PANUJE NA SLOVENSKU VEDOUCÍ ÚLOHA KLIMATICKÉ IDEOLOGIE?

Zuzana Čaputová odmítla jmenovat ministrem životního prostředí Rudolfa Huliaka – mj. i proto, že Huliak neuznává existenci “klimatické krize”.

Je zajímavé, že ti, kdo nejvíce nadávali na Zemana, když váhal s jmenováním některých nekompetentních ministrů, teď vůbec nenamítají, když Zuzana Sorosovna Čaputová odmítá jmenovat Huliaka ministrem kvůli tomu, že má jiný názor než ona.

Navíc i já jako přírodovědec musím konstatovat, že Huliak má pravdu: Žádná “klimatická krize” neexistuje. Jedná se jen o zneužití změny klimatu (která nám přitom spíše prospívá) k vytváření strachu. Vystrašení lidé totiž přijmou i takové věci, které by s chladnou hlavou nikdy nepřijali. Třeba drastické zákazy typu zákazu normálních aut nebo zlodějiny typu emisních povolenek.

Jinými slovy: Pokud by politici a různí nadnárodní kmotři rovnou řekli: „Vezmeme vám vaše auta, odstavíme stabilní uhelné elektrárny a zdražíme vám všechno různými poplatky a daněmi“, tak by to lidé razantně odmítli. Pokud ale politici říkají: „Hrozí nám, že se planeta uvaří, a proto se musíte vzdát svých aut a levné energie, abychom tomu zabránili“, někteří lidé z toho jsou tak vystrašeni, že to přijmou.

Toto vytváření strachu je obvyklá taktika kmotrů. A právě Huliak jim do tohoto strašení šlápl. Právě proto se stal nepohodlným a kmotři využívají své nástroje (včetně Čaputové), aby mu nedovolili stát se ministrem.

V praxi to znamená, že deklarovaná “názorová pluralita a svoboda” na Slovensku neplatí. Demokraticky zvolení politici teď narážejí na to, že tam de facto existuje “vedoucí úloha klimatické ideologie”, která jim brání prosadit jejich program, k němuž dostali mandát od slovenských voličů.

Toho se kmotři bojí. A právě to je naše naděje.

Zdroj