To mi hlava nebere

Tak nám kvůli hypotéze globálního oteplování hrozí další malér. Pochopitelně ho zaplatíme my, daňoví poplatníci, my, kteří jsme si z ideologie environmentalismu neudělali výnosný kšeft ani nesedíme v dobře placených politických a úřednických funkcích, jichž díky výše zmíněné hypotéze vyrostlo jak hub po dešti.

Bohužel, nejvíc se tato teplá místečka rozmnožila v Evropské unii, v tomto největším světovém bojovníkovi proti oteplování. Když se Martin Bursík, tehdejší ministr ekologismu, vrátil před třemi lety z Japonska, to bylo slávy (pan starosta gratuloval, bučely krávy). Náš geroj totiž prodal Japoncům za dvacet miliard naše emisní povolenky…. Ale od začátku: Politici průmyslových zemí se v roce 1997 v tzv. kjótském protokolu zavázali, že v průběhu let 2008–2012 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 5 % v porovnání s hodnotami z roku 1990. Evropské unii to ale nestačilo, a tak se zavázala ke snížení o 8 % a na vypouštění těchto plynů začala vydávat takzvané emisní povolenky. (Vidí-li v tom někdo podobnost se středověkými církevními odpustky, pak je naprosto neuvědomělý!) Do kšeftu s emisními povolenkami se nakonec zapojila pouze EU, Austrálie a Nový Zéland. Zkušebně rovněž Japonsko, které nakonec za dvacet miliard přebytek našich povolenek odkoupilo. Státy, které vypouštějí nejvíc skleníkových plynů, jako Čína či Indie, se na tomto obchodu s fikcí podílet odmítly – podobně jako USA a Kanada rozumně usoudily, že podniky, které si musí kupovat oteplovací odpustky, musí zákonitě zdražit své výrobky, tím pádem se stanou konkurence neschopnými a lidé přijdou o práci. Takhle sebevražedně podrážet domácí hospodářství dokáže pouze Evropská unie.

Když jsme tedy Japoncům za dvacet miliard povolili, že mohou vypouštět do vzduchu víc kysličníku uhličitého, tady se za ty peníze začalo bojovat s globálním oteplováním. Pomocí programu Zelená úsporám se peníze začaly rozdávat na energeticky úsporná opatření, zejména zateplování domů. A jsme u toho maléru – těch peněz jsme měli moc, takže teď hrozí, že dvě miliardy budeme muset do Brusele vrátit. Čert to vem, řekne si leckdo – dostali jsme fiktivní povolenky na fiktivní boj proti fiktivnímu nebezpečí, tady se pár baráků zateplilo, pár vybraných firem si na tom namastilo kapsu, ale platili to Japonci, takže nula od nuly pojde. Nikoliv, vážení: My jsme ty environmentalistické odpustky sice střelili, ale protože jsme utržené peníze nedokázali včas utratit, budeme platit pokutu!

Kvůli šílenému boji proti údajnému oteplování se nám zdražuje všechno, na co se podíváme, ale protože jsme nedokázali včas rozházet dvě miliardy, tak budeme ještě platit? Jak říká naše mladá generace: „Teda tohle mi hlava fakt nebere!“

Zdroj