Emisní povolenky

Emisní povolenky, které jsou v podstatě nesmyslem, zavedla neuváženým rozhodnutím Evropská unie. Záměrem bylo snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého v atmosféře. Jedna emisní povolenka povoluje podnikům vypustit do ovzduší jednu tunu tohoto plynu za cenu obchodovatelnou na energetických bursách.

Ideologickým cílem Evropské unie je snaha zabránit globálnímu oteplování, které je dosud vědecky neprokázanou a manipulovanou teorií. Stává se stává spíše strašákem nezbytným pro získávání vysokých finančních grantů.

Podotýkám, že oxid uhličitý nepatří ke škodlivinám exhalovaným do ovzduší jako jsou zplodiny síry, dusíku, organických látek a prachových částic. Je naopak nezbytnou součástí fotosyntézy rostlin, sytí se tím nápoje a vydechuje jej 7 miliard občanů Země.

Jednou z mála výjimek ČR v Evropské unii je možnost část povolenek bezplatně rozdělit v letech 2013 až 2020 výrobcům energií za závazek investovat do technologií šetrnějších k prostředí. Sleduje se tím dále nezvyšovat cenu energií, kterou by museli opět zaplatit občané a podnikatelé. Další objem povolenek si však musí podniky zakoupit – pokud budou v budoucnu ještě existovat. Pochybné jsou proto argumenty ekologistů, kteří

za nic neručí, že se tím napomůže firmám ke zvyšování zisků.

Snahou ministerstva financi je všechny povolenky prodávat a tím získat do státního rozpočtu příjem ve výši kolem 7 miliard korun. Opět za peníze občanů a podnikatelů ve zvýšených fakturách za energii.

Východiskem z celé šlamastiky může být navrhované zavedení nové uhlíkové daně na uhlí. Pouze čtenářům připomenu. Za tuto komoditu se již několik let platí ekologická daň, navyšující cenu. O uhlíkové dani a její výše rozhodne snad vláda do konce roku. Bude předpokládaným příjmem státního rozpočtu.

Pro odběratele, občany i průmysl, uvedené řešení žádnou výhodu nepřináší. Představuje opět jiným způsobem zvýšení cen energií. Pochvalu snad dostane ČR od Evropské unie, neboť zavedení uhlíkové daně předbíhá dosud její diskutovaný i kritizovaný záměr.

Zdroj