Zle matičko, zle

Boj o kůrovce na Ptačím potoce se dostává do poslední fáze. Na Šumavu míří už i politici, skoro by se dalo říci, že si dali na čas. I když každý ví, že tam byli vlastně už dávno. Míří tam Bohumil Sobotka, aby pozvedl svoji pověst rázného vůdce v době, kdy mezi spolustraníky podporu zvolna ztrácí, míří tam i Vladimír Špidla, aby na Šumavě nalezl kouzlo premiéra a předsedy ČSSD, když obojí dávno v Bruselu ztratil.

Proč by aktivisté i zmínění politici nechtějí nechat mluvit zákony, rozhodnutí soudu atd., atd.  a berou „spravedlnost“ do svých rukou? Inu proto, že zákony mluví proti nim. A tak je třeba pohrdání zákony tohoto státu zahalit do jakýchsi vyšších principů hájení podmínek záchrany přírody.

Nepochybně tam budou v dalších dnech mířit i další politici, jimž bude společné – způsobit mediální humbuk a vymezit se proti současnému vedení Šumavského národního parku i ministerstvu životního prostředí. Obojí totiž řídí představitelé ODS.

Na Šumavu zamířil pochopitelně i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. I když zatím jen verbálně. Jeho angažmá je ale, jako v mnoha jiných jeho postojích, velice komické.

Zle, matičko, zle! /  Švarcenberci zde: / jeden drží karabáč, / druhý říká „Otčenáš“, napsal kdysi Karel Havlíček Borovský. .

Otčenáš se modlil Karel Schwarzenberg když  před lety bojkotovali rakouští aktivisté na protest proti jaderné elektrárně Temelín hraniční přechody. Tehdy se vyjádřil v tom smyslu „já je dobře znám, jsou to magoři.“ A ujistil všechny, že přesto věří, že rakouská vláda zajistí při blokádě průchodnost společné hranice. Všichni se tehdy rozplývali, jak je kníže originální, že si jedině on může dovolit podobné prohlášení směrem do Rakouska, neboť jeho přece mají rádi jak v Čechách, tak v Rakousku.

Teď  prakticky ve stejné věci zamávalo kníže pro změnu karabáčem.

Poblouzněným (a pravděpodobně i ze stejných zdrojů placeným) aktivistům na Šumavě, blokujících boj s kůrovcem, kupodivu Schwarzenberg přeje. Už to nejsou „magoři“, je ale podle knížete třeba těžbu zastavit a sednout k jednacímu stolu.

Na podporu svých stanovisek si Schwazenberg povolal odborníka Bedřicha Moldana. Stejného Moldana, který byl ještě v roce 2004 horlivým odpůrcem dostavby Temelína, aby se poté, co kandidoval za TOP 09 do Senátu (naštěstí marně) stal jejím stejně horlivým stoupencem. Jde o stejného Bedřicha Moldana, který byl v roce 1990 odvolán premiérem české vlády Petrem Pithartem z funkce ministra z důvodů spolupráce s StB.

Jak uvedl poslanec ČNR Pavel Tollner v prosinci 1991, kdy ČNR projednávala zprávu vyšetřovací komise: „Šetřením ve smyslu usnesení 156 odst. III. a číslo 3 komise ČNR pro otázky lustrací došla k závěru, že pan poslanec Moldan byl evidován Státní bezpečností jako kandidát tajné spolupráce, a to od 17. 5. 1976 do 6. 4. 1979 jako KTS s krycím jménem Bobr, později Kostka a od 20. 1. 1989 do 6. 12. 1989 jako KTS s krycím jménem Geolog.

A dále ve smyslu výše citovaného paragrafu odstavce a) a b) věděl, že se stýká s příslušníky StB a že byl též svolný opakovaně se s nimi stýkat mimo úřední místnosti.“

Z Schwarzenbergových bot  tedy tak čouhá až příliš pověstná sláma z bot, tj. snaha vytěžit politický kapitál oproti ODS – vymezit se proti ministrovi Tomáši Chalupovi  a řediteli Janu Stráskému. ODS je třeba znemožnit, kůrovec nekůrovec. Jen když z toho bude profitovat TOP 09. A lesy na Šumavě? Ať je vezme ďas a kůrovec je klidně sežere. Kdyby to byly schwarzenbergské lesy na Písecku, to by byla panečku jiná písnička. Tam by si patrně aktivisté ani nevrzli.

Aktivisté na Modravě mi trochu připomínají nájezdy středověkých Tatarů či Turků do Evropy. Podobně jako oni, ani aktivisté na Šumavě nebydlí, nežijí, nepracují, jenom se zmocňují území, které jim nepatří. Násilím okupují prostory, kde žijí jiní lidé, a za to dostávají zřejmě zaplaceno.

Kdyby si dnešní Karel Schwarzenberg počínal jako jeho dávný předek Adolf ze Schwarzenbergu /1551 – 1600/, císařský  polní maršál a velitel Vídně,  který porazil Turky u Rábu 1598 a byl za to povýšen císařem Rudolfem II. do stavu říšských hrabat,  mohl si získat nehynoucí slávu. To by ale musel vyměnit své partikulární zájmy za skutečnou službu občanům této země.

Místo toho Schawarzenberg nájezdníky podporuje.

Kdysi, u příležitosti výročí vpádu Tatarů do Úpice na Trutnovsku v roce 1241, jsem měl příležitost podílet se na scénáři bitvy úpických s Tatary, provedené tamními ochotníky. Úpičtí podle pověsti Tatary zahnali

Podaří se to dneska na Šumavě?

Zdroj