Na Ztraceném pokračuje blokáda

Blokáda kácení kůrovcem zasaženého lesa organizovaná hnutím Duha Na Ztraceném u Modravy pokračuje už osmý den, aktivisty ostře kritizují šumavské obce. Blokáda aktivistů povede k vyšší těžbě dřeva a může ohrozit existenci šumavských lesů, řekl starosta Modravy Antonín Schubert (nez).

Starostové obcí, které jsou kůrovcem bezprostředně ohrožené, jednoznačně podporují rozhodnutí ředitele Správy Národního parku Šumava Jana Stráského v tom, že začne likvidovat kůrovcovou kalamitu v lokalitě Na Ztraceném nedaleko Modravy.

K pokácení je Na Ztraceném nyní určeno zhruba tři tisíce kůrovcem napadených stromů, které tu už osmý den brání ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha.

Snahu parku nejprve podpořil starosta Modravy Schubert. Modrava leží jen tři kilometry od Ztraceného. „Podle nás jde o nečestnou a podvodnou kampaň ekologických aktivistů, jejímž jediným výsledkem bude zvyšování kůrovcových těžeb v lesích na území národního parku v následujících letech a tím pokračující devastace šumavského lesa, jeho ekosystému, přírody jako celku a v neposlední řadě i dochované kulturní krajiny,“ prohlásil Schubert.

„Jednoznačně podporuji kroky, které plánuje Správa Národního parku Šumava Na Ztraceném,“ připojila se starostka Srní na Klatovsku Ivana Pěčová (nestr.). Srní leží deset kilometrů od Modravy.

Sedm kilometrů odtud je Kvilda, její starosta Václav Vostradovský (nez.) vedení parku rovněž podporuje. „Nikdo z našeho zastupitelstva nechce, aby pokračovala blokáda Na Ztraceném a lesy okolo naší obce zlikvidoval kůrovec,“ uvedl starosta. Stejný názor zastávají Jiří Hůlka, starosta Horní Plané a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava, nebo Jana Hrazánková, starostka z Borových Lad.

Přidala se i starostka Kašperských Hor Alena Balounová. „Pokračující blokádou ekologických aktivistů jsou ohrožené i lesy v majetku města. Pokud vzniknou škody na lesních porostech v důsledku šíření přemnoženého lýkožrouta smrkového, město podnikne právní kroky proti organizátorům této akce a bude vymáhat náhradu za způsobené škody v lesích,“ řekla starostka.

S nimi souhlasí i místostarosta Jakub Koželuh a místostarostka Milena Fudyová z Nové Pece. Deset kilometrů vzdušnou čarou odtud je Trojmezná, kterou Hnutí Duha blokovalo v roce 1999. „Trojmezná je holina, celý les zlikvidoval kůrovec. Žádáme, aby správa národního parku nedovolila, aby ještě další území na Šumavě vypadalo podobně,“ sdělil Koželuh.

Podle Martina Černého, starosty ze Stožce, je přístup ekologických aktivistů nepochopitelný. „V okolí lokality Trojmezná vznikly rozsáhlé porosty suchého lesa o velikosti několika set hektarů. Dále v porostech, které jsou zařazeny do II. zón parku (zásahových) a sousedí s Trojmezenským pralesem, dnes najdeme holiny obrovských rozměrů, vzniklých jako daň za ponechání přírody kůrovci. Ukazovat přirozené zmlazení v Trojmezenském pralese na místě blokády je nehorázná drzost. Tomuto zmlazení je 40 až 50 let a proto se dá lehce spočítat, že za obnovu nevděčíme ekologickým aktivistům a že ne jen díky nim je tady Šumava zelená. Obec Stožec je zásadně proti blokádě ekologických aktivistů Hnutí Duha, některých vědců a politiků. Nesouhlasí s jejich přístupem k ochraně lesa a přírody,“ uvedl starosta Černý.

Za vedením parku stojí také kraje. Jihočeský i Západočeský kraj podporují kroky Jana Stráského, oceňují jeho snahy o stabilizaci šumavského regionu a jeho úsilí konečně účinně vyřešit boj s kůrovcem. „Jihočeský hejtman Jiří Zimola vyjádřil opakovaně svou podporu vedení parku v jeho boji proti kůrovcové kalamitě a na tomto postoji se nic nezměnilo,“ řekl mluvčí kraje Milan Nebesář.

„Pokud na Ztraceném nezasáhneme, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších třicet tisíc stromů. Jde o opatření ochrany lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách, tedy v žádném pralese, jak se veřejnosti snaží podsouvat Hnutí Duha a Strana zelených,“ uvedl Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP Šumava.

Jeden nezpracovaný smrk může mít pod svou kůrou 150 až 200 tisíc brouků, 500 jedinců je dostatečné množství k usmrcení jednoho stromu. Z jednoho nezpracovaného stromu vyletí při rojení tolik brouků, kolik je schopno zlikvidovat 10 dalších stromů. Rojení obvykle probíhá třikrát v sezoně, výlet kůrovce z jednoho stromu může tedy za sezonu zahubit tisíc dalších.

V roce 2007 napadl kůrovec v bezzásahových zónách parku 229 tisíc kubíků dřeva, o rok později 120 tisíc kubíků, v roce 2009 již 179 tisíc kubíků a loni 550 tisíc kubíků dřeva, přičemž jeden kubík dřeva znamená zhruba jeden strom. Celkem tedy v letech 2007 až 2010 zničil kůrovec v bezzásahových zónách parku 1 078 000 kubíků smrků.

Zdroj