Přijde v roce 2013 solární superbouře?

NASA ruší raketoplány. Novou náplní práce je vytvářet alarmistické fámy. Zádrhel je, že příští sluneční maximum bude slabší než několik předchozích. Takže nějaké rekordní bouře opravdu nehrozí.

Nedávno médii kolébavě proběhla další novinářská kachna  (Novinky.cz, iDnes.cz, Aktualne.cz). Už se proti ní ohradili i astronomové (astro.cz).

V roce 2013 by nejspíše měl vrcholit současný 24. solární cyklus. Zároveň je to vrchol 22letého Haleova cyklu. „Jejich kombinace tak podle všeho povede k vyvolání solární superbouře doprovázené extrémní radiací,“ říkají novináři, zřejmě zhulení trávou. Máme si tedy honem nakoupit skafandry a obložit dům olověnými deskami? Máme nakoupit opalovací krém s faktorem sto tisíc? Sežehne povrch Země ohnivá bouře, která spálí vše živé?

Asi sotva. Alamisté vám lžou jako vždycky. Buďme rádi  – je to jedna z mála jistot, na které se tady můžeme spolehnout.

Červnová zpráva NASA (zde), ze které tyto kachny vylétly, tvrdí:  „Země a kosmos spolu přijdou nyní do kontaktu takovým způsobem, který je v lidské historii něčím novým… Naše technologická společnost si vyvinula bezprecedentní senzitivitu vůči slunečním bouřím.“

Je smutné vidět NASA, jak alarmisticky blábolí. Zřejmě dle zásady „postrašíme je a oni nám dají více dotací“. Jakápak bezprecedentní situace? Solární cyklus má cca 11 let, takže za dobu, co používáme elektřinu, počítače, telefony a satelity jsme solárních maxim zažili už celou řadu. Například kolem roku 1990. Nebo kolem roku 2002 – to už bylo v éře internetu.

NASA: „Naruší to komunikační zařízení jako jsou satelity i navigace v autech, vzdušnou dopravu , bankovní systém, počítače, veškerou elektroniku. Velké oblasti budou bez elektřiny a náprava škod bude složitá a vyžádá si delší dobu.“

Hrozí prý ztráty o velikosti 1 – 2 biliony dolarů, a likvidace škod prý může trvat 4 – 10 let. Zatímco hurikán Katrina způsobil jen škody za cca 100 miliard dolarů. (zdroj)

Copak nám to jenom připomíná? Zdá se, že někdo pánům omylem podstrčil deset let starý papír s projevem na téma Y2K a očekávaného zhroucení počítačů na 1.1. 2000. Datum se mění, ale bláboly zůstávají. I tehdy předpovídali, že se vše zhroutí a nastane konec civilizace jak ji známe.

PROUDY INDUKUJE, ALE KLIMA NEOVLIVŇUJE?

Racionální jádro fámy tkví v tom, že sluneční vítr je proud nabitých částic a ty jsou na Zemi schopny v našich elektrických zařízeních indukovat elektrické proudy (GIC – Geomagnetically Induced Currents). Může tedy dojít k přetížení rozvodných sítí. Takové věci se už staly. V roce 2013 vám třeba dvakrát vypadne na půl dne proud. To je toho. To jsem zažil u nás i letos a žádná solární bouře nebyla.

Astronauti ve vesmíru sledují sluneční erupce jak ostříži, protože taková sprška radiace tam nahoře vás může pěkně ogrilovat. Tady dole na Zemi nám nic takového nehrozí, chrání nás pozemská atmosféra a zemské geomagnetické pole.

Je milé vidět, že i v NASA vědí o vlivech vesmírného počasí (space weather). Teď už jenom zbývá, aby klimatologové pochopili, že vesmírné počasí je určující také pro pozemské klima. Doporučuji se zeptat Pierse Corbyna (viz). Nebo si přečíst něco Václava Buchy (viz). To by se ovšem někteří zlatokopové museli vrátit zpátky k vědě.

Souhrnný článek o vlivu sluneční aktivity na klima, oblačnost a počasí: ZDE (hlavně druhá půle textu).

ZAŽILI JSME SILNĚJŠÍ BOUŘE?

Pointa novinářské kachny je, že takovou solární bouři jsme přežili už v roce 1989, kdy sluneční aktivita vrcholila (a od té doby klesá). Tehdy sluneční vítr přetížil například rozvodnou síť v Quebecu a způsobil výpadek proudu (viz). Nedošlo ale ke zhroucení civilizace, chlapi z údržby to zase za pár hodin nahodili.

(Graf 1: Čím silnější sluneční vítr, tím větší pokles kosmického záření. Nejsilnější nárůst sluneční aktivity vidíme na přelomu 80/90. let. Zdroj: http://www.leif.org/research/CosmicRayFlux.png )

Sluneční aktivita rostla celé 20.století a vyvrcholila ve 22. solárním cyklu na přelomu 80/90.let. Od té doby klesá. Cyklus 23, který vloni skončil, byl slabší. A právě začínající cyklus 24 má být ještě slabší. Takže superbouře se nekoná, žádné rekordy nebudou.

Nadcházející solární maximum má být rekordně slabé, nikoli rekordně silné. Možná nejslabší od roku 1928 (zdroj). Je mi záhadou, jak z těchto dat může NASA vyprodukovat tiskovku o rekordní hrozivé strašidelné bezprecedentní superbouři. Omlouvám se, ale to je nad moje chápání. Fakt se nechytám.

(Graf 2: Dle současné prognózy bude tento solární cyklus velmi slabý. I jeho solární bouře tudíž budou slabé. Tak nepropadejte panice. Zdroj: NASA)

Proč to alarmisté dělají? Z hladu. Chtějí peníze. Na výzkum toho či onoho rizika, které musíme urgentně  „řešit“. Ve stylu, jakým únosci píší dopisy písmenky vystriženým z novin. „Vaší dceři hrozí veliké nebezpečí. Ale když mi dáte peníze, nic se jí nestane.“

UDATNÝ ROLAND

Logický další krok je, aby nějaký potentát vystoupil s projevem, že solární maximum roku 2013 je největší hrozba, jaké kdy lidstvo čelilo. Proto se musíme semknout a přijmout ambiciózní (tj. nerealistické a nesmyslné) plány. A potom skandovat: „Yes we can! We can do it!“

K propagaci lze použít i sci-fi film Rolanda Emmericha  s názvem „2012“. Zápletka je o tom, že se naplní dávné Mayské proroctví konce světa. Tehdy Roland udělal výjimku a nechal planetu zničit něčím jiným než je antropogenní skleníkové oteplení. V tomto filmu čelí hrdinové solární superbouři, která přivede jádro planety k varu a způsobí rozpraskání zemské kůry. Jak prorocké.

Tak mě napadá, jestli ta tiskovka NASA nečerpala spíše z Emmerichova filmu.

Ano hádáte, správně, mám na NASA poněkud pifku. Obama totiž zrušil raketoplány, astronauty vyhodil na ulici a personál kosmických letů rozprášil. Místo, aby se „odvážně pouštěla tam, kam se dosud nikdo nevydal“, NASA v příštích letech bude jen chovná stanice pro alarmistické novinářské kachny. Viz článek Karla Pacnera „Rozmělněné cíle americké kosmonautiky.“

Znáte ten argument „i kdyby se klimatici mýlili, ničemu to neuškodí a my aspoň získáme zelenější paliva“? Jak vidíte, není to pravda. Klimatismus JE nebezpečný. Přesunutí priorit ke klimatickému alarmismu může ohrozit i dobývání vesmíru. Přitom tam venku je nevyčerpatelná zásoba surovin i prostor pro přelidněné lidstvo. Alarmisté ale neuvažují takto dlouhodobě. Chtějí si jen přes noc naplnit kapsy zelenými dotacemi stylem „po nás potopa“.

ZDROJ