Budovat Národní parky?

Lesnictví bylo prvním projektem v dějinách lidstva pracující s pravidlem trvale udržitelného rozvoje, aniž tento termín znalo. Kvůli trvalému výnosu a reprezentaci vlastníka museli mít totiž lesníci od pradávna na paměti trvalý rozvoj lesů i jejich estetických hodnot. Lesnictví proto odjakživa disponovalo jasnými pravidly rozvoje i bez zelených ministerstev životních prostředí. Fungovalo to po staletí a lesy byly krásné. Stačilo se toho držet a fungovalo by to i nadále.

Postupem doby stát ukradl vlastníkům lesy, ještě nyní jich absurdně vlastní 60 % a v důsledku toho musejí nekompetentní úředníci vymýšlet nařízení, co s nimi mají dělat. Využívají toho, že se občané bojí rozprodávání lesů,  hrozí, že je soukromí majitelé vykácejí a zůstanou holiny. Není tomu tak. Největším problémem našich lesů jsou nekompetentní politici, kteří o nich rozhodují. Díky tomu nastupují jako rakovina a mor dotace lesům generující korupci. Politici neumějí ani rozhodnout, zda se mají či nemají kácet stromy poničené kůrovcem, když každý lesák ví, že to od pradávna tak dělal a naše lesy byly vždy chloubou krajiny.

Takže pojem Národních parků v hospodářsky vybudovaných lesích střední Evropy je již sám o sobě holý nesmysl. Tento nesmysl vznikl jen proto, že se tam či onde v lese nějakému politikovi či přírodovědci líbilo. V naší zemi neexistuje totiž žádný les nevysázený člověkem. Dokonce ani Boubín ne! Nejsou v nich dokonce ani původní dřeviny, ale porosty sazenic z Maďarska a od Vídně. O Šumavském národním parku bylo hlasováno systémem hurá-akce proto, že předsedu tehdejší vlády Petra Pitharta napadlo udělat na Šumavě Národní park, protože tam bylo hezky. Už si neuvědomil, že se mu tam líbilo právě proto, že lesy na Šumavě byly dobře obhospodařovány, že byly za hraničními dráty, kam mohli jen vojáci a lesníci. Netušil zřejmě vůbec, co dělá, když tam Národní park  prosadil. Navíc to, co se tam pak začalo odehrávat, bylo všechno jiné, jenom ne vznik projektu Národního parku.

Pokud si společnost odhlasuje, že chce atrapu národního parku mít, musí podle lesníků předložit projekt nejméně na 150 let. Na jeho začátku vybere libovolný kousek obětovaných pozemků, na které se budeme chodit v budoucnu dívat, popíše jejich výchozí stav a kroky, jimiž se chce dostat do cílové podoby tzv. národního parku. Tento projekt ale na Šumavě nikdo neudělal. Pouze přišel bezmyšlenkovitý líbivý příkaz prohlásit kus nádherného území na Šumavě za Národní park a tím to měla vláda za vyřešené. Lesy jsou ale živým organismem, o který se musí lidé starat. Kůrovcová kalamita na Šumavě je důsledkem toho, že v současné době je absence projektu Národního parku.Jestliže pak kůrovec nebo mniška všechno požerou, když se jim nesmí ublížit, ať se tomu nikdo nediví.

Tragédie Šumavy jen potvrzuje názory lesníků, že budovat národní parky v hospodářských lesích střední Evropy je nesmysl. Kdo se dnes pojede dívat na holiny sežrané kůrovcem, na 4000 hektarů zdemolovaného a mrtvého lesa?

Nikdo mi nevysvětlil, proč musel zemřít nádherný les jen proto, aby vznikl na příkaz nekompetentních politiků tzv. Národní park. Po staletí tam hospodařili soukromí vlastníci a jejich lesníci jako všude jinde a nyní se z toho stalo debilní zelené politikum, o kterém stále někdo nekompetentní nesmyslně hlasuje.

Zdravotní stav českých lesů se výrazně a prudce zlepšil hlavně díky odsíření po revoluci, když na to tehdejší ministr financí Klaus uvolnil peníze. Nastalo skokové zlepšení, které je na lesích evidentně vidět, ale jde to dokumentovat i na zdraví lidí. O tom ale rozhodl „skeptický ekolog“ Klaus. Pamatuji na rozhovor s tehdejším ředitelem ČEZu Petrem Karasem, který uvedl, že jen na odsiřovače tepelných elektráren v severních Čechách musel tehdy ČEZ uvolnit 40 miliard Kč. Nevím o tom, že by například pan Bursík něco takového někdy nachystal. Pokud mne paměť neplete, zmohl se tak akorát na nesmyslné větrníky, které jeho firmám dotuje EU, na podporu 10 000 majitelům solárních elektráren vyrábějících předraženou elektřinu a na uvalování ekologických daní na občany. S ničím rozumným, co by fakticky pomáhalo přírodě a lidem,  nepřišel.

Dotace do podobných projektů generujících korupci jsou rakovina a mor české ekonomiky. EU sice slibuje, že nám od roku 2013 přestane dotace dávat, neboť se zařadíme mezi státy bohaté. To by v ní ale nemohli existovat zelení a socialisté, kteří potřebují dotace, kterými nás ovládají. Obávám se, že dotace nikdo z nich nezruší.
Evropa jako celek potřebuje přes ústa. Přece není normální, když se naši manažeři zabývají spíše problémy, jak se pomocí lhaní a deformování sama sebe domoci dotací, neboli navrácení alespoň části peněz, které do Bruselu náš stát každoročně posílá, než aby trávili čas smysluplnou prací. Základem úspěchu společnosti není jen počáteční kapitál, ale také pracovitost, loajalita, myšlenka a chuť žít naplno. Podnikat by člověk neměl proto, aby byl bohatý, ale proto, aby byl svobodný. A aby dělal užitečné věci.

A pokud se na Šumavě za pomoci zelených dotací nakrásně les obnoví, bude stejně zakázané tam kvůli neprobuzení hluchého tetřeva turisty jezdit. Bude to ukájet jen přízemní ješitnost vyvolených pod heslem: „Sem smím jenom já, i když to není moje.“ Komu to má tedy sloužit? Myslivosti? Myslivost je většinou koníček, hobby. Bohužel dnes často slouží především k tomu, aby se někteří lidé prezentovali jako příslušníci těch horních 10 000 tím, že si věší kosterní zbytky zvířat na zeď. To postihuje v poslední době i naše politiky.V původní České národní radě byli dva myslivci, nyní je jich v Parlamentu možná víc než 60 %. Politici naivně věří, že k tomu, aby se zařadili mezi knížata, musí snobsky zabíjet zvířata. I poslankyně dnes střílejí. Proto se z myslivosti stává často korupční záležitost. Nepodplácí se obálkou, ale pozvánkou na lov jelena. To může reprezentovat klidně půl milionu.

Lesy by se měly vrátit do soukromých rukou. A to i ty, které byly např. zkonfiskovány sudetským Němcům. Z celkového množství 1,6 mil. hektarů lesů, které stát vlastní, činí celý jeden milion hektarů právě tyto lesy.

Zdroj