Glosa: Ohmův zákon funguje aneb malá osvěta pro dobíječe elektromobilů prodlužovákem

Uveřejněno dne 7 června 2023 000 10:25

Kutilské řešení nabíječky napojené z okna na domovní rozvod třífázovým kabelem je nepochybně jednoduché a levné řešení, které ale otvírá celé spektrum zajímavých technických otázek.

Nezvyklý způsob dobíjení elektromobilu v Praze-Michli (viz foto) přiměl Jana Hrušku, člena představenstva společnosti CityRail, k sepsání textu o tomto fenoménu. „Výsledek se může projevit třeba při odpojování auta od levné domácí nabíječky typu kutil Tim,“ píše Hruška.

Nabíjení elektroaut na ulici bude zřejmě od propagátorů těchto technologií vyžadovat poměrně obsáhlé vysvětlení některých zásad z oblasti elektrotechniky a elektrotechnické bezpečnosti. Kutilské řešení nabíječky napojené z okna na domovní rozvod třífázovým kabelem je nepochybně jednoduché a levné řešení, které ale otvírá celé spektrum zajímavých technických otázek.

První z nich je například existence třífázové zásuvky v půdním bytě včetně způsobu jejího jištění, jako minimum se doporučuje jistič o hodnotě 16 A, lépe však 32 A, což nemá ani řada rodinných domů. Tuto otázku lze ostatně rozšířit na celý dům, jištění jeho přívodu a dimenzi kabelů v domě, kdy se jistě kdysi dávno při jeho stavbě či rekonstrukci počítalo s takzvaným koeficientem soudobosti. Zcela samostatnou otázkou pak je, zda to, co bylo naprojektováno, bylo také dodrženo. To, co jedno auto odebere, problém být nemusí, ale co třeba takové dvě nebo tři auta napojená tímto způsobem? Možná, že pak bude vytápění společných prostor v takovém domě nebude už zapotřebí, budou totiž nově vytápěny elektřinou. Tedy pouze za předpokladu, že to ty dráty ve zdi vydrží dostatečně dlouho.

A nyní něco k té bezpečnosti – jakpak se asi bude chovat takové připojení za deště či sněžení, až to vše pěkně navlhne nebo třeba ta voda nateče do zásuvek, taková písmenka IP a za nimi umístěný dvojciferný kód jsou jistě zcela všeobecnou znalostí většiny uživatelů elektroaut. Výsledek se může projevit třeba při odpojování auta od levné domácí nabíječky typu kutil Tim.

Se zvyšující se délkou přípojek provedených dalším prodlužovacím kabelem až k místu parkování se také může projevit vliv zaklínací formule, tajemný to ohmův zákon, který svou jednoduchostí spolehlivě zajistí, že jistič v bytě, přes který je celá tato soustava připojena, kupodivu na případný zkrat nebo jiný nedobrý jev vůbec nebude reagovat.

A snad ještě jeden efekt by se dal vypíchnout. Ten sice nemá fyzikální podstatu, ale představa, že člověk bude procházet po chodníku a z různých míst budou viset nebo se válet připojovací kabely k (různým) elektrovozidlům jistě přispěje k tomu, že se na ulicích objeví opět takový ten klasický uliční život jako třeba hrající si děti.

Tak se mi nějak zdá, že v souvislosti s tímto novým fenoménem, bude opravdu nezbytné zcela revidovat část vzdělávací soustavy a vysvětlit uživatelům těchto pokrokových věcí případná rizika z toho plynoucí. Alternativou, ovšem s nejistým výsledkem, by taktéž mohlo být hlasování o fyzikálních zákonech třeba v parlamentu, nejlépe pak evropském a změnách jeho parametrů. To by ostatně v případě úspěšného výsledku časem odstranilo i většinu dalších potíží nejen fyzikální podstaty. Ne, opravdu elektřina nevzniká v zásuvce, ale v elektrárně, a ano, elektřina umí i spolehlivě zabíjet.

Kutilské řešení nabíječky napojené z okna na domovní rozvod třífázovým kabelem je nepochybně jednoduché a levné řešení, které ale otvírá celé spektrum zajímavých technických otázek.

Nezvyklý způsob dobíjení elektromobilu v Praze-Michli (viz foto) přiměl Jana Hrušku, člena představenstva společnosti CityRail, k sepsání textu o tomto fenoménu. „Výsledek se může projevit třeba při odpojování auta od levné domácí nabíječky typu kutil Tim,“ píše Hruška.

Nabíjení elektroaut na ulici bude zřejmě od propagátorů těchto technologií vyžadovat poměrně obsáhlé vysvětlení některých zásad z oblasti elektrotechniky a elektrotechnické bezpečnosti. Kutilské řešení nabíječky napojené z okna na domovní rozvod třífázovým kabelem je nepochybně jednoduché a levné řešení, které ale otvírá celé spektrum zajímavých technických otázek.

První z nich je například existence třífázové zásuvky v půdním bytě včetně způsobu jejího jištění, jako minimum se doporučuje jistič o hodnotě 16 A, lépe však 32 A, což nemá ani řada rodinných domů. Tuto otázku lze ostatně rozšířit na celý dům, jištění jeho přívodu a dimenzi kabelů v domě, kdy se jistě kdysi dávno při jeho stavbě či rekonstrukci počítalo s takzvaným koeficientem soudobosti. Zcela samostatnou otázkou pak je, zda to, co bylo naprojektováno, bylo také dodrženo. To, co jedno auto odebere, problém být nemusí, ale co třeba takové dvě nebo tři auta napojená tímto způsobem? Možná, že pak bude vytápění společných prostor v takovém domě nebude už zapotřebí, budou totiž nově vytápěny elektřinou. Tedy pouze za předpokladu, že to ty dráty ve zdi vydrží dostatečně dlouho.

A nyní něco k té bezpečnosti – jakpak se asi bude chovat takové připojení za deště či sněžení, až to vše pěkně navlhne nebo třeba ta voda nateče do zásuvek, taková písmenka IP a za nimi umístěný dvojciferný kód jsou jistě zcela všeobecnou znalostí většiny uživatelů elektroaut. Výsledek se může projevit třeba při odpojování auta od levné domácí nabíječky typu kutil Tim.

Se zvyšující se délkou přípojek provedených dalším prodlužovacím kabelem až k místu parkování se také může projevit vliv zaklínací formule, tajemný to ohmův zákon, který svou jednoduchostí spolehlivě zajistí, že jistič v bytě, přes který je celá tato soustava připojena, kupodivu na případný zkrat nebo jiný nedobrý jev vůbec nebude reagovat.

A snad ještě jeden efekt by se dal vypíchnout. Ten sice nemá fyzikální podstatu, ale představa, že člověk bude procházet po chodníku a z různých míst budou viset nebo se válet připojovací kabely k (různým) elektrovozidlům jistě přispěje k tomu, že se na ulicích objeví opět takový ten klasický uliční život jako třeba hrající si děti.

Tak se mi nějak zdá, že v souvislosti s tímto novým fenoménem, bude opravdu nezbytné zcela revidovat část vzdělávací soustavy a vysvětlit uživatelům těchto pokrokových věcí případná rizika z toho plynoucí. Alternativou, ovšem s nejistým výsledkem, by taktéž mohlo být hlasování o fyzikálních zákonech třeba v parlamentu, nejlépe pak evropském a změnách jeho parametrů. To by ostatně v případě úspěšného výsledku časem odstranilo i většinu dalších potíží nejen fyzikální podstaty. Ne, opravdu elektřina nevzniká v zásuvce, ale v elektrárně, a ano, elektřina umí i spolehlivě zabíjet.

Zdroj

Reakce
  1. 12 měsíců ago

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist