Buďte mladí, drobní, zelení a bojujte!

12.10. představil eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos v zemědělském výboru Evropského parlamentu svůj obsáhlý balík návrhů týkající se budoucnosti Společné zemědělské politiky EU pro roky 2013-2020. Po prvním prostudování je zřejmé, že je to návrh pro Českou republiku a její zemědělce nevýhodný.

Návrh vychází z finančního rámce, který EK představila již v červnu 2011. V rámci SZP EU má být zachována dvoupilířová struktura, kde 1. pilíř tvoří přímé platby a 2. pilíř rozvoj venkova. Pro 1. pilíř má být vyčleněno pro roky 2014-2020 celkem 317,2 mld. euro a pro 2. pilíř částka 101,2 mld. euro.

Pro nové členské státy končí v roce 2013 přechodné období pro zemědělské dotace dojednané v jejich přístupových smlouvách. Počínaje rokem 2014 by tedy měli získat rovnoprávné postavení oproti zemědělcům v původní EU15. Úplně stejných podmínek ale dosaženo nebude. Finanční podpora zemědělcům v jednotlivých členských státech by měla oscilovat v poměrně úzkém pásmu okolo celoevropského průměru. Oproti současnému stavu je to ale každopádně zlepšení.

Pro ČR je klíčový princip pro rozdělování přímých plateb v rámci 1. pilíře SZP EU. Zde dochází dle návrhu EK ke značnému posunu. Místo dvou stávajících principů t.j. SPS v EU15 a SAPS v EU12 se přejde k jednomu principu pro celou EU27. S tímto postupem souhlasíme a podporujeme jej. Problém ale představuje tzv. capping neboli zastropování přímých plateb v závislosti na velikosti zemědělských podniků.

Česká republika má z historických důvodů největší výměru zemědělských podniků v celé EU (89 hektarů). Jakékoliv zastropování přímých plateb se proto v českém zemědělství projeví negativně. Eurokomisař Ciolos navrhuje provést zastropování a tzv. progresivní redukci v přímých platbách takto: Přímá platba se redukuje po dosažení roční částky 150 000 euro na farmu. V pásmu od 150 000 do 200 000 euro činí 20%, v pásmu od 200 000 do 250 000 euro činí 40%, v pásmu od 250 000 do 300 000 euro činí 70% a v pásmu nad 300 000 euro činí 100%.

Z tohoto návrhu vyplývá, že velké zemědělské podniky přijdou o poměrně značné prostředky, které mohou v jednotlivých případech činit i desítky milionů Kč ročně. Fakticky vznikne maximální roční podpora ve výši cca 7,5 milionu Kč na farmu, což bude mít zcela jistě v ČR i jinde v EU za následek účelové rozdělování velkých zemědělských podniků do menších celků, které dosáhnou na maximální možnou podporu. Dobrou zprávou je v této souvislosti pouze to, že takto ušetřené peníze mají zůstat v tzv. národní obálce a mají být využívány v rámci 2. pilíře t.j. rozvoje venkova.

Celým balíkem návrhů se prolíná jako červená nit politika „boje s klimatickou změnou“ a tzv. ozeleňování SZP EU. Na tyto cíle mají být vyčleněny zvláštní platby, které budou směřovat na diverzifikaci plodin, trvale zatravněné plochy a tzv. ekologické plochy. Každá farma bude muset vyčlenit nejméně 7% své zemědělské plochy pro ekologické účely, kde se nebude hospodařit. Pro tato opatření budou státy muset vyčlenit 30% ze své národní obálky. Celkem 2% peněz z národní obálky má být vyčleněno na podporu mladých začínajících zemědělců.

Zdroj