Bursík versus Klaus

Uveřejněno dne 9 září 2011 000 13:45

bursik2aneb Good Bye, Lenin! v českém podání

Kdyby se místo „Ropáka roku“ vyhlašovala soutěž například o „Drzého rypáka“, mým adeptem na jednoznačné vítězství by byl Martin Bursík…

Několik měsíců prožil Martin Bursík ve zvláštním stavu. Mohl bych si užít komentář na téma proč si vybralo infikované klíště zrovna bývalého předsedu Strany zelených a ministra životního prostředí, ale to by bylo příliš laciné. Zaujala mě jiná paralela. „Zhubl jsem osm kilo, nebyl jsem schopný jíst ani pít. Měl jsem neustále třeštění hlavy, bolesti, zvracení. Nevěděl jsem o sobě,“ řekl Bursík. „Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu. V něm přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu,“ píše se v upoutávce na film Good Bye, Lenin! (kdo nezná – více zde)

Stejně jako paní Kernerová se i Bursík probral po několika měsících. Jeho první mediální výstup v sobě nesl věty, které říkával před tím, než byl nakažen, aniž by stihl zaznamenat vývoj v Evropě po dobu jeho nemoci: „Klaus je provokatér, který v zahraničí dělá ostudu, vykládá nesmysly a je trapný. Stydím se za něj. Stydím se za svého prezidenta.“ Jenže od té doby uplynul nějaký čas a Martin Bursík přehlédl fakt, že na Klausova slova zase došlo. Tentokrát nikoli v oblasti ideologie ekologismu, ale v ekonomickém a politickém dění. Namátkou vyberu poslední mezinárodní přestřelku. Řecko je tam, kde předpověděl, záchranné fondy i stav eura také a snaha o další regulace, které žádnou změnu nepřinesou, v Bruselu graduje. „Neviním Řeky. Každá země by mohla sama volit, zda bude žít na půl plynu, čtvrt plynu, nebo na plný plyn svých možností. Sama by mohla říct: my budeme víc hodin sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, anebo víc pracovat. Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem.“

Václav Klaus opět politicky nekorektní a Řeci jsou z toho perplex. Na výše uvedená slova Klause by se měl každý soudný člověk s nadhledem a znalostí míry faktického socialismu za posledních několik desetiletí bez rozdílu obsazení vlády v Řecku, o kterém toho bylo popsáno už mnoho, podívat jako do zrcadla. Z velkohubých prohlášení řeckých politiků před první půjčkou z fondu, který v EU vznikl původně jen kvůli nim, zbylo nakonec „dejte nám více času, než jsme se při sjednávání dohodli“, „snižte nám úroky“ nebo „odpusťte nám naše dluhy“ a buďte s námi ještě více „solidární“. Přes neplnění dříve sjednaných podmínek jim podobně socialisticky smýšlející unijní politici slíbili peníze další. A nejen to. Jelikož se od té doby nikoli dostala nákaza mezi ostatní, jak tomu eufemisticky říkají, ale odkryl pravý stav financí dalších států, vymysleli někteří variantu nových dluhopisů celé eurozóny, kterými ty staré dluhy chtějí překrýt. Asi nikoho neudiví, že Řecko nadšeně souhlasí.

Řecký premiér prý není se slovy Václava Klause vůbec spokojen. „S velkým smutkem jsem si poslechl českého prezidenta Václava Klause, který je samozřejmě dobře známým antievropanem, ale který nyní chce vyjadřovat svoje populistické antievropanství tím, že uráží Řeky tvrzením, že – my tady pijeme svoje ouzo a užíváme si a oni jsou ti, kteří tvrdě pracují – a tak dále.“ Povšimněte si, jak je ten europeismus už z podstaty křivácký, když si osvojuje mluvit za celou Evropu a ne jen za ten novodobý svaz. Václav Klaus může být v očích kohokoli čímkoli, ale u soudného člověka rozhodně ne antievropanem. On totiž, na rozdíl od řady jiných, dokáže stále ještě rozlišovat onen podstatný rozdíl mezi Evropskou unií a Evropou, což rozhodně není jedno a totéž…

Ale zpět k Martinovi Bursíkovi, který se po měsících probral a sděluje národu, že Klaus je provokatér, který v zahraničí dělá ostudu, vykládá nesmysly a je trapný, a že se za něj, jako za svého prezidenta, stydí. Při těžkém průběhu encefalitidy může dojít k doživotním následkům v podobě poruch soustředění či snížení intelektuálního výkonu – popisují odborníci důsledky nemoci. Lékaři byli prý za jeho encefalitidu vděční, neboť rozpoutal zájem veřejnosti o informace o této nemoci. Můj ne. Já jsem si ale, díky jeho nejnovějším slovům, zase vzpomněl na pěkný německý film. Bursíkovo vnímání světa má totiž s hlavní postavou snímku mnoho společného. Nemám, co bych dodal. Snad jen přesvědčení, že v tomto případě, podívám-li se do minulosti na výkony Martina Bursíka, za které budeme ještě douho platit z veřejné kasy, to klíště zase takovou vinu na poruše soustředění či snížení intelektuálního výkonu nenese.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist