Ondřej Liška Strikes Back

Uveřejněno dne 27 dubna 2012 v 13:13

liskaPřed nedávnem jsme převzali z blogu našeho člena Bohumíra Žídka krátký komentář Ondřej Liška podporuje svobodu slova – stejně jako Goebbels a Stalin, v němž konfrontuje jednak Liškovo prohlášení ohledně svobody slova s jeho předchozím trestním oznámením na Adama Bartoše, který se na svém blogu měl dopustit antisemitismu, a jednak Liškovo počínání s výrokem Noama Chomského, že i Goebbels a Stalin uznávali svobodu projevu lidí, s nimiž souhlasili.

Pan Liška jak pod původní blog, tak na naše stránky poslal tuto odpověď:

Musím říci, že jsem dlouho nečetl takto velký nesmysl. Srovnání s dvěma masovými vrahy je slaboduché, a proto mu nevěnuji pozornost. K jádru věci: Mysliteli a autorovi textu zjevně unikla zcela zásadní rozdílnost dvou obou případů (možná proto, že nečetl ani text trestního oznámení na Bartoše, ani žádost o podání stížnosti ministru Pospíšilovi ve prospěch řidiče Smetany). Zatímco u Adama Bartoše se jedná o antisemitismus, tedy hlásání názoru, že Židé kradou více než Češi a podobné nenávistné stereotypy, na něž se vztahuje Listina a Ústava, které zakazují hanět lidi na základě jejich původu či přesvědčení, u pana Smetany se jedná o otázku přiměřenosti trestu za způsobení škody politickým stranám, které bylo výrazem politického názoru. Hlásat nenávist vůči lidem kvůli jejich původu je něco jiného, než vyjádřit odpor vůči stavu politiky poškozením cizí věci, uhradit tuto škodu v plné výši, avšak odmítnout snášet nepřiměřený trest. Ctěný pan autor B. Žídek by se proto měl nejdříve zdokonalit ve čtenářské gramotnosti (schopnosti porozumět psanému textu a interpretovat jej), než se pustí takto odvážných disputací. Odměnou mu bude radost ze smysluplné diskuse.

Tolik Ondřej Liška.

Bohumír Žídek mu dnes pod původní blog poslal poněkud rozsáhlejší odpověď, kterou zde přetiskujeme:

1) Nepouštím se do odvážných disputací. Můj text je pouze stručnou, lehce sarkastickou glosou Vašeho počínání. Nakonec z větší části sestává z citací Vašich prohlášení a přetlumočení výroku Noama Chomského.

2) Text Vašeho udání na Bartoše jsem bohužel četl. Text žádosti o milost jsem nečetl a ani jej nepovažuji za podstatný. Níže vysvětlím proč.

3) Řekněme si hned v úvodu, že ten přihlouplý článek je nenávistný hlavně podle Vás. Třeba z části, z níž podle Vás vyplývá, že jeden národ krade více druhý, lze logicky spíše odvodit, že oba národy si nemají co vyčítat a kradou úplně stejně.

Nakonec Vám přece nedalo za pravdu ani státní zastupitelství. To ovšem rovněž není podstatné, neboť i v případě, že je Vaše interpretace jeho blogspotu správná, nikdo nemá právo omezovat jeho svobodu projevu.

4) Mezi jednáním pana Smetany a pana Bartoše je skutečně rozdíl. Ten ale netkví v obsahu jejich projevů. Skutečný rozdíl je třeba spatřovat v tom, že Bartoš napsal svůj názor na svůj blog a využil tak prostoru, který mu poskytl provozovatel daného systému. Využíval tedy cizího majetku, ovšem se svolením jeho majitele, takže je to totéž, jako by k projevu využíval prostoru, který sám vlastnil – neporušil ničí majetková práva. To pan Smetana udělal. Proto se dostal k soudu. (Vašimi slovy: Využívat své svobody projevu je něco jiného než poškozování cizího majetku.) O adekvátnosti trestu samozřejmě diskutovat můžete či můžeme, zvláště pokud škodu nahradil. Ovšem se svobodou slova to nemá nic společného. Právě a jen to, že jste se to v prohlášení k Tykadlovému dni pokoušel tvrdit, mě vedlo, že jsem Vaše počínání vůbec komentoval.

5) Právě v rozporu mezi Vaší proklamací o svobodě projevu ve výše zmíněném prohlášení a Vaší předchozí snaze svobodu projevu potlačit tkví celkem zásadní ideový spor: Já – a se mnou každý liberálně smýšlející člověk hodný toho jména – věřím, že svoboda projevu je nedotknutelná. Nelze ji omezovat na základě hodnocení obsahu projevu, které bude nakonec stejně vždy subjektivní. Je tedy nepřípustné, aby někdo poslal paní poslankyni Semelovou do vězení za to, že velebí režim svého hrdiny Gottwalda a popírá, že byl zločinec. Stejně tak je nepřípustné trestat lidi, pokud vyjadřují sympatie k nacismu. Platí to samozřejmě i o článcích, které mohou mít antisemitské vyznění.  Svoboda projevu je svobodou veřejně hlásat, co si myslím. Pokud ve svém nitru chovám zvrácené myšlenky, měl bych mít právo je vyslovit. Ostatní lidé pak mají svobodu mě neposlouchat. Stejně tak mají ale i svobodu mne vyslechnout a pomyslet si o mně, co jsem asi zač. Ve chvíli, kdy za to lidi budete trestat, sám tím ztratíte možnost rozpoznat podle vás či zbytku společnosti zvráceného člověka, protože takový si většinou bude dávat dobrý pozor, co říká.

6) Jak už bylo řečeno, poškozování cizí věci nelze směšovat se svobodou projevu. Na rozdíl od kteréhokoliv sebenezávistnějšího článku je poškozování cizí věci fyzickým aktem agrese a jako takové nepřípustné.

Post Scriptum: Později jsem si všiml, že na jiném místě jste svůj komentář poslal uvozený ještě větou „Musím říci, že jsem dlouho nečetl takto velký nesmysl. Srovnání s dvěma masovými vrahy je slaboduché, a proto mu nevěnuji pozornost.“ Na to musím říci, že je signifikantní, že jsou pro Vás Stalin a Goebbels především vrazi. Já je totiž vidím především jako představitele totalitárního myšlení a totalitárních režimů, které braly lidem jejich osobní, občanské i ekonomické svobody. Naprosto nerespektovaly, že člověk je jediným svrchovaným vlastníkem svého těla. O respektu k soukromému vlastnictví nemluvě. Oba režimy jsou živoucími důkazy, kam až mohou vést tendence nerespektovat výše zmíněné věci a snaha je lidem brát. Domnívám se, že i Chomsky nejmenoval tyto dvě kreatury jako v první řadě zástupce masových vrahů, ale jako zástupce totalitárního myšlení stojícího v protikladu k myšlení liberálnímu, zde konkrétně v tématu svobody projevu.

***

Ondřej Liška je předsedou Strany zelených, bývalým poslancem PSPČR a ministrem školství, mládeře a tělovýchovy.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist