Zbourají družice klimatologické dogma?

Desetiletí nás velká část zelených politiků a aktivistů přesvědčuje, že člověk emisemi oxidu uhličitého nebezpečně otepluje planetu zvyšováním skleníkového efektu. Družicová data ale ukazují v poslední době poněkud jiný obrázek.

Zopakujme si, na čem nyní stojí hypotéza dominantního vlivu na oteplování klimatu v posledních desítkách let. Víme, že jisté plyny, jako hlavně vodní pára, oxid uhličitý, metan a oxid dusný absorbují část tepelného vyzařování (sálání) zemského povrchu a „posílají“ (zjednodušeně řečeno) část tohoto záření zpět k Zemi. A čím větší je obsah skleníkových plynů, tím silnější je skleníkový efekt, čímž dochází k oteplování zemského povrchu. A protože vlivem lidské činnosti se v atmosféře zvyšuje obsah některých skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu, mělo by k oteplování docházet hlavně vlivem úbytku tepelného vyzařování Země. „Drobný“ problém ale spočívá v tom, že úplně přesně nevíme, jaký je vlastně podíl jednotlivých skleníkových plynů na celkovém skleníkovém efektu, zejména když největší část připadá na vodní páru. Víme také, že závislost skleníkového efektu na koncentracích těchto radiačně aktivního plynů je logaritmická, tudíž s rostoucí koncentrací se další přírůstky radiačního efektu a tudíž oteplování snižují.

Na některých družicích s tzv. polární drahou jsou v činnosti čidla monitorující na horní hranici atmosféry (nad 100 km) celkovou bilanci záření i jednotlivé složky, tedy příkon od Slunce (dominantně ve viditelném oboru spektra), odražené záření od zemského povrchu či od oblačnosti nebo i od pevných aerosolů (stále ve viditelné části spektra) a také tepelné vyzařování zemského povrchu. Data z tohoto projektu, nazvaného CERES, jsou již k dispozici od roku 2001, máme tedy už slušně dlouhou časovou řadu.

Pokud je celková bilance záření z těchto družic kladná, dochází v klimatickém systému k oteplování, pokud záporná, pak by se Země měla ochlazovat. K určitému oteplování jistojistě dochází, čemuž odpovídá i celková bilance záření, zjištěná projektem CERES, viz obrázek níže. Doplňme, že příkon od Slunce se za posledních dvacet let mění téměř zanedbatelně, a to v nižších desetinách Wattů na čtvereční metr.

Na tomto obrázku vidíme globální průměry (shora dolů) odraženého záření od Země, tepelného vyzařování od Země a celkové bilance záření.

Co je dosti překvapivé, na naměřených datech nevidíme v posledních zhruba deseti až dvaceti letech úbytek tepelného vyzařování, což by mělo ukazovat zesilování skleníkového efektu jako hlavní příčinu oteplování, ale dominantní je úbytek zpětného záření Země ve viditelné části spektra, tedy v oblasti, která odpovídá odraženému záření.

Jinak řečeno: Skleníkové plyny podle družicových měření nejsou dominantní příčinou globální změny klimatu v posledních cca 10-20 letech, otepluje se vlivem změny odrazivosti (albeda). Dokonce i James Hansen, známý klimatolog z klimaalarmistického křídla, uvádí, že se to dá s velkou mírou jistoty říci o oteplení od roku 2015, i když v tomto článku nadále tvrdí, že do uvedeného roku jsou hlavní příčinou oteplení právě antropogenní emise skleníkových plynů.

Proč ale odrazivost (albedo) zemského povrchu klesá? Důvodů je více, ale jde pouze o odhady, protože sami klimatologové připouštějí, že v této oblasti je mnoho nejistot. Klíč je zřejmě v oblačnosti a její hustotě, což již před pár lety uváděli výzkumníci Fritz Vahrenholt and Rolf Dubal. Mezi často zmiňované příčiny snížení oblačnosti a zvýšení slunečního svitu na zemském povrchu patří paradoxně snaha o omezení emisí pevných látek z průmyslu a zejména z komínů námořních lodí, které znatelně pomáhají vytvářet hustší oblaka. Na rekordně vysokých globálních teplotách v tomto roce se podepsal i jev El Niño.

Pokud bychom tedy chtěli snížit teplotu zemského povrchu, měli bychom namísto různých opatření ohledně oxidu uhličitého především odstranit regulace emisí jemných pevných látek do ovzduší; pro naše zdraví by to asi nebylo příliš dobré, ale v námořní dopravě by to asi velký problém dělat nemělo. To zde ale uvádím trochu v nadsázce.

V každém případě ale platí, že nejméně od roku 2015 není příčinou oteplení zvýšený skleníkový efekt, ale snížená odrazivost zemského povrchu, dominantně vlivem menší či více průsvitné oblačnosti. Není to absolutní popření jakéhokoliv vlivu emisí skleníkových plynů na klima, ale indikátorem toho, že ve vývoji podnebí toho ještě mnoho neznáme. Šance, že nekriticky přijímaná hypotéza o emisích oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů jako téměř jediné příčiny oteplení se stane nejdražším vědeckým omylem všech dob, je podle družicových údajů výrazně větší.

Zdroj