Větrný byznys v nesnázích. Projekty se ruší, výrobce Siemens tratí miliardy
Uveřejněno dne 10 srpna 2023 000 9:30
Navzdory ambiciózním klimatickým cílům a silné poptávce po zelené energii se trhu s větrnými turbínami nedaří. Kvůli rostoucím cenám vstupních materiálů se výstavba větrných farem na moři přestává vyplácet, projekty končí, plány se oddalují a jeden z největších světových výrobců turbín společnost Siemens Energy se topí v miliardových ztrátách.
Zničená turbína v Guymonu v americkém státě Oklahoma (8. června 2021) | foto: Profimedia.cz
V přepočtu více než 70 miliard korun. Taková je ztráta německé společnosti Siemens Energy za první tři čtvrtletí letošního roku. Za celý fiskální rok Siemens očekává, že bude dokonce 4,5 miliardy eur (109 miliard korun) v minusu. Důvodem rekordní ztráty je divize společnosti Gamesa, která vyrábí větrné turbíny.
Informace o problémech prosakují do zahraničních médií už řadu měsíců. V červnu Siemens Energy informovala o tom, že větrné elektrárny postavené Gamesou nejsou tak úplně v pořádku. Mají například deformace na rotorech listu a je potřeba část z nich opravovat, což bude stát až 1,6 miliardy eur (39 miliard korun). Kvůli tomuto oznámení se akcie Siemens Energy za jediný červnový den propadly o více než 37 procent.
Vývoj hodnoty akcií Siemens Energy (v eurech; 7. srpna 2023)
Čtvrtletní výsledky společnosti zveřejněné v pondělí už pro trh nejsou takovým překvapením, analytici miliardové ztráty očekávali a akcie poklesly „jen“ o 7,5 procenta. Každopádně se objevují spekulace o tom, že se Siemens Energy bude chtít své prodělečné větrné dcery zbavit.
„Nemá smysl pokračovat“
Do úzkých se v poslední době dostává celý větrný byznys. Švédská skupina Vattenfall před pár dny odpískala projekt Norfolk Boreas. Mělo jít o větrnou farmu na moři, která by měla celkem 140 turbín a dodávala by elektřinu 1,5 milionu britským domácnostem.
Stopnutí projektu firma odůvodnila tím, že jeho cena narostla o 40 procent. „Podle toho, co vidíme dnes, nemá smysl v tomto projektu pokračovat,“ cituje šéfku společnosti Annu Borgovou britský deník Financial Times.
Závod o nejvyšší větrník se nevyplácí. Obří stavby se lámou a bortí |
Vattenfall získala zakázku na základě výzvy britské vlády. Ta společnosti garantovala výkup elektřiny za ceny navázané na vývoj inflace po dobu patnácti let. Mělo jít o 37 liber (1041 korun) za megawatthodinu v cenách roku 2012. Jenže právě taková cena je podle Vattenfallu již nedostačující vzhledem k tomu, jak za poslední rok narostly vstupní náklady.
Problém je v tom, že evropští výrobci odebírali značnou část materiálů, například nikl a ocel, z Ruska a Ukrajiny. Ruská válka na Ukrajině zpřetrhala tyto dodavatelské řetězce a cena materiálů vzrostla. K tomu se přidalo zvýšení cen energií a celková inflace a výrobcům se najednou jejich plány mohou zdát mnohem méně profitabilní než před dvěma lety.
Dánské ambice
O důležitou zakázku nedávno přišel i další gigant na poli větrné energetiky – společnost Ørsted. Dánská firma se jako jediná přihlásila do výzvy amerického státu Rhode Island na výstavbu větrné elektrárny o výkonu 880 megawatt. Jenže ze zakázky nic nebude, prý je moc drahá. Rhode Island vydal prohlášení, v němž uvádí, že ceny předložené společností Ørsted nebyly srovnatelné s cenami jiných výrobců větrných turbín, a proto zakázku ruší.
Příznivý vítr pro české větrníky. Díky zónám by se měly stavět rychleji |
V neposlední řadě se zatím na neurčito odkládá i ambiciózní projekt dánské vlády. Ta chce 80 kilometrů od Jutského poloostrova nechat vybudovat umělý energetický ostrov, který by pojal až deset gigawatt větrných elektráren.
enže výběrové řízení zatím zahájeno nebylo – současná koncepce je podle dánské vlády moc nákladná a je potřeba prozkoumat i jiné cesty. Dánská energetická agentura odhadla, že náklady státu na aktuálně zvažovaný plán by činily 40 miliard dánských korun (130 miliard korun), uvádí web Offshorewind.
