Hunga Tonga a vedra
Uveřejněno dne 4 září 2023 000 10:41
Konečně přestala neobvykle dlouhá tropická série veder. Dokonce došlo k výkyvu globální stratosférické teploty vzhůru asi o 0,15 až 0,2 stupňů Celsia což se nejspíš bude přisuzovat vlivu oxidu uhličitého a následkům globálního oteplení.
Ve skutečnosti jde ovšem o důkaz opaku, protože výkyv teploty vzhůru není provázen žádným vzestupem koncentrace CO2. Jako pravděpodobná příčina výkyvu globální teploty se jeví neobvyklý podmořský výbuch pacifického vulkánu Hunga Tonga. Vychrlená směs prachu a vodní páry dosáhla nejen do stratosféry, ale i do mezosféry. Způsobilo to krátkodobé zastínění slunečního záření, to ale zřejmě rychle odeznívá. Na rozdíl od běžných sopečných výbuchů se do atmosféry dostalo 400 000 tun vodní páry, která ovšem nesedimentuje. Došlo ke zvýšení její koncentrace ve stratosféře o zhruba 10%. Vodní pára je nejvýznamnější zdroj skleníkového efektu.
Není ale jasné, jak rychle se vodní pára a její skleníkový efekt šíří na severní polokouli a zda tedy opravdu lze abnormální letní počasí připsat na účet sopečného výbuchu.
Skleníkovému efektu způsobenému vulkánem ovšem můžeme připsat razantní pokles plochy antarktického zalednění, které je pozorovatelné zhruba 4 měsíce. Plocha ledu kolem severního pólu se přitom nezměnila. Cirkulace atmosféry mezi oběma polokoulemi Země je omezená, takže bude možné pozorovat dlouhodobý vliv vyššího obsahu vodní páry pomocí rozdílů v zalednění obou polárních oblastí. Celkový vliv na zvýšení teploty extrémů by mohl dosáhnout 1,54o C a mohl by trvat léta.
