Aktivistům vadí víc Stráský než kůrovec

Šumavská Modrava se stala kvůli blokádě kácení stromů napadených kůrovcem symbolem boje mezi ochranáři a lesníky. Starosta Antonín Schubert tvrdí, že kvůli protestům ztratil všechny iluze o politicích, vědcích a také ekologických aktivistech.

Všechny zúčastněné strany sporu v pondělí poprvé usednou k jednacímu stolu, po třech týdnech blokád a hádek.
Starosta Modravy má pověst člověka, který si nebere servítky. Už tři týdny nedělá nic jiného, než odpovídá na dotazy lidí ohledně šumavských lesů, vymýšlí akce proti blokádě a píše glosy. Protest aktivistů zcela změnil jeho běžný pracovní program.
V pondělí se bude jednat poprvé

Po třech týdnech blokád, hádek a sporů se všechny zúčastněné strany sejdou u jednoho stolu. Jednání začne v pondělí večer v Modravě. Zúčastní se jej starostové, ředitelů parku Jan Stráský, vědci a aktivisté.

„Spousta lidí, kteří se chtěli prezentovat, zejména politici a vědci, měnili chod Modravy. Mohlo se stát a přímo se nabízelo, že místní lidé vezmou protest do svých rukou. Měl jsem hrůzu z toho, aby protest nevyústil v otevřený konflikt mezi místními lidmi a aktivisty,“ říká Schubert.

Podotýká, že blokáda nebyla spontánní, ale detailně připravovaná a propracovaná. V březnu totiž podle něj unikly na veřejnost dokumenty Hnutí Duha, v nichž se o blokádě hovořilo. Modrava podle jeho slov protest podcenila.

„Nikdy jsme si nepřipustili, že by orgány státu mohly připustit takový způsob protestu. Nečekal jsem, že se ani jednou nesejdeme u kulatého stolu. Pokud by šlo o bubnování pod okny ředitele parku, o kterém se v materiálu také hovořilo, tak bychom to považovali za normální poklidný protest,“ potýká Schubert.

Vůbec prý nerozumí tomu, proč blokáda začala zrovna Na Ztraceném u Modravy. V lokalitě, kde se 17 let zasahovalo, pak čtyři roky bylo území bezzásahové a teď je znovu v zásahovém režimu.

„Myslím, že blokáda nebyla kvůli zásahům Na Ztraceném, ale jejím cílem bylo odvolání ředitele parku Jana Stráského. Druhý důvod pro lokalitu Na Ztraceném byl rozklížit spolupráci mezi mnou a ředitelem parku,“ míní Schubert.
Aktivisté prý pošlapali demokracii, ti upozorňují na nezákonnost

Starosta tvrdí, že se při blokádě setkal s nehoráznými a nepravdivými výlevy od samotných aktivistů, vědců i politiků. „Nejhorší bylo poznání, jak se zachází s Policií ČR, zákony, právem a jak se dělá onuce z demokratických principů. Na Ztraceném byla demokracie pošlapána. A k tomu stačila menšina, která pošlapala práva většiny,“ podotýká.

Aktivisté přitom upozorňují na to, že se v lokalitě Na Ztraceném kácí protiprávně a jsou přesvědčeni, že správa národního parku nemá pro kácení potřebnou výjimku ze zákona. Vedení parku tvrdí, že není potřeba. Odvolání šéfa Stráského dnes požadovalo na demonstraci v Praze několik desítek aktivistů (článek o protestu před ministerstvem životního prostředí čtěte zde).
Skoro 200 obyvatel obcí Národního parku Šumava se vydalo na protestní průvod

Starosta Modravy Antonín Schubert (na snímku v červeném) zorganizoval na konci července i protestní průvod občanů z Modravy do lokality u Ptačího potoka. Lidé tak chtěli vyjádřit nesouhlas s blokádou kácení. Obávají se totiž rozšíření kůrovce.

Podle starosty situaci na Šumavě už v roce 2002 zhodnotili komisaři Světového svazu ochrany přírody IUCN.

„V jejich zprávě mimo jiné stojí, že se jedná o nepůvodní, nestabilní, stejnověkké smrčiny, kde budou hrozit kůrovcové kalamity. Bude hrozit rozpad vysokohorského lesa, bude hrozit masivní nálet kůrovců do okolních lesů,“ vysvětluje Schubert.

Ve stejné době vznikl i projekt 10 – 30 – 50. Tedy, aby ze současných 13 procent bezzásahových zón bylo za 30 let 30 procent a o dalších dvacet let později už 50 procent. I ten ale vázne. „Když tehdy komisaři popsali, co vše hrozí, byl to historický okamžik. Na Šumavě mohlo dojít k dohodě. Všichni mohli podepsat dohodu a mohlo se předejít všem těmto třenicím, hloupým blokádám a nejpitomějším politickým vyjádřením, která teď padají. Už dávno mohl být zákon o národním parku, ale já si myslím, že tyto věci byly cíleně odmítnuty,“ míní Schubert.

Podle něj tehdy politici házeli vinu jeden na druhého. „Kdo měl ten zájem, to opravdu nevím,“ dodává.
Les by se měl podsazovat podle původních map

Často se říká, že starostové nevidí přirozenou obnovu lesa a zmlazení. Schubert to ale odmítá. „Takové věci nám může vkládat do úst jedině hlupák. Pak se taky říká, že jsme proti přirozené obnově. Ale to právě byl náš cíl, který se měl ve zmiňovaném projektu 10 – 30 – 50 podporovat. Nepřirozené ekosystémy, kde roste jen smrk, se samy nepřemění na bukové a podobně. Právě proto se měl les podsazovat. Dosadit bychom tam měli podle původních map buky, javory, jedle, jeřáby nebo břízy,“ vysvětluje Schubert.

Důsledkem nekončících dohadů je dopis Svazu šumavských obcí českým a evropským politikům, aby buď Šumavě pomohli, nebo park zrušili. Podle Schuberta je i druhá možnost myšlena zcela vážně.

„Zjistili jsme, že národ už nevnímá park pozitivně. Měla by to být výkladní skříň této země, ale říkat, že les, který přetvářely generace obyvatel, byl prales, je buď neslušné, nebo lživé,“ tvrdí.

Vypadá to, že dohoda na Šumavě nepřijde, dokud obě strany neustoupí. Kam jsou ochotni ustoupit šumavští starostové?

„My teď nabízíme druhé straně: Jestli chcete 20 procent bezzásahové zóny ze současných 13, tak to pojďme hned podepsat. Jestliže chcete 25 procent, tak už vyjmenujme rizika, ale pojďme to také hned podepsat. Jestliže ale chcete 30 procent, a přitom víme, že hrozí rizika popsaná odborníky ze Světového svazu ochrany přírody, pak musí někdo říct, že si za to vezme odpovědnost odbornou, politickou i ekonomickou,“ uzavírá Schubert.

Zdroj