Poručíme větru a dešti? Cílkova pravda o klimatu

Pravda o počasí, klimatu a jeho společenských dopadech, nejen na území Česka. Odborná kapacita a mediální hvězda dr. Václav Cílek v hlavní roli na křtu této knihy. Jak souvisejí nepokoje a revoluce s klimatem? Kde jsme my?

„Klima nikdy nebylo stabilní“ píší autoři v úvodu více než sedmisetstránkového díla. Máte rádi teplo a někdy byste nejraději reklamovali globální oteplování s tím, že se porouchalo? Jste přesvědčeni, že v historii víc lidí umrzlo, než kolik se jich uvařilo? Nebo patříte k těm, kteří mají panickou úzkost z globálního oteplování? „Klima je složitý systém na okraji chaosu, a proto se obtížně předpovídá.“ Po přečtení této knihy se z vás nestane věštírna počasí, ale budete vědět, proč se něco děje a jak to může působit na společnost a její hospodářskou situaci.

Kde je pravda a proč, jaké dopady má počasí a klima na náš život a jak se máme racionálně chovat, na to nám odpovídá Kniha o klimatu zemí Koruny české, kterou napsali spoluautoři Zdeněk Vašků, Jiří Svoboda a Václav Cílek. Kniha vznikala čtyřicet let a oba žijící autoři na křtu knihy dílo zasvěceně a vtipně představili spolu s ředitelem a šéfredaktorem nakladatelství LEDA, RNDr. Rudolfem Červenkou, kde kniha vychází v edici Prameny.

První část knihy se zabývá obecným vývojem klimatu, přičemž se věnuje přirozeným mechanismům klimatických změn. Vysvětluje základní termíny, seznamuje s metodami klimatického výzkumu včetně jeho dějin a přináší odpovědi na podstatné otázky: Je naše doba skutečně klimaticky extrémnější? Proč se Země otepluje méně, než bychom čekali?

Globální věda o klimatu vznikala postupně od 30. let 20. století, ale až s rozvojem environmentálního hnutí v poslední třetině minulého století dochází ke společenské poptávce, na kterou reaguje resp. „proti sobě stojí vědecká racionalita a ekologický aktivismus, či dokonce ideologie nového environmentálního náboženství“.

Autoři se na klima dívají nezaujatě, dávají prostor názorům odborníků z obou stran spektra. Občas se nemohou „ubránit dojmu, že vědecké výsledky jsou podle zájmů lobbistických skupin někdy oceňovány a jindy ignorovány“.

Druhá, hlavní část knihy, popisuje průběh počasí a klimatické epizody minulých staletí, přičemž je založena na rozsáhlém souboru čtyřiceti pěti tisíc výpisků z kronik a dalších historických dokumentů pro roky 1000–1775, a to po jednotlivých letech. Vývoj počasí není pouhým suchým výčtem, ale odkazuje k historickým událostem a možné souvislosti s nimi.

Mezi nejslavnější klimatické události řadí autoři „klimatický chaos“ před Velkou francouzskou revolucí (1789), období výbuchů islandských sopek a následně extrémně suchých a studených let střídaných ničivým krupobitím, kdy se téměř neurodilo víno. „Z politické a ekonomické strany přicházelo ožebračení země způsobené daňovým systémem… a vysokými nároky aristokracie. …Francie byla nejistá, hladová a bála se budoucnosti. Podle výsledků řady psychologických a sociologických studií je nutné počítat s tím, že i v poměrně nekonfliktní Evropě se s prohlubujícími se klimatickými změnami bude zvyšovat i osobní, rodinné, etnické, náboženské a třídní napětí.“

„U klimatických změn je často obtížné hovořit o příčině a následku“. Autoři upozorňují na metodologickou a logickou chybu argumentace „post hoc ergo propter hoc“ („poté, tudíž proto“) kdy časová následnost neznamená nutně příčinnou souvislost, která je v souvislosti s klimatem některými aktivisty využívána respektive zneužívána. Sami se jí snaží důsledně vyvarovat.

Druhou část uzavírá jednak přehled přirozených období malé doby ledové podle teplotních a srážkových řad meteorologické observatoře v pražském Klementinu, jednak stručná charakteristika podnebí 20. století.

V třetí, závěrečné části knihy se ocitáme v klimatu budoucího světa a hledáme zde konkrétní odpovědi na otázku „co nás čeká a co se s tím dá dělat?“. „Stává se příroda nepřítelem?“ „Římská říše dosáhla největšího rozmachu během tzv. římského klimatického optima a začala upadat v době, kdy se klima zvlhčovalo a ochlazovalo.“ Čeho se máme bát? Zde najdeme i zcela praktické rady, jak si poradit doma, ve městě, na poli či v lese:

„Psychologicky zdravější bývá být součástí změny než součástí systému, který se i za cenu velkých nákladů snaží zachránit tu podobu světa, kterou zachránit nejde.“

„Mnozí obyvatelé České republiky víceméně bez přemýšlení předpokládají, že se o ně stát postará, ale ve skutečnosti během každé hlubší krize platí zásada, že stát se především stará o svoji kontinuitu, respektive o instituce, které ji udržují… Pracovně proto předpokládejte, že za krize nebudete nikoho zajímat a že nejméně první dny budete ponecháni sami sobě a dobré vůli svých sousedů.“

Kniha se výborně čte, je určena nejen odborníkům, ale srozumitelnou formou přináší spoustu nových a zajímavých informací každému, kdo se zajímá o počasí, klima a jejich dopady na společnost a její hospodářství. Počasí a dovolená patří k sobě, kde jinde by se tato kniha měla číst než na dece nebo na lehátku u vody.

Citace jsou z knihy:
VAŠKŮ, Zdeněk, SVOBODA, Jiří a CÍLEK, Václav. Kniha o klimatu zemí Koruny české. Voznice: LEDA, spol. s r. o., 2023. Edice: Prameny. ISBN 978-80-7335-853-2.

Zdroj