Jihočeští vědci a šumavská kauza

Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor.

Jedním ze základních problémů Národního parku Šumava je to, že nebyl založen v přírodních pustinách, ale v krajině našich předků, kteří tu po staletí žili a hospodařili. „To není relevantní“, kontruje významný profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Kulturní krajina, ponechána sama sobě, po pár desetiletích kulturní krajinou být přestane, stane se „pustinou“. Kulturní krajinou nelze argumentovat, protože o tu my právě nestojíme (vůbec ten pojem „kulturní krajina“ implikuje něco historicky -památkově cenného, ale tady jde přece jenom o hospodářský smrčák – s monokulturami nepůvodního smrku (cca 86%). Ano, chyba se stala, jsou tam umělé smrčiny, ale dlouho už tam nebudou, náprava se blíží.“

Nepřipomíná vám to něco, milí čtenáři?

CO JE ZÁKON?

Sami přírodovědci destrukcí rozsáhlých a cenných ekosystémů nezohledňují hlediska ekonomická, sociální, kulturní či estetická. Nezohledňují však ani čistě přírodovědné faktory: změny bilance energetické, vodní, proudění a výměny vzduchu, bioklima v atmosféře i v půdě. Není respektováno životní prostředí v lesích, samozřejmě také chráněné zákony.

A další perla z pera profesora Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Zákon není argument – v zákonech je to, co tam nějaká vlivná skupina vnutila“. Je poněkud humorné, pokud on a další přírodovědci následně hodnotí, jak dodržuje zákony někdo jiný, jenž ohrožuje – právě dodržováním zákonů – nejen vědecké renomé jihočeských vědců, ale i jejich ekonomickou prosperitu.

ŽE BY JEN OTÁZKA INTELEKTU?

Nikoliv. Anarchie jihočeských přírodovědců, táhnoucích se na veškerá jednání s batůžky a lahví minerální vody – má zcela jiné důvody. Nejdůležitějším cílem každé revoluce je nastolení diktatury. V našem případě diktatury přírodovědné. Hodnotový systém se náhle mění. Pryč s civilizací. Pryč s kulturou. Pryč s obyvateli šumavských obcí a turisty. Přírodní procesy a kůrovec zajistí vznik nepřístupné pustiny. Primární výzkum takto vzniklé „divočiny“ pohne světovými dějinami výzkumu. Ale podobně jako tomu bylo u Mezivládního panelu pro klimatické změny, jeho manipulovaných výzkumů a falšovaných počítačových výstupů – bude na konci zase jen ostuda. Zatímco v Londýně anarchisté rabují, v Německu a Francii podpalují auta, u nás – pod rouškou vyšších cílů- vysokoškolsky vzdělaní pedagogové a jejich studenti likvidují národní park. Zase jsme světoví.

A CO ZA TO?

Účetní data minulé Správy Národního parku Šumava vypovídají jasně o tom, kolik financí odčerpali přírodovědci na své badání. Tedy na takové bádání, které vyhodnocuje přírodní jevy odehrávající se na Šumavě a formuluje závěry a doporučení, které – dle představ přírodovědců – by měly být závazné de facto pro všechny: pro vedení Národního parku Šumava, pro politiky, obyvatele Šumavy a tedy potažmo pro všechny občany České republiky.

Tak například velmi známá mediální tvář, zastupující názory a zájmy jihočeských vědců: RNDr.Jakub Hruška : za rok 2009-2010 mu bylo Národním parkem Šumava, resp. ředitelem Krejčím – proplaceno několik faktur v celkové hodnotě 230 000 Kč, a to za modelování chemismu vod pro perlorodku říční a dále za poradenské služby při tvorbě Plánu péče.

Dalším příjemcem financí je prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc. a Jihočeská univerzita za výzkumy a dodávky známé entomopatogenní houbyBeauveria bassiana, jejíž praktický účinek je velmi diskutabilní a pohybuje se na hranici experimentu. Národním parkem bylo za výzkum a dodávky houby v letech 2009 – 2011 vyplaceno 1 505 000 Kč, dále za monitoring raka říčního 100 000 Kč.

Velmi štědře se chovala minulá správa parku i k nevládní neziskové organizaci Přátelé Šumavy, zastupované kontroverzním panem Františkem Hailem, která obdržela na vznik a chod „Zeleného bodu ve Strašíně“ v letech 2009-2011: 501 722 Kč

DÁLE Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ ČESKÉ REPUBLIKY (VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PODPOROVANÉ Z PROSTŘEDKŮ ČR – zdroj: www.isvav.cz ) OBDRŽELI:

Prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc. na monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového ve smrčinách NP a CHKO Šumava (2008-2010) 6 156 000 Kč.

RNDr.František Pojer za výzkum vlivu hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích (2000-2003): 18 263 000 Kč

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc. jako koordinátor výzkumu Ekologické, evoluční a experimentálně biologické přístupy ke studiu a vzniku a významu biodiverzity (2005-2011): 202 156 000 Kč

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc spolu s doc. Jaroslavem Vrbou, CSc. : Limitující faktory a omezení biologického zotavování z acidifikace(2007-2009): 7 691 000 Kč

RNDr. Jakub Hruška: Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků ekosystémů NP Šumava (2004-2005): 2 464 000 Kč

Jména příjemců se opakují. A to i pod nejrůznějšími nesmyslnými peticemi adresované českým institucím a státníkům. Uvedené sumy se pohybují v řádech statisíců až stamilionů. Těžební firmy a občané mohou jen tiše závidět. A naši vědci se právem cítí jako nepostradatelní, hodnotil-li v minulosti kdokoliv jejich přínos pro českou vědu takto vysokými odměnami.

Opět se potvrzuje, že každá revoluce vede k osobním či mocenským ziskům. I ta šumavská – přírodovědná. Představa mizejících hmotných statků z grantů a dotací nutí vědeckou přírodovědnou frontu k nebývalým aktivitám. Peticím, mediálním výstupům a divadélkům. Vzniklo hrozivé přírodovědné ochotnické divadlo s výrazným destruktivním potenciálem. Je provázeno demagogií a překrucováním skutečnosti, neobvyklou agresivitou, odvoláváním se na mezinárodní neziskové nevládní organizace, nemající žádnou faktickou moc (například EUROPARC). A vše se děje za mohutné podpory našich tradičně neobjektivních médií v letní sezóně, která díky šumavské kauze nebyla až tak moc okurková.

Zdroj