Nositel Nobelovky odchází z fyzikální společnosti

Americký fyzik norského původu Ivar Giaever oznámil, že odchází z Americké fyzikální společnosti. Důvodem je jeho nesouhlas s tím, jak společnost podporuje hysterii kolem globálního oteplování, resp. klimatické změny, jak se k celé problematice staví a co o ní hlásá.

Giaever, který v roce 1973 za svou práci získal Nobelovu cenu za fyziku, není jediný, který z Americké fyzikální společnosti odešel kvůli tomu, co se děje na poli tématu globálního oteplování. Loni v říjnu to byl fyzik Harold Lewis, profesor fyziky na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, který vyjádřil své roztrpčení jak z politizace vědy, tak její komercializace. „Dnes je všechno úplně jiné. Peníze se staly jediným důvodem existence velké části fyzikálního výzkumu, ještě větší části ostatní práce, která lidem přináší obživu, a zajišťují tak prostředky pro nesčetné množství nových pracovních míst,“ napsal loni v rezignačním dopisu. „Samozřejmě hovořím o podvodu s globálním oteplováním, který (a to doslova) je řízen biliony dolarů, který zkorumpoval mnoho vědců a který jako ničivá vlna strhl i Americkou fyzikální společnost. Je to největší a nejvydařenější pseudovědecká lež, jakou jsem za svůj život fyzika viděl.“ Jeho celý dopis zde: Prominentní fyzik rezignuje z Americké fyzikální společnosti kvůli zhnusení z korupce ve vědě.

Ivar Giaever nyní v dopise Americké fyzikální společnosti, resp. jeho vysoce postavené člence Kate Kirbyové, napsal následující:

Drahá paní Kirbyová,

díky za Váš dopis, v němž se ptáte na mé členství. Členství jsem neobnovil, protože nemůžu žít s tím, co stojí v prohlášení (Americké fyzikální společnosti), viz níže:

„Emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti mění atmosféru, čímž ovlivňují klima Země. Mezi skleníkové plyny patří oxid uhličitý, metan, oxid dusný a další plyny. Ty se do ovzduší dostávají spalováním fosilních paliv a širokou paletou průmyslových a zemědělských procesů.

Důkazy jsou nepopiratelné: Dochází ke globálnímu oteplování. Jestliže nepřijmeme protiopatření, dost možná dojde k vážným poruchám v zemských fyzikálních a ekologických systémech, sociálních systémech, bezpečnosti a lidském zdraví. Musíme snížit emise skleníkových plynů a to hned teď.“

Americká fyzikální společnost nemá problém diskutovat nad tím, zda se s časem mění hmotnost protonu a jak se chová multivesmír, ale důkazy o globálním oteplování jsou nepopiratelné? Tvrzení (jak vůbec můžete změřit průměrnou teplotu celé Země za celý rok?) zní, že teplota se za posledních asi 150 let měnila z ~ 288,0 kelvina na ~ 288,8 kelvina, což (je-li toto tvrzení pravda) pro mě znamená, že teplota Země je úžasně stabilní a že se v této éře „oteplování“ rozhodně zlepšilo zdraví lidí a rostl i jejich blahobyt.

S pozdravy
Ivar Giaever
Laureát Nobelovy ceny za fyziku (1973)

Ivar Giaever (5. dubna 1929, Bergen, Norsko), fyzik, roku 1973 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku za objev tunelového jevu v pevných látkách (polovodičích a supravodičích). V roce 1954 emigroval do Kanady, o dva roky později se přesunul do Spojených států amerických. Je emeritním profesorem fyziky na Rensselaer Polytechnic Institute a profesorem na Univerzitě v Oslu. Americkou fyzikální společností byl oceněn cenou Olivera E. Buckleyho a americká Národní inženýrská akademie mu za jeho přínos udělila Zworykinovu cenu.

Zdroj