„Budeme chudnout, nezbývá než si zvyknout.“ Cíl Green Dealu, o kterém se nemluví

Uveřejněno dne 6 listopadu 2023 000 8:00

Zpráva o tom, že stát výrazně zdraží část ceny elektřiny, vyvolala u veřejnosti otázky, jakou částku na faktuře tedy může příští rok čekat. Mnohem podstatnější je však komunikovat směrem k lidem fakt, že energie budou zdražovat i dál a že z vyšších cen se nevyhnutelně stane nový normál. Cíl evropského Green Dealu, tedy vybudovat bezmisní ekonomiku, se totiž neobejde bez velkých investic, které někdo musí zaplatit. O tom, že budeme chudnout, mluvil v podcastu Porada Echa také někdejší premiér Mirek Topolánek.


Konečná faktura za elektřinu je složena ze dvou částí. Z regulované, tedy distribuční složky, a neregulované, tedy obchodní složky. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu ERÚ měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení zhruba o 125 Kč za MWh plynu.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. Silová elektřina nyní na trhu oproti loňským rekordním hodnotám výrazněji klesla. To, co ale odběratelé ušetřili na zastropovaných cenách, teď ale budou platit na výrazně zvýšené regulované složce.

Co se týče regulované složky elektřiny, je výše poplatků předem daná podle toho, od kterého distributora lidé elektřinu odebírají. I distributoři jsou předem daní podle území. Většinu území pokrývá ČEZ Distribuce, část také PRE distribuce a EG.D (bývalý E.ON). Kromě distribučního poplatku, do kterého se propisuje odebrané množství elektřiny, spadají do regulované složky také poplatky pro regulátora trhu, poplatky za obnovitelné zdroje a platby za jistič. Zde platí, že čím větší je jistič, tím větší je příkon a také cena.

Regulovaná složka je určována ERÚ. Stát rozhodl o tom, že u plateb za elektřinu převede zpět na spotřebitele poplatek za obnovitelné zdroje. Za každou spotřebovanou MWh elektřiny tedy budou odběratelé od příštího roku znovu platit poplatek 599 korun.

Poměr obou složek na faktuře se ale bude postupně měnit. To je dáno přechodem na zelenou energetiku a obnovitelné zdroje, což s sebou nese nutnost investovat do přenosové soustavy. To znamená nové náklady, které se do regulované složky, a tedy i výše záloh a konečných faktur promítnou. Největší podíl na tom bude mít návrat platby na podporu obnovitelných zdrojů energie do plateb odběratelů, stát s dotováním od ledna skončí.

Šéf ČEPS Martin Durčák také potvrdil, že se regulovaná složka bude v dalších letech stále navyšovat. „ČEPS posiluje páteřní evropské propojení. Zároveň distribuční společnosti avizovaly, že musí posilovat své sítě z důvodu nárůstu připojování obnovitelných zdrojů. Z toho jednoznačně vychází, že do budoucna k těmto nárůstům v oblasti distribučních poplatků docházet bude,“ dodává Durčák.

Topolánek: zdražení ve formě dražších potravin či pohonných hmot zaplatí občané

Na to, že zdražení je nevyhnutelné a že se nové zelené éře budeme muset všichni přizpůsobit, upozorňuje bývalý předseda vlády Mirek Topolánek, který se v oblasti energetiky dlouhá léta pohybuje.

„Pokud chceme reagovat na velký nástup obnovitelných zdrojů, znamená to velké investice do systémových služeb, tedy do distribučních i přenosových sítí nebo do trafostanic. A s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů roste i potřeba těch rezervních, které lze rychle nastartovat, když je to nutné. Potřebujeme vykrýt mezery mezi tím, kdy nesvítí a nefouká. Soustava zkrátka musí být flexibilní, a to všechno samozřejmě stojí velké peníze,“ říká Topolánek.

Topolánek také kritizuje rozhodnutí státu koupit plynové zásobníky, navíc za cenu devět miliard korun, podle něj vyšší, než bylo nutné. Lepším rozhodnutím by podle expremiéra bylo, kdyby stát pouze získal nad fungováním zásobníku větší kontrolu. Stejně tak vláda rozhodla o koupi zadlužené firmy Net4Gas, která provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. „To všechno se do té regulované složky, na kterou má stát vliv, promítá,“ dodává Topolánek.

„Zvykli jsme si na nové vyšší ceny elektřiny i plynu, které teď sice krátkodobě poklesly, ale budeme si muset zvykat na vysoké ceny i dál. Pokud nebude přetlak na straně nabídky těch relativně levných zdrojů, bude regulovaná složka vlivem Green Dealu a celého klimatického balíčku Fit for 55 stále narůstat. Cena elektřiny na úrovni 60 eur za MWh a méně už tu nikdy nebude. A ta cena zůstane vysoká už stabilně,“ tvrdí Topolánek.

„Pokud ERÚ regulovanou složku nezvedne o těch avizovaných 70 procent, celý systém nebude fungovat. Ty náklady se musí rozpočítat. Zdražení ve formě dražších potravin či pohonných hmot zaplatí nakonec občané. A vláda pak přijde s tím, že minimálně pro ty sociálně slabé bude muset vymyslet nějaký podpůrný mechanismus. A nakonec v diskusi dojde k tomu, že ještě lepší bude podpora plošná. Bohužel se tomu budeme muset přizpůsobit a zvyknout si na vyšší ceny a na to, že budeme chudnout,“ uzavírá Topolánek.

O nutném přerozdělování a větším daňovém zatížení zejména těch bohatších kvůli nákladným klimatickým opatřením, si můžete přečíst zde. Vláda už totiž schválila svůj plán realizace zelené přestavby.

„Bavíme se primárně o silnější redistribuci majetku a příjmů ve společnosti v duchu myšlenek socialismu. Tyto myšlenky jsou v Evropě zastoupeny, a to především v zemích, které nebyly socialismem respektive komunismem v minulosti příliš postiženy,“ glosoval klimatickou koncepci hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist