Evropský parlament odhlasoval revizi směrnice o energetické náročnosti budov
Uveřejněno dne 4 března 2023 000 11:37
Evropský parlament schválil novelu směrnice o energetické náročnosti budov. Nové budovy mají podle ní mít od roku 2028 nulové emise skleníkových plynů. Směrnice zároveň zavádí opatření, která mají pomoci snížit účty za energii.
Budovy se na emisích skleníkových plynů v Evropské unii podílejí celkem 36 %. I proto Evropská unie zavádí přísnější opatření pro jejich snižování. Novelizaci směrnice o emisích z budov nyní schválil Evropský parlament, který o podobě opatření informoval na svých stránkách.
Snižování emisí z budov jde ruku v ruce se snižováním jejich energetické náročnosti, což má, dle Parlamentu, snížit občanům také účty za energie. Směrnice nejen udává pravidla pro nové budovy, ale i zvyšuje míru renovací energeticky neefektivních budov a zlepšuje informovanost o energetické náročnosti.
Přijaté cíle
Podle přijatého textu by měly být všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní. Nové budovy obývané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány budou mít tuto povinnost již od roku 2026 (Komise navrhovala pro první rok 2030, resp. 2027).
Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné. Obytné budovy, které procházejí rozsáhlou renovací, musí splnit tyto požadavky do roku 2032.
Obytné budovy by měly do roku 2030 dosáhnout alespoň třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 třídy D. Nebytové budovy budou muset dosáhnout stejného standardu od roku 2027 a 2030.
Zákaz vytápění fosilními palivy od roku 2035
Země EU budou muset zajistit, aby od data transpozice směrnice nebylo povoleno používání fosilních paliv v systémech vytápění u nových budov a budov, které procházejí významnou renovací nebo renovací topného systému.
Fosilní zdroje by být zcela vyřazeny do roku 2035, pokud Evropská komise nepovolí jejich používání až do roku 2040, jak uvádí Evropský parlament.
Výjimky
Z nových pravidel by byly vyloučeny památky, přičemž země EU se mohou rozhodnout, že vyloučí také budovy chráněné pro jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, či kostely.
Členské státy mohou rovněž vyjmout veřejné sociální bydlení, u něhož by renovace vedla ke zvýšení nájemného, které nelze kompenzovat úsporami na účtech za energie.
Návrh nyní čeká hlasování v plénu a poté poslanci EP zahájí jednání s Radou, aby se dohodli na konečné podobě návrhu předpisu.
