Útoků vlků na jihu Čech přibývá, troufnou si i na krávy s telaty

Čtveřice daňků z pravětínské obory u Vimperku na Prachaticku nepřežila. Na ohrazenou plochu se před pár týdny dostala vlčí smečka, která zvířata roztrhala. Jen o několik týdnů dříve si trojice vlků troufla v Novohradských horách na krávy s telaty.

Útok odnesla tři z nich a dvě dospělé krávy. Šelmy, jimž se v posledních letech v jihočeském příhraničí daří, o sobě po více než 150 letech opět dávají znatelně vědět.

„Poslední dobou není rarita vlka potkat, máme s nimi problémy už delší dobu. Kromě telat a krav jsme za poslední čtyři roky přišli i o stádo s osmdesáti ovcemi. Před dvěma roky nám pár vlků za jedinou noc zakousl čtrnáct kusů,“ popisuje své zkušenosti Kateřina Něničková. Hospodaří na farmě v Janově Vsi na Krumlovsku spadající do katastru nedaleké Pohorské Vsi.

„Poradili si i s dvoumetrovým pletivovým plotem. Nedaleko od nás se nedávno podhrabali pod třímetrovým plotem do obory, kde zakousli muflona a dvě muflonky. Posledních pár volně žijících kusů se chodí pást k našemu domu, to běžně nedělají. Zřejmě jsou z vlků vystresovaní, stejně jako naše hospodářská zvířata,“ doplňuje Něničková s tím, že s vlky se potýkají i farmáři z nedaleké Tiché, kde jim před pár týdny zabili tele.

Čtyřicet kusů na jihu Čech

Podle ředitele jihočeské Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Jiřího Bureše však drtivou většinu potravy těchto šelem tvoří divoká zvěř. Pouze zlomek jsou hospodářská zvířata, hlavně kozy a ovce.

„V posledních letech k nim přibývají právě telata. Chovatelům se snažíme nabízet poradenství se zajištěním dotací na důkladnější zabezpečení chovů oplocením pastvin nebo pořízením pasteveckého psa. Pokud to ale chovatelé nedělají, vlci se k nim mohou naučit chodit jako do spižírny,“ upozorňuje Bureš, podle něhož může žít na Novohradsku a Šumavě maximálně čtyřicet vlků, kteří se do regionu vrátili teprve asi před sedmi roky.

Pro řadu zemědělců je však kompletní oplocení pastvin nedosažitelné. Kvůli dotačním pravidlům musí nejprve vše zaplatit sami a až poté mohou žádat o příspěvek.

„Máme asi sto hektarů pastvin, to by vyšlo na několik milionů korun, které nemám. Navíc by se do pletiva zamotávala ostatní lesní zvěř,“ připouští Něničková.

Situace na jihu Čech zatím není tak vážná jako například na Broumovsku, kde farmáři už několik let protestují a starostové některých obcí požadují odstřel vlků. Přesto už se i na jihu Čech objevují první hlasy podporující regulaci těchto šelem. Vedle některých zemědělců jsou to i myslivci.

K regulaci jejich počtu zatím podle odborníků a ochránců přírody není důvod. Vlci podle nich nejsou přemnožení a stále mají řadu lokalit, kam se mohou rozšířit.

„Regulace nemá smysl, naopak zastřelením hlavy smečky může dojít k jejímu rozpadu a zbylí jedinci se vydají hledat kořist jinam. Pak budou škody u chovatelů daleko větší,“ varuje vedoucí zoolog Správy národního parku (NP) Šumava Jan Mokrý.

Právě na území NP, chráněné krajinné oblasti Šumava a bavorské straně parku evidovali pracovníci správy NP v roce 2021 šest teritorií se dvěma páry a čtyřmi smečkami.

Vlci žijí převážně v malých smečkách, kterou tvoří rodičovský pár se štěňaty. Jejich teritorium může být velké i 500 kilometrů čtverečních.

„Mladí jednotlivci opouštějí smečku nejčastěji ve dvou letech a hledají si vlastní teritorium. Zaznamenali jsme pozorování i z Písecka, Táborska nebo České Kanady. Před pár lety žila také jedna smečka na Třeboňsku, ta ale zmizela neznámo kam,“ říká ředitel Bureš.