Šumavská ”blokáda” očima lesníka

Uveřejněno dne 11 srpna 2011 000 12:44

lesnikV posledních dnech nás média doslova bombardují nejrůznějšími zprávami o boji ochránců přírody z hnutí Duha a některými zástupci skupinky vědců s jejich odpůrci, což jsou převážně obce a lidé, kteří na Šumavě žijí. Zásadní problém je v tom, zda kácet stromy napadené kůrovcem, asanovat je a zabránit tak jeho dalšímu šíření, nebo je nechat kůrovci napospas s tím, že si příroda sama poradí.


Dovolím si úvodem trochu teorie.

Co je kůrovec?

Kůrovec, neboli lýkožrout smrkový je drobný brouček, který napadá smrky, běžně spíše ty, které jsou oslabené, vývraty, vliv imisí apod. Při přemnožení dochází ale k tomu, že napadá i zdravý les. Kůrovec nalétne pod kůru, naklade zde vajíčka a z těch se potom vylíhnou noví brouci. Lýko je jejich žírem zničeno a strom uschne. Brouci vylétnou a napadnou další zdravé stromy. Strom, který je již opuštěný, nepředstavuje pro les kůrovcové riziko a pokud se nepokácí, tak jednoduše shnije a stane se domovem nejrůznějšího hmyzu. Riziko představuje ale strom, který je kůrovcem nalétnutý a hrozí, že brouk dokončí vývoj a vylétne na další zdravé smrky, proto je třeba strom skácet a asanovat třeba postřikem, nebo odkorněním, pokud nechceme, aby se namnožil a napadl další zdravé stromy.

Co je smrková monokultura?

Jedná se o les, kde převažuje jedna dřevina. Důvodem je požadavek společnosti na smrkové dříví a rozhodně ne to, že ho „chtějí hajní“.  Protože jde o uměle založenou kulturu člověkem, je nutné se o ni starat – oproti třeba původnímu typu smíšeného lesa. Pokud se péče zanedbá, les začne hynout a to je případ na Šumavě.

Když se nechá smrčina „sežrat“ kůrovcem, poroste zde jiná skladba?

Zase nejspíše další smrky, daleko pravděpodobněji ale i pionýrské dřeviny jako je bříza, líska, jíva, osika aj. Určitě zde neporoste sama od sebe proklamovaná jedle s bukem, to je naprostý nesmysl, protože když tam není nyní, tak asi těžko nalétne ze suchého smrku. To, že nové smrky budou odolné proti kůrovci je samozřejmě také nesmysl. Pokud se tam opět dostane, tak napadne nově vzniklé smrčiny úplně stejným způsobem, tak jako za časů pana Klostermanna, který tehdy psal o „roku broučka“.

Je možné ze Šumavy udělat prales, aniž by se to dotklo zde žijících obyvatel?

Ano, samozřejmě že jde. Postupným smýcením starých porostů a výsadbou jiných druhů dřevin – buk, javor, jedle apod. Proces by samozřejmě trval desetiletí, les totiž není pole a tak, jak se z původního pralesa stal postupně les nynější, měl by být vypracovaný dlouhodobý projekt (na desetiletí) o postupné přeměně na původní skladbu.  To je ale zřejmě problém pro ty, kteří chtějí změny vidět okamžitě.

Co hrozí uschnutím tak velkých ploch lesů?

Zcela jistě se to dotkne vodního režimu. Šumava je pramenící oblastí a může dojít k vážnému narušení celého ekosystému. I malé dítě ví, že živý les je mohutnou zásobárnou vody. Při deštích ji zachytávají stromy jednak svými korunami a jednak kořenovým systémem. Pokud ji nemá co zachytit, dojde k okamžitému odtoku, čímž dojde k dalšímu negativu – erozi půdy. Pokud odpovědní politici, kteří se tomuto problému sami mnohdy vyhýbají – možná kvůli vlastní politické kariéře – nezaujmou jasné a tvrdé stanovisko, dojde spíše k vytvoření měsíční krajiny než ke znovuzrozené přírodě. Dalším dopadem bude patrně to, že pokud se z tohoto šoku „nějak“ příroda dostane, dotkne se to velmi nepříjemně zde žijících lidí a jak pozoruji vulgární chování některých  „zelených“, tak je docela možné, že budou časem bojovat o „odsun lidí“ z oblasti Šumavy. „Některých“ píšu úmyslně, protože by byla chyba házet je do jednoho pytle –  spousta jiných opravdu o přírodu pečuje a má ji jako koníčka, ti ale nechodí do lesa s řetězy, ale s motykami. K negativům bych ještě přidal obavu o úbytek hnízdišť některých druhů ptáků, kdy by při takto „šokujících“ změnách krajiny mohlo k tomuto také dojít.

Co chtějí tzv. „zelení“ se skupinkou vědců?

Pánové z hnutí Duha – Petr Machálek, Jaromír Bláha, Jaromír Kyzour aj. mají o Šumavě své vlastní představy. Les chtějí změnit okamžitě, bez ohledu na přírodu a lidi, kteří zde žijí. Jedná se tedy o „jakýsi experiment“ s částí naší přírody. Lidé, kteří zde ani nežijí a kteří zde mnohdy ani nezasadili jediný stromek nařizují lidem, kteří je  po generace vysazují a starají se o ně, co mají a nemají dělat. Tomu já říkám vrchol drzosti a arogance!

Kdo zve kameramany a novináře na Šumavu?

To je zajímavá otázka. Nemyslím si totiž, že to budou obyvatelé Šumavy a již z tohoto mám pocit, že je to prostě nátlaková akce „zelených“, kteří se snaží o co největší sebezviditelnění. Sází na to, že lidé nechtějí kácení stromů obecně, nezdůvodňují ale další dopad na zdravé stromy, kdy namnožený brouk do nich nalétne a zničí je také. Tímto svojí (ne)činností sami likvidují zdravý les, pod kterým porostou zase zřejmě pouze smrky – pokud tam potají nezakope někdo něco jiného. Toto není dialog a pokud i politici nechají obce stranou, tak v této zemi dávno demokracie neexistuje. Je škoda, že páni novináři a páni kameramani nejezdí na jaře po obcích, které vysazují někdy i desítky tisíc nových stromků. To přece nikoho nezajímá! To takhle řetězy, to je jiné vzrůšo!

Proč duhoví protestují proti panu Stránskému a neprotestovali proti panu Krejčímu?

Za pana Krejčího došlo k historicky největším těžbám a to i těžkou technikou a co naši ochránci? Nic. Ani jedna manifestace, ani jeden protest. Jak je to ale možné? Nenapadá mě nic jiného, než že byl pan Krejčí nějakým způsobem „vstřícnější“ vůči hnutí Duha než je pan Stránský nyní, jinak si to opravdu nedokážu vysvětlit. Možná by to lépe vysvětlili výše jmenovaní pánové – oni by to určitě nějak vysvětlili.

Je vůbec možný nějaký dialog?

Většina občanů Šumavy krom toho, že se jim prostě nelíbí suchý les a obava z ekologických dopadů na prostředí, ve kterém žijí, má i obavu o lesní majetek obcí. Kůrovec totiž nepozná hranice jednotlivých zón a při dalším šíření napadne pravděpodobně i tyto lesy. Pokud tedy „zelení“ s vědci chtějí opravdu prosadit tuto tzv. „bezzásahovost“, měli by buď oni, nebo stát garantovat těmto obcím, že pokud se tak stane, bude jim vše uhrazeno. Odtud je třeba asi začít a vést s nimi dialog. Znalec by potom měl ohodnotit zničený majetek a „někdo“ by jim to měl uhradit. Pokud by se tak stalo, mám obavu, že tenhle „hokus-pokus“ zaplatí daňoví poplatníci. Na tahu jsou jednoznačně státní odpovědné instituce a pokud stát odmítá jednat s obcemi a ignoruje jejich názory a potřeby, k čemu nám tito lidé, kteří jej zastupují ještě jsou, z jakých peněz jsou placeni a koho vlastně tedy hájí? Obce jsou přece stavebním pilířem státu a ne pár problémových jedinců a intelektuálů! Tady přece nejde o kácení suchých stromů, tady jde především o kácení stromů pouze čerstvě napadených kůrovcem z důvodů toho, aby naopak nenapadal další zdravé stromy a nešířil se!

Tímto článkem chci podpořit dosud marný boj šumavských obcí za právo chránit si svůj majetek a prostředí ve kterém žijí, proti aroganci, hulvátství, účelovým lžím „zelených“ a mnohdy protikladnému postoji našich politiků. Každá devastace přírody, byť i v zaslepení by měla být potrestána!

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist