„Plány na dosažení čisté nuly (klimatické neutrality) jsou stále více pod útokem,“ řekla pro POLITICO bývalá britská premiérka Theresa Mayová, která si za cíl své země stanovila dosažení klimatické neutrality.
Podle serveru Politico by nejlepším výsledkem summitu v Dubaji bylo, kdyby se více než 200 zemí shodlo na tom, že je třeba snížit svou závislost na fosilních palivech. A bohatší země by v tomto směru měly ekonomicky pomoct těm slabším. Server v této souvislosti připomněl, že EU a USA byly lídry a tlačily na to, aby k zezelenání ekonomik států opravdu došlo, ale energetická krize, na které má svůj podíl i válka na Ukrajině, to změnila. Lidé v Evropě a v USA vyzývají své politiky, aby nejprve vyřešili problémy svých lidí a pak teprve řešili problémy světa. A to vede k tomu, že i Spojené státy a EU oživují spotřebu fosilních paliv.
„EU se etablovala jako globální laboratoř pro klimatickou neutralitu. Nyní však musí experiment dokončit, jinak bude svět (který to bedlivě sleduje) předpokládat, že to prostě nefunguje. A to by byla katastrofa pro nás všechny,“ varoval Simone Tagliapietra, vedoucí pracovník bruselského think-tanku Bruegel.
Na straně druhé spolu prý USA, EU a Čína soutěží o to, kdo ovládne pole s čistými energiemi.
A do toho všeho se hlásí o slovo i velcí hráči z oblasti fosilních paliv. „Ale průmysl fosilních paliv sází proti globálnímu posunu k zelené, místo toho investuje své zisky z energetické krize do plánů dlouhodobé expanze své hlavní činnosti,“ upozornil server.
„Utíká nám to,“ řekl Tim Benton, ředitel centra pro životní prostředí a společnost Chatham House během výrazně nepříznivé diskuse mezi odborníky na klima v sídle think-tanku na St James‘ Square v Londýně začátkem tohoto měsíce. „Kde je politický prostor k tomu, abychom řídili ambice, které potřebujeme?“
Političtí lídři budou prý velmi pravděpodobně řešit spíše válku v Izraeli a někteří politici se prý raději vůbec neúčastní. Neúčast na summitu prý zvažuje i stávající pán Bílého domu Joe Biden. Podle předběžného seznamu, který rozeslaly Spojené arabské emiráty, se jednání zúčastní izraelský prezident Isaac Herzog nebo premiér Benjamin Netanjahu.
Podle serveru Politico existuje také riziko, že kvůli válce hnutí Hamás s Izraelem se řada muslimských zemí, které jsou zároveň významnými vývozci ropy, zasadí o zachování statu quo a zablokují změny, které by i podle serveru Politico bylo dobré přijmout.
Další problém prý představují již zmíněné samotné Spojené státy. Rozhodnutí Bidenovy administrativy schválit tranši nových projektů výroby a exportu fosilních paliv podkope americkou diplomacii na COP28, řekl Ed Markey, demokratický americký senátor z Massachusetts. „Nemůžete kázat střídmost z barové stoličky a Spojené státy toto činí už slouho,“ řekl.
A posledním, i když naprosto zásadním bodem, může být podle serveru Politico úvaha, co se stane, pokud v Bílém domě opět usedne Donald Trump, velký kritik boje proti globálnímu oteplování. Trump jako prezident USA by prý mohl přistoupit dokonce k tak radikálnímu kroku, že by svou zemi vyvázal z absolutně všech klimatických úmluv, a to by byl podle serveru Politico opravdu problém. Prakticky by to pohřbilo snahy bohatší části světa pomoct s klimatickou transformací chudším zemím.
Server Politico také upozornil, že dvě největší světové mocnosti – USA a Čína – spolu sice mluví, ale jejich pohledy na změny klimatu a jak tuto otázku řešit se značně liší.
Fotogalerie: – Univerzity za klima
„Planeta Země je dostatečně velká na to, aby obě země uspěly,“ řekl Si Ťin-pching před bilaterálním jednáním s Bidenem.
Některé věci však zůstávají v rozhovorech mezi těmito mocnostmi otevřeny – včetně konkrétních opatření pro ukončení jejich závislosti na fosilních palivech, která jsou hlavním přispěvatelem globálního oteplování. „A tyto dvě země jsou hodně daleko od doby, kdy překvapivá americko-čínská dohoda o spolupráci v oblasti změny klimatu by měla sílu vytvořit přelomový globální pakt,“ upozornil server Politico.
Nemalou roli prý sehrála návštěva tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v roce 2022 na Tchaj-wanu, která rozhněvala Peking natolik, že vláda prezidenta Si zrušila dialog se Spojenými státy o celé řadě otázek včetně změny klimatu.
„Zatímco USA vypouštějí do atmosféry více skleníkových plynů než kterýkoli jiný národ za posledních 150 let, Čína je nyní největším znečišťovatelem klimatu na světě – i když ne v přepočtu na obyvatele – a bude muset přestat budovat novou uhelnou elektrárnu, aby měl svět šanci omezit rostoucí teploty. Peking chce chránit využívání uhlí a bránit přístup rozvojových zemí k fosilním palivům. Rovněž podpořil požadavky rozvíjejících se ekonomik, aby bohaté země platily více, aby jim pomohly zavést čistou energii a přizpůsobit se vlivům teplejšího světa. Čína říká, že již pomáhá rozvojovým zemím prostřednictvím spolupráce jih-jih,“ napsal k tomu server Politico, který připomněl, že se Čína zavázala stát se klimaticky neutrální do roku 2060.
