
zvládnout zimní období na severní polokouli.
„Pokud by se tato vyrovnávací paměť elektrické energie dodávala pomocí lithium-iontových
baterií, musela by hmotnost těchto baterií dosahovat 2,5 miliardy tun. To značně převyšuje
celosvětové zásoby a není to navíc praktické,“ píše se v závěrech studie.
I v tomto případě tedy údajně platí, že při přechodu od fosilních zdrojů energie k těm
obnovitelným (zejména solárním a větrným) by lidstvo nenašlo dostatek surovin k tomu, aby
si pomocí baterií zajistilo nutný vyrovnávací výkon.
Ani jádro nepomůže
Podobných výpočtů studie obsahuje celou řadu, a to včetně „suroviných nákladů“ přímo na
solární panely, „větrníky“ a další zdroje, které by měly už do roku 2050 úplně nahradit
výrobu z emisních zdrojů. A i v těchto případech se závěry, obsažené ve studii, diametrálně
rozcházejí s některými předpoklady Green Dealu.
Planeta za současného stavu technologií nemá dostatek surovin a energie k tomu, aby
uhelné a plynové elektrárny a auta se spalovacím motorem plně nahradily nové, bezemisní
zdroje a dopravní prostředky.
Velmi skeptická je studie i k tomu, že by se budoucností lidstva mohla stát bezemisní jaderná
energetika. I v tomto případě její rozvoj (pokud by měla významně nahradit fosilní paliva)
naráží nejen na zásadní problém omezeného množství surovin pro výstavbu i provoz
elektráren, ale také na čas.

Jestliže budeme souhlasit s tím, že na odvrácení fatální hrozby klimatických změn máme jako
lidstvo jen desítky let, pak není ani „jádro“ řešením“. I při ambiciózním (a zřejmě
i nerealistickém plánu) na zahájení stavby 25 jaderných elektráren každý rok, by do roku
2050 jaderná energetika pokryla jen zlomek výroby dodávané dnes fosilními zdroji. Navíc by
rychlá (čistě teoreticky) výstavba jaderných elektráren v měřítku, významně nahrazujícím
fosilní zdroje, podle autorů studie prakticky odčerpala celosvětovou stavební kapacitu.
Fyzikální zákony kontra politika
Jaké je tedy řešení? Závěry studie Finské geologické služby se až překvapivě v mnoha
ohledech shodují s tím, co už delší dobu hlásá jeden ze spoluzakladatelů think tanku
Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek. Tento technik se snaží na základě svých
výpočtů i jiných zdrojů dokázat politikům, že některá ustanovení odporují fyzikálním
zákonům. Argumentuje prostou fyzikou a matematikou.
Finská geologická služba zcela ve shodě s Čížkovými závěry popisuje současnou civilizaci jako
něco, co bylo vybudováno pomocí energie s „nejvyšší výhřevností, jakou kdy svět poznal
(ropa a uhlí), v levném hojném množství, se snadno dostupnými úvěry a zdánlivě
neomezenými nerostnými zdroji.“
Green Deal přichází s představou, že nejen stejného, ale ještě vyššího blahobytu pro ještě
vyšší počet lidí lze dosáhnout tím, že místo vysoce koncentrované energie v podobě fosilních
paliv budou lidé využívat sluneční a další obnovitelnou energii přímo, tedy ji odeberou právě
pomocí solárních panelů či větrných elektráren.
Podle GTK lze ale snadno dokázat, že k výrobě zařízení, schopných bezezbytku nahradit
fosilní zdroje, nemá planeta dostatek potřebných surovin. A vlastně ani počáteční energie
potřebné k této změně.
Uhlí a ropa základem civilizace
„Zpráva naznačuje, že nahradit stávající systém poháněný fosilními palivy (ropa, plyn a uhlí)
pomocí obnovitelných technologií, jako jsou solární panely nebo větrné turbíny, nebude pro
celou světovou populaci možné. Na to, aby se podařilo naplnit cíl, stanovený nejvlivnějšími
státy světa, prostě není dostatek času ani zdrojů,“ píše se v závěru studie.
Jaroslav Čížek popisuje prakticky stejný závěr jinými slovy. Fosilní paliva podle něj představují
zásobu sluneční energie, kterou příroda vytvářela miliony let z rostlinných zbytků, vzniklých
s pomocí fotosyntézy. Lidé se naučili tuto „spižírnu“ otevřít a brát si z ní energii ve vysoce
koncentrované a široce využitelné podobě. „To je základ průmyslové revoluce a výdobytků
naší civilizace,“ řekl INFO.CZ Čížek.
Green Deal ale nyní podle něj přichází s teorií, že zásobu energie, kterou příroda vytvářela
z energetických přebytků miliony let, si dokáže lidstvo během několika desetiletí obstarat
samo. A to tak, že všudypřítomnou sluneční či z ní vyplývající větrnou energii zachytí
takzvaně přímo ze vzduchu. „Jenže to je možné pouze pomocí další energie a surovin,“ tvrdí
Čížek.
Jinými slovy je to podle Čížka tak, že čím je energie méně koncentrovaná, tím člověk
potřebuje k jejímu zachycení a využití více surovin a materiálu, který se zase musí někde
vytěžit a energeticky zpracovat. Jinak to podle něj podle fyzikálních zákonů nejde. A proto
jsou plány Green Dealu nereálné.
Nová společenská smlouva

Čížek se zcela neshoduje se závěry Finské geologické služby pouze ve věci jaderné
energetiky. Zatímco GTK „jádro“ nepovažuje za zdroj, který by mohl odvrátit hrozbu
celoplanetární klimatické katastrofy, podle Čížka je z „nemožného třeba vybrat to nejvíce
možné“, a tedy se ze všech možných cest soustředit (finančně i logisticky) právě na výzkum
v oblasti jádra.
Autoři studie, mezi které patří významní finští technici a přírodovědci, zase na závěr
přicházejí s možná až filozofickým řešením. Tvrdí totiž, že k záchraně planety (pokud je
klimatické hrozba skutečně tak závažná) nepomohou ani tak nové technologie jako celková
změna ve společnosti. Směr, kterým společnost kráčela v posledních 100 letech, prostě není
udržitelný.
„Je zřejmě nutné výrazné snížení společenské poptávky po všech zdrojích všeho druhu. To
předpokládá zcela jinou společenskou smlouvu a radikálně odlišný systém správy, než jaký
máme dnes,“ píše GTK. Vše údajně nasvědčuje tomu, že současná snaha o výstavbu
obnovitelných zdrojů energie a rozvoj elektromobility jsou spíše jen odrazovým můstkem
k něčemu jinému (jiné technologii) než nějakým konečným řešením v boji s klimatickou
změnou. „Doporučujeme se zamyslet nad tím, co by tím řešením mohlo být,“ uzavírá studie
GTK.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

TOPlist